zdroj:

TÝDEN NAŠIMA OČIMA: Češi výpadek v příjmech půjčkou neřeší

Téměř sedmdesát procent účastníků ankety, jejíž výsledky zpracoval Finanční a ekonomický institut (FAEI), tvrdí, že by náhlý výpadek v příjmech nemuseli řešit půjčkou. Zbývající respondenti by vlastními silami tuto situaci nezvládli.

Nepůjčil bych si, odpovědělo 64 % respondentů ankety na otázku, jak by řešili náhlý výpadek příjmů. Na banku by se obrátilo 27 % a na nebankovní instituci 9 % dotazovaných.

Tyto údaje potvrzují výsledky červnového výzkumu, který si u společnosti Click4Survey zadal Finanční a ekonomický institut (FAEI). Ukázalo se v něm mj. to, že přes osmdesát procent českých domácností by při náhlém finančním výpadku mohlo žít z rezerv nejméně čtvrt roku.

Alespoň měsíc by z vytvořených rezerv dokázalo vést domácnost při náhlém výpadku všech příjmů 18 % dotázaných, 38 % domácností by si poradilo nejdéle čtvrt roku, 23 % půl roku a pětina nejdéle rok.

Třetina mladých v „Mama-hotelu“

Z průzkumu agentury STEM/MARK vyplývá, že v ČR žije u rodičů necelá třetina jejich dětí ve věku 20 až 30 let. Pro 97 % z nich je podstatným argumentem úspora peněz. Dalšími udávanými důvody jsou ztráta pohodlí a obava začít se rozhodovat samostatně. Problematické se ukazuje i oslabení rodinných vazeb vztahů.

Podle ředitelky marketingu Českomoravské stavení spořitelny Vlaďky Dvořákové je pro rodiče i děti rozhodující finanční hledisko. I z toho důvodu dvě třetiny rodičů svým dětem spoří na nové bydlení a do odchodu své ratolesti z domova jim stihnou naspořit průměrně 130 000 Kč.

Za ideální věk k osamostatnění považují obě skupiny 23 let, z hlediska životních milníků jde potom jednoznačně o ukončení studií. Dalším silným motivem k odchodu do vlastního bytu nebo domu bývá vážný partnerský vztah.

Konec lichvářů v Čechách?

Nový zákon o úvěru pro spotřebitele přináší dosud největší změnu na domácím trhu nebankovních půjček. Jedná se o trh, na němž se točí stamiliardy korun, ale který dosud nebyl jednotně regulovaný a kontrolovaný.

Přitom počet nebankovních subjektů, které se zabývají poskytováním úvěrů, se odhaduje na 50 000. Tato činnost byla dosud živností, kterou mohl vykonávat prakticky kdokoli, a legislativa dávala jen málo možností, jak zabránit lichvě a dalším nekalým praktikám. Maximální trest za prodlení se splátkou bude nově 0,1 % denně, souhrn všech pokut však nesmí překročit 70 % jistiny nebo 200 000 Kč, zatímco dosud nebyla horní hranice sankcí ohraničena.

Nově by trh nebankovních půjček měla začít kontrolovat Česká národní banka, která dosud dozoruje jen banky, platební instituce, pojišťovny a směnárny. Nyní by měla začít vydávat a případně i odebírat licence, bez nichž úvěrové firmy nebudou moci vykonávat svoji činnost.

Za teplo ročně přes 24 000 Kč

Babí léto sice letos nabízí krásné dny, bez ohledu na sluníčko však topná sezona nastala již před několika dny. A ten, kdo není odkázaný na dálkové vytápění nebo se chodí do zaměstnání také ohřát, už rovněž zjistil, že je velmi příjemné mít po ránu teplý radiátor.

V domácnostech se dá vytápět uhlím, dřevem, plynem a mnoha dalšími způsoby. Ve většině českých domovů patří mezi hlavní zdroje tepla plyn a ústřední topení. Padesát čtyři procenta domácností dá ročně za topení více než 24 000 korun. Vyplývá to z průzkumu Raiffeisen stavební spořitelny.

Nižší náklady na vytápění mají domácnosti žijící v bytech ve velkých městech. Pro třetinu z nich je to ročně 12 000 korun a méně. S účtem v této výši se v rodinných domech setká jen každý osmý obyvatel, převážně z vesnic. S minimálně třemi tisíci měsíčně, tedy 36 000 korun ročně, pak musí počítat až 26 % majitelů rodinných domů, někteří ovšem sáhnou do peněženky až pro dvojnásobek.

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *