Potraviny budou dražší. Ilustrační foto.zdroj: www.pixabay.com

TÝDEN NAŠIMA OČIMA: Potraviny jíme sice horší, ale zato dražší

Tématem týdne na našem webovém portálu byla jednoznačně kvalita a cena českých potravin. Či spíše nekvalita a drahota, alespoň v porovnání se západní Evropou. Zasloužilo se o to nejen medializování testů výrobků prodávaných v českých a německých hypermarketech, ale také projednávání novely zákona o významné tržní síle, která by měla poněkud zkrotit chování obchodních řetězců vůči výrobcům a dodavatelům potravin. A doufejme, že se brzy dočkáme i zákona myslícího na zákazníky.

Válka o zadní marže

Nejdůležitější částí novely zákona o významné tržní síle, kterou zpracoval antimonopolní úřad, je nové formulování rovných zásad při jednání mezi výrobci potravin a obchodními řetězci. Ty se nyní obávají pokuty až 10 miliónů Kč nebo až desetiny čistého ročního obratu a upozorňují, že hrozba pokuty povede ke zdražení nebo budou raději jednat se zahraničními dodavateli.

Podle prezidenta Potravinářské komory Miroslava Tomana je největší význam novely v tom, že nastaví jasné obchodní podmínky a odpadnou dosud časté tzv. zadní marže, kdy obchodní řetězce požadují po dodavatelích „neoficiální“ poplatky (tzv. zalistování, za umístění na konkrétní místo, za reklamu v letácích, další procenta z prodeje a podobně). Po šéfovi mlékárny Madeta Milanovi Teplém prý nejmenovaný německý obchodní řetězec chtěl dokonce příspěvek na oslavu narozenin prodejny.

Zákon z roku 2010 se týká pouze obchodníků, jejichž roční obrat za prodej potravin na území ČR přesáhne 5 mld. Kč ročně. Podle tohoto kritéria dopadá na zahraniční řetězce Kaufland, Ahold, Tesco, Penny, Globus, Lidl, Billa, Makro a jediného domácího prodejce, moravský regionální řetězec Hruška. Za pět let účinnosti zákona udělil ÚOHS za jeho porušení zatím jen dvě pokuty – řetězcům Globusu (7 milionů) a Kauflandu (22 milionů), verdikty dosud nejsou pravomocné.

Kvalita nízká, cena vyšší

V redakčním komentáři autorka připomíná nepříjemnou skutečnost, že i po čtvrtstoletí po Listopadu je pro mnohé z nás návštěva například italského či rakouského obchodu s potravinami stále gastronomickou senzací a při cestě do zahraničí si vyšetříme alespoň chvíli ke krátké prohlídce a zakoupení něčeho lepšího, než je u nás. Ovoce je totiž jaksi barevnější, jeho chuť plnější a cena navíc příznivější. A co teprve regály s mléčnými výrobky a voňavé salámky?

Podle statistik patříme mezi národ s nejvyšším výskytem rakoviny tlustého střeva. Přitom jedním z rizikových faktorů jejího vzniku je právě složení a kvalita potravin. Laboratorní testy navíc prokázaly někdy až zarážející výsledky mezi složením a kvalitou výrobků určených pro český a německý trh.

I u nás se najdou kvalitní potraviny, avšak za to, co je v Německu běžný standard, si Čech i několikanásobně připlatí. Zatímco tedy německý senior do svého jídelníčku pravidelně zařazuje tmavé pečivo, které obsahuje více vlákniny, dopřává si ryby a exotické ovoce, většina českých babiček a dědečků se musí spokojit s rohlíkem, gothajem a jablkem ze zahrádky. Na více totiž jejich příjmy nestačí.

Dráž a hůř než Němci

V rozpětí několika dní byly medializovány dva srovnávací testy potravin zakoupených v českých a německých hypermarketech. Ukázaly několik skutečností, nad nimiž stojí za to se pozastavit. Srovnatelné potraviny bývají bez ohledu na slevové akce v Německu mnohdy levnější a zboží prodávané pod stejnou značkou nemá stejné složení a chuť – v německých obchodech je kvalitnější.

