Týden na akciových trzích: Pražská burza pod vlivem ČEZu

Analýza
Hlavní index pražské burzy PX tento týden odevzdal čtyři procenta (1 316,80 bodu). Tentokrát bylo to dílo autora jménem ČEZ. Ten byl tento týden doslova torpedován. Za celý týden spadl o 15,40 procenta (1 022 Kč).
Hlavní index pražské burzy PX tento týden kvůli ČEZu odevzdal čtyři procenta (1 316,80 bodu). Ilustrační foto: FAEI.cz

Důvodem je návrh vlády na snížení kvóra nutného k restrukturalizaci = rozdělení společnosti (viz níže, pozn. aut.). Jde o negativní zprávu, kterou investoři ocenili jen ve čtvrtek poklesem o 8,04 procenta.

Pojišťovna VIG (-1,43 %, 619 Kč) oslabila v týdenním hodnocení poprvé po osmi růstových týdnech v řadě. Komerční banka (-1,66 %, 652,50 C Kč K) a Kofola (-1,21 %, 245 Kč) oslabily zhruba stejným tempem.

Podobně jako VIG, Kofola zažila pokles poprvé po šesti růstových týdnech. Klesl ještě Colt (-0,67 %, 594 Kč). V týdenním hodnocení se podařilo vzrůst jen Erste (+1,30 %, 747 Kč) a Philip Morris ČR (+1,22 %, 16 660 Kč).

Pražská burza, denní výkon

V pátek index PX oslabil a skončil na zelené nule (+0,04 %, 1 316,80 b.). Výprodej na ČEZu (-1,83 %, 1 022 Kč) pokračoval a cena se přiblížila 1 000 korun. Od začátku roku je cena jeho akcií stále o 32,73 procenta silnější.

U ostatních jmen, která skončila v mínusu, Colt CZ (-0,17 %, 594 Kč), Komerční banka (-0,53 %, 652,50 Kč) a VIG (-0,16 %, 619 Kč), bylo oslabení v řádu několika desetin procenta.

Erste byla v pátek nejlepší s růstem o 2,74 procenta (747 Kč). Kofola ještě dokázala přidat necelé procento ()+0,82 %, 245 Kč. Růst u Philip Morris ČR (+0,36 %, 16 660 Kč) a Monety (+0,13 %, 78,50 Kč) byl mírnější.

PSALI JSME:
ČEZ: Nový návrh zákona o přeměnách společností podstatně snižuje kvórum

USA a Evropa

Široký americký index S&P500 od pondělí do čtvrtka vzrostl o 1,79 procenta (4 198,05 b.). V pátek otevíral 0,2 procenta v plusu. Za celý týden by to mohl být růst o asi dvě procenta. Evropský index STOXX Europe 600 byl v pátek krátce před koncem obchodování silnější o jedno procento V součtu by za celý týden mohl přidat zhruba procento.

Podstatné kurzotvorné zprávy z pražské burzy

Tou zdaleka nejdůležitější zprávou na pražské burze byl nový návrh zákona o přeměnách obchodních společností a družstvech. Vláda nově navrhuje podstatný pokles kvalifikované většiny na 75 procent akcionářů přítomných na valné hromadě, která by na valné hromadě mohla odhlasovat restrukturalizaci společnosti.

V případě ČEZu si vláda otevírá možnost k vytěsnění minorit. V reakci na tuto zprávu se cena ČEZu ve čtvrtek zřítila o 8,04 procenta.

PSALI JSME:
Vláda připravila ČEZ o 46 miliard korun jeho hodnoty. Raiffeisenbank předvídá prudký pád akcií firmy

Erste se od úterý obchoduje bez dividendy 1,9 eur na akcii (asi 45 Kč, hrubý výnos +6,2 %). Cena v úterý oslabila o 1,70 procenta, tedy méně, než je hodnota dividendy.

Colt CZ navyšuje kapitál vydáním nových akcií. Došlo k vydání 365 291 kusů nových akcií a zvýšení základního kapitálu o 36 529 korun s emisní, kurzem nových akcií 585 Kč. Vydání nových akcií je součástí vyrovnání akvizice Coltu (únor 2021) tzv. earn-out.

Stejný objem akcií byl vydán i loni a zhruba podobný bude emitován i příští rok. Očekávaná transakce, bez překvapení. Ve středu 24. 5. 2023 Colt CZ oznámí své výsledky za letošní první čtvrtletí. Čekáme pokles kvůli slabší poptávce na hlavním trhu v USA.

Autor je analytik Komerční banky
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
ČEZ těžce krvácí, za poslední týden přišel o 100 miliard své hodnoty

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Investice

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.