Impozantní růst letošního dubna odráží z podstatné části statistický efekt dramaticky ponížené srovnávací základny loňského dubna, kdy kulminovaly ekonomické dopady koronavirové pandemie. Loni v dubnu například došlo k dobrovolnému odstavení výroby ve všech klíčových tuzemských automobilkách.
Současně ale růst letošního dubna dokumentuje rapidní oživování průmyslové výroby, které signalizuje, že pandemie v průmyslu vyvolala ještě relativně nejméně bolestivou krizi typu písmene „V“. Patrné je to ze srovnání s předchozí krizí, tedy globální finanční krizí.
Ta v letech 2008 a 2009 tuzemskému průmyslu přivodila trvalejší strádaní, ačkoli nikoli tak prudký propad, jakým byl ten z loňského jara. Současně ovšem po letech 2008 a 2009 nenásledovalo žádné mohutné vzepětí průmyslové výroby, které pozorujeme letos.
Po finanční krizi před třinácti či dvanácti lety tedy nenastal rychlý, kompenzující efekt, a krize průmyslu tak získala podobu písmene „U“. Zdá se, že centrální banky i vlády – v tuzemsku i zahraničí – se ze své tehdejší zkušenosti poučily a agresivní odpovědí na pandemickou krizi učinily z hrozící krize „U“ naštěstí jen krizi „V“.
Výsledkem tohoto manévru je ovšem také enormní nárůst veřejného zadlužení, který si ještě může vybrat svoji daň, zejména pokud z důvodu zrychlující inflace budou muset trvaleji vzrůst úrokové sazby, včetně těch na dluhu jednotlivých států včetně ČR.
Po loňském zhruba sedmiprocentním propadu tak letos průmyslová výroba vykáže zhruba desetiprocentní nárůst, což z velké části stvrzuje návrat k předpandemickému růstovému trendu, tedy právě to, že se jedná o krizi „V“
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