Třetina vzorků ze 24 párů potravin prodávaných pod stejnou značkou v Německu a v ČR měla odlišné složení. Např. vyšší obsah tuku měly německý jogurt Activie i margarín Rama (o 10 %), český ledový čaj obsahuje o 40 % méně čajového extraktu a u nás prodávané colové nápoje jsou slazené nikoli dražším cukrem, ale fruktózo-glukózovým sirupem.

„Německá“ pizza Ristorante (výrobce Dr. Oetker) je obložena 12 % salámu, na té „české“ je ho polovic. Zčásti je pravděpodobně nahrazen kukuřicí, kterou na pizze prodávané u západních sousedů nenajdeme. Oba výrobky jsou přitom nabízeny pod stejným názvem a ve stejném obalu. Pozornost vzbudil i rozdíl mezi lančmítem od dánského výrobce Tulip, který pro německý trh dodává konzervy s téměř výhradně vepřovým masem, zatímco česká verze obsahuje 39 % strojně odděleného kuřecího masa, tzv. separátu. A německá varianta je přitom o polovinu levnější.

Součástí testu bylo i cenové srovnání dvacítky totožných výrobků v supermarketech v Praze a Drážďanech. V Německu stál nákup 854 Kč (přepočet podle kurzu ČNB platného v den nákupu), stejné zboží v České republice 991 Kč, tedy o 14 % dráž. Z celkových 20 bylo v Německu levnějších 13 produktů.

S  kanonem na vrabce

Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek měl v poslední době životní formu. Na pořad poslanecké schůze přišel návrh zákona o zavedení elektronické evidence tržeb (EET), což mu dalo možnost předvést televizním kamerám svou letos nejlepší show.

Kalouska rozjařil hned na počátku víc než šestihodinové debaty ministr financí Andrej Babiš, když přinesl k řečnickému pultu dva transparenty – kopie účtenek z EET v nadživotní velikosti, což jak poznamenala stenografka ve svém záznamu, způsobilo veselost v sále. Kalousek ale byl připraven. Nedlouho poté přilepil na řečnický pult plakátek, kde byl ministr Babiš vyobrazen jako žena s válečkem v ruce. Pod obrázkem pak nápis: „Tvoje žena neví, kolik piv tu vypiješ. Andrej ÁNO. Díky elektronické evidenci tržeb.“

Neverbální komunikaci ale předčila verbální. Kalousek vylíčil Česko, jako zaostalou zemi s nefunkčním vysokorychlostním internetem zneužívající on line informace k digitální formě udávání.

Je to hádka politiků

Pro třetinu lidí představuje nedávný střet ve sněmovně o podobu legislativy týkající se sjednávání životního pojištění především osobní spor mezi dvěma aktéry – předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem a poslancem za ČSSD Ladislavem Šinclem.

Sběr dat probíhal ve dnech 20. 6. až 26. 6. 2015 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů a navázal na obdobný projekt připravený a zpracovaný Finančním a ekonomickým institutem (FAEI) za začátku června.

Svou zkušenost s kvalitou poskytnutých informací hodnotí velmi dobře, hodnocení pojišťovny a zprostředkovatele je velmi podobné a v podstatě srovnatelné. Jako špatnou označilo svou zkušenost jen 14 % respondentů v případě pojišťovny a 18 % v případě zprostředkovatelů.

S kým chtějí Řekové válčit?

Snížit státní výdaje, především v důchodech, sociálních dávkách, platech státních zaměstnanců. To jsou nejčastěji zmiňovaná opatření pro řešení řecké krize od kritických věřitelů, především z Německa. Málokdy se však ozve hlas volající po snížení rozpočtu na armádu, který má Řecko podle německého deníku Die Welt v přepočtu na jednoho obyvatele největší v Evropě.

Rovněž řecká armáda je počtem vojáků na počet obyvatel nejpočetnější. Je důvodem mlčení o výdajích na armádu skutečnost, že největším dodavatelem bojové techniky pro řeckou armádu jsou německé zbrojařské firmy?

Share

Jeden komentář u “TÝDEN NAŠIMA OČIMA: Potraviny jíme sice horší, ale zato dražší

  1. Je to naprosto nehorazne.Jak je mozne,ze potraviny nakupujeme draz.kdyz ceska prumerna mzda dosahuje jen zlomku te nemecke?! Neverim,ze by vyrobci k nam dodavali zbozi za ceny i o nekolik desitek procent vyssi.Takze retezce a jejich marze?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *