„Tato bublina samozřejmě může splasknout v momentě, kdy vlády nebudou schopné tyto dluhopisy zaplatit,“ říká český ekonom v rozhovoru pro Finanční a ekonomický institut (FAEI). Za vládní dluhopisy, které si banka kupuje, musí zaplatit, a to právě „tištěním peněz“. Samozřejmě, že banka si nic netiskne, ale zvyšuje své rezervy kryté aktivy získanými od vládního sektoru získáním oněch dluhopisů. Kvalita této rezervy je závislá od schopnosti vlády dluhopis splatit, proto ono „tištění peněz“ může být velmi riskantní a může vést k celkovému kolapsu ekonomiky, vysvětluje Kamil Provazník.

Státní zástupci mají lukrativní práci

Lidé, které zaměstnává stát, si vloni v průměru polepšili o více než tisícovku měsíčně na 27 000 Kč. Nejvíce vloni vzrostly platy státním zástupcům a s nimi souvisejícími profesemi. Toto navýšení má souvislost s rozsudkem Nejvyššího soudu z prosince 2014, podle kterého byly jejich platové základny pro výpočet mzdy stanoveny chybně. Státním zástupcům proto platy vyskočily více než o třetinu na průměrných 112 064 Kč měsíčně. V článku Zaměstnanci státu si vloni polepšili se dočtete, zda tento trend bude pokračovat a dotkne se také jiných profesí.

Česko proti proudu

Pokus o první krok k bezhotovostní společnosti v Česku rychle ztroskotal. Levicoví politici výhradně elektronické vyplácení penzí zavedené ministrem Drábkem zrušili, sotva se dostali k moci. Kulantně omlouvané nízké finanční gramotnosti využili k politickým bodům. Jak ale dokládá analýza FAEI, ve Skandinávii, Izraeli, Jižní Koreji, Austrálii, Švýcarsku, USA, kde s nadsázkou řečeno každý popelář ví o akciových trzích víc než 99 % tuzemské populace, však postupují zcela opačně.

Nemáme rádi dluhy

Češi nemají rádi dluhy. Potvrdily to i výsledky ankety zpracované Finančním a ekonomickým institutem. Ke splácení osobního dluhu, s výjimkou hypotéky nebo úvěru ze stavebního spoření, se přihlásilo 29 % respondentů. Zbývajících 71 %, s výjimkou závazku na pořízení si bydlení, žádný dluh nemá.