Ilustrační foto.zdroj: www.pixabay.com

TÝDEN NAŠIMA OČIMA: Poloprázdná sklenice, účty za hranicemi a pražské parcely

V uplynulém týdnu nás nejvíce zaujal první ostrý test jedné z kritizovaných Babišových reforem. Poprvé totiž zasílala kontrolní hlášení DPH část plátců. Ministr financí si pochvaluje hladký průběh, protože hlášení nedodala jen šestina firem, odpůrci tohoto nařízení naopak poukazují na tento údaj s tím, že pomyslná sklenice není skoro plná, ale poloprázdná. A nad vším se vznáší zatím nezodpovězená otázka – bude to celé vůbec k něčemu?

K termínu odevzdání kontrolních hlášení evidovala finanční správa, že svou povinnost splnilo 84 % plátců daně. Z 245 000 kontrolních hlášení sice byla čtyři procenta chybná, na druhou stranu úspěšnost prvního termínu nepochybně zvýší skutečnost, že zdaleka ne všichni podnikatelé a firmy, u nichž finanční správa předpokládala zaslání kontrolního hlášení, tuto povinnost skutečně měli.

Pokud plátci měli ve svém hlášení chyby, finanční správa je vyzve k jejich odstranění a mohou hlášení zaslat znovu v osmidenní lhůtě. Zatím se vyhnou pokutě, která jim hrozila podle původního znění zákona, protože ten byl ještě v loňském roce novelizován.

Pokud poplatník hlášení podá v náhradní lhůtě poté, co jej finanční úřad vyzval, může očekávat pokutu 10 000 Kč. Pokuta až 500 000 korun hrozí v případech, kdy plátce závažně ztěžuje nebo maří správu daní.

Bankovní účty za hranicemi

Na základní platební účet by měl mít ještě letos nárok každý spotřebitel legálně pobývající v EU, včetně spotřebitelů pobývajících v Unii přechodně. V některých státech EU mají totiž klientu dosud problém s přístupem k platebním účtům z důvodu omezujících kritérií, jako jsou například státní příslušnost, bydliště či minimální příjem.

Základním platebním účtem je takový účet, u kterého může spotřebitel alespoň vybrat hotovost a převádět a připisovat na něj peníze. Ve vládní novele zákona o platebním styku se však povinnost umožnit otevírání účtu týká pouze fyzických osob. Podle vyjádření Ministerstva financí mají ustanovení sloužit k ochraně spotřebitele jako slabší smluvní strany. Z tohoto důvodu se navrhuje neaplikovat část zákona na podnikatelské účty, neboť podnikatele nelze považovat za slabší smluvní stranu.

Návrh dále počítá s tím, že banky budou nově povinny používat ve svých sazebnících a obchodních podmínkách jednotnou terminologii. Před uzavřením smlouvy o založení bankovního účtu budou také spotřebitelé dostávat standardizovaný dokument, v němž bude uveden výčet poplatků, které banka v souvislosti s platebním účtem požaduje. Díky tomu budou moci spotřebitelé snáze porovnávat jednotlivé nabídky.

V Praze se nakupuje draze

Průměrný pozemek v Praze se v průměru prodává za jedenáctkrát vyšší cenu než v Královéhradeckém kraji. Vyplývá to z informací největšího tuzemského realitního serveru Sreality.cz. Největší nabídka pozemků je nyní ve Středočeském kraji, kde jsou však po Praze druhé nejdražší.

Praha je se svými 5 223 Kč za metr plochy nejčastěji prodávaných pozemků zdaleka nejdražší, vždyť hned za ní se v cenovém žebříčku ocitnuvším Středočeský kraj může vykázat „pouhých“ 1 200 Kč za metr2, jižní Morava 1 000 Kč a Plzeňský kraj 693 Kč. A kde jsou pozemky nejlevnější? Ve zmíněném Hradeckém kraji (465 Kč), na Vysočině (499 Kč) a Pardubickém kraji (514 Kč).

Téměř tři čtvrtiny prodávaných pozemků jsou stavební parcely, menší část tvoří zahrady, louky a pole. Většina prodávaných pozemků je bez sítí, nemají tedy připojenou vodu, kanalizaci, elektřinu ani plyn. Částečně zasíťované pozemky mají přivedenou obvykle alespoň elektřinu. Kompletně zasíťované pozemky tvoří zhruba pětinu nabídky, jsou typicky menší, do tisíce m2.

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *