Ilustrační fotozdroj: Freedigitalphotos.net

TÝDEN NAŠIMA OČIMA: Daň z nemovitosti bude platit kupec

Čtyřprocentní tzv. daň z nemovitosti je nutným zlem po úspěšném zakončení prodeje bytu, domu či pozemku. A kdo ji má zaplatit? Prodávající, kupující, nebo oba polovinu? Všechny varianty mohou nastat a nebude to ještě v letošním roce chyba.

Stát totiž několikrát v posledních letech změnil určení plátce daně, pokaždé však nechával rozhodnutí, kdo daň zaplatí, rovněž na dohodě účastníků obchodu. To by však mělo skončit na začátku příštího roku, protože vláda podpořila legislativní iniciativu Senátu a rozhodla, že daň z nabytí nemovité věci by měl platit výhradně kupec.

V předkládací zprávě k zákonu se argumentuje tím, že jednoznačné vymezení kupujícího jako poplatníka daně odpovídá běžné praxi většiny evropských zemí. Odpůrci tohoto rozhodnutí naopak namítají, že jde o klasický příklad několikanásobného zdanění příjmů, protože kupující zaplatí daň z příjmu, případně ze stavebního spoření, a nakonec musí odevzdat daň i z investovaných peněz. Pokud by měl někdo zaplatit daň, pak tedy prodávající ze svého příjmu.

Návrh novely zákona ruší institut ručitele daně, který znamenal pojistku státu, že své daně dostane. Ať byla v zákoně nebo v případě domluvy obou stran stanovena jako plátce jakákoli strana, ta druhá vždy ručila za to, že daně budou zaplaceny.

Regulační poplatky chybějí

V ambulancích nárůst o osm procent a u praktických lékařů dokonce o 22 %, to jsou statistiky Všeobecné zdravotní pojišťovny za prvních pět měsíců letošního roku. Jedná se o tak výrazné navýšení počtu pacientů, či spíše návštěvníků čekáren, že za ním nemůže být jiný vliv než zrušení regulačních poplatků na začátku tohoto roku.

Navíc se jedná o společné údaje za ambulantní ošetření i praktické lékaře pro dospělé a děti, za něž se však poplatky neplatily, takže reálný nárůst dospělých pacientů bude ještě vyšší. V každém případě se potvrdily varovné hlasy, že zrušení regulačních poplatků, po kterém volala levice v zájmu sociálně slabších vrstev obyvatel, bude mít efekt přesně opačný. Tedy vysávání systému zdravotnictví formou zbytečných návštěv a úkonů, na které v důsledku doplatí ti, kteří zdravotní péči skutečně potřebují.

Aby lékařům vynahradilo přímý příjem ze zrušených poplatků, muselo Ministerstvo zdravotnictví už najít přes čtyři miliardy korun na kompenzace. Z nárůstu počtu pacientů v ordinacích je zřejmé, že zrušení poplatků nakonec vyjde ještě dráž. U praktických lékařů sice neplatí pojišťovny každou návštěvu, ale měsíční kapitační platbu, nicméně návazná vyšetření i léky něco stojí. A k tomu je samozřejmě třeba připočíst čas lékařů, který by jinak mohli věnovat skutečně nemocným pacientům.

Většina Čechů má tajnosti

Většina Čechů tají před svým partnerem některá větší vydání. Vyplývá to z výsledků ankety, jejíž výsledky zpracoval Finanční a ekonomický institut (FAEI). K tomu, že má před svým partnerem ve finančních záležitostech tajnosti, se přiznalo 58 % účastníků ankety. Zbývajících 42 % svému partnerovi větší finanční výdaj nikdy nezatajilo.

Podobnou problematikou se zabýval také mezinárodní průzkum agentury Ipsos, který proběhl na podzim loňského roku ve 13 zemích Evropy za účasti 12 743 respondentů. Mimo jiné z něj vyplynulo, že třetina Čechů považuje za normální, když mezi sebou partneři mají tajemství týkající se financí. Ta se mohou týkat tajného účtu, který přiznala téměř pětina dotazovaných Čechů, nebo nějakého nákupu, o kterém partner neví. Alespoň jeden nákup takzvaně na zapřenou za loňský rok přiznala čtvrtina zadaných Čechů.

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *