Slevy mají Češi rádi. Ilustrační fotozdroj:

TÝDEN NAŠIMA OČIMA: Jsme obětí slevových akcí?

V tomto týdnu se portál Finančního a ekonomického institutu (FAEI) hned dvakrát zabýval tématem slev. Z ankety, kterou uspořádal na svých stránkách, vyplývá, že Češi jsou národ, který nakupuje podle aktuální nabídky obchodů, ale rád si počká také na slevové akce a výprodeje. Podle aktuální nabídky nakupuje pětasedmdesát procent lidí, slevových akcí využívá čtvrtina.

Přestali jsme nakupovat to, co potřebujeme. Nakupujeme to, co nám zlevnili.

A obchodní řetězce tuto závislost živí. Vytrvale, úspěšně. Vychytrale, až podvodně. Příklad z Tesca z poslední doby. Lákali nás na šunku Zvonařku se slevou přes 30 %, takže teď si ji prý můžeme koupit za 23,90 Kč. Kdo by odolal, když je to tak výhodné? Jenže ve skutečnosti tahle šunka stojí zhruba 24 Kč i bez slevy. Jen to v té chvíli většině zákazníků asi připadá drahé.

Finanční (ne)gramotnost

Jedním z předpokladů finanční gramotnosti je nedůvěra k tomu, co pojišťovací agenti, električtí a plynoví náboráři a finanční poradci říkají. Dalším je nepovažovat za neslušné v klidu si i v jejich přítomnosti pročítat smlouvy. Není výjimkou, že lidé kvůli své důvěře v poradce podepíší smlouvu, kterou už nelze odvolat, a ta pak má fatální následky pro ně i pro jejich rodiny. Podle Parlamentních listů se kvůli úvěrové smlouvě dostala do potíží už třetina Čechů.

„Nejzákladnější chybou je to, že mnoho lidí se s obsahem smlouvy dopodrobna neseznámí a důvěřuje ústnímu ujištění druhé strany. Častokrát se tak lidé zavážou k něčemu, o čem ani nevědí. Další závažnou chybou je podceňování významu listin, na které je v textu smlouvy pouze odkazováno, ale fyzicky k ní nejsou připojeny, to jsou například všeobecné obchodní podmínky. Stejně často se podceňuje význam ujednání o smluvních pokutách a jiných sankcích nebo o rozhodčí doložce,“ upozorňuje advokát Jiří Hartmann.

Pro konkrétnější představu, například úvěr má v Česku téměř každý třetí člověk, 40 % Čechů ale text úvěrové smlouvy nečte vůbec, další třetina tomuto textu věnuje pouze pět minut.

Konec kapitoly sportovního sponzoringu

Klesající zisk polostátní skupiny ČEZ v posledních pěti letech, který se snížil ze 47 mld. Kč v roce 2010 až na loňských 29,5 mld., se projevil v nižších výdajích na reklamu, ale také ve slábnoucí podpoře kultury a sportu. ČEZ v této oblasti během pěti let snížil výdaje o 33 % a podle slov jeho představitelů nelze vyloučit další škrty.

Energetická firma tak následuje příkladu dalších firem s majetkovou účastí státu, jakými jsou např. Lesy ČR, Česká pošta, VZP nebo Budvar, které rovněž přehodnotily svůj dřívější program štědrého sponzoringu. Především sportovním klubům tak nastávají hubenější roky, protože se ještě nevypořádaly s výpadkem cca 2,5 mld. Kč ročně od Sazky a nový systém státního financování sportu, který počítá s vyšším zdaněním hazardu, zatím není ani nastaven, natož aby mohl být zahrnut do rozpočtu sportovních organizací.

Cíl ČNB = znechutit úspory

Za minulý rok zvýšily české domácnosti své úspory o 144 miliard korun. To se dlouhodobě nelíbí guvernérovi centrální banky Miroslavu Singerovi, který se snaží Čechům spoření v nejvyšší možné míře znechutit. „Lidé se nemusí chovat tak konzervativně. A proto jim snižujeme sazby, abychom jim znepříjemnili držení peněz v bankách. A proto jim svým způsobem hrozíme, že kdyby ceny měly klesat, tak to nebude tak rychlé, aby se jim vyplatilo dávat peníze do banky za nulový úrok,“ uvedl Singer.

A svým slovům guvernér dostává. Znehodnocením měny zároveň Česká národní banka znehodnotila korunové úspory obyvatelstva. Podle serveru Měšec.cz o osm procent, podle hlavy státu Miloše Zemana o šest až deset procent. Podle člena bankovní rady ČNB Jiřího Rusnoka to není pravda, leč realita ukazuje na cenách bezinu či zahraničních zájezdů, že za korunu si toho Češi ve spotřebním koši skutečně nepořídí tolik jako před dvěma lety.

Konec malých hospod

Systém online hlášení plateb může znamenat citelný úbytek malých hospod. Jeden z majitelů nejmenované pražské restaurace k zákonu o registračních pokladnách říká: „Není žádným tajemstvím, že v pohostinství se část příjmů i mezd personálu nepřiznává, a tedy nedaní. Takže musím přiznat, že připravovaná evidence tržeb je v pořádku, i když pro řadu malých hospod, které už dneska jsou v existenčních problémech, to bude znamenat likvidaci. Ale zásadně nesouhlasím se způsobem, jakým to ministerstvo financí chce provádět. Způsobí to všem obrovské technické a logistické potíže a popravdě si vůbec neumím představit, že by evidence v praxi vůbec mohla fungovat.“

Vládní koalice má zákon, který má platit od ledna 2016, spojený s velkým očekáváním. Zejména s nárůstem ročního výběru daní o 10,5 miliardy Kč, zatímco náklady odhaduje na 300 milionů. Pravicová opozice zákon, který už projednává Parlament, označuje za likvidační pro malé podnikatele a nadměrně obtěžující podnikatele i zákazníky.

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *