Učitelé a prodavačky odskákali zdražování bytů jako první

Názor
Není to zase tak dlouho, někdy v roce 2015, co jsme jako developeři zjistili úžasnou věc: Mezi našimi klienty se začali objevovat učitelé, prodavačky a zástupci dalších profesí, které u nás nepatří zrovna mezi přeplacené. Průměrná úroková sazba hypoték totiž tehdy klesla těsně nad dvě procenta.
Ilustrační foto: Archív

Teď už naše byty zase nekupují. Hypotéky přitom o tolik dražší nejsou, něco kolem 2,8 %. Navíc stouply průměrné výdělky.

Byty ale stojí dvakrát tolik. Cena těch, které nabízí Natland, se v průběhu posledních deseti let vyšplhala na 80 tisíc za m2, průměrná cena vypočítaná z celé nabídky na trhu vyšplhala dokonce na 100 tisíc korun.

Ať si říká kdo chce co chce, vina developerů to není. Bylo by snadné nadávat na stavební firmy za skokový nárůst cen. Ale ani ty si nezaslouží, aby jim někdo nasazoval psí hlavu jen proto, že se chovají tržně.

Stavební povolovací proces se ovšem několikanásobně prodloužil, přípravná fáze projetu dnes trvá sedm i více let. Rostou tak náklady a ceny pozemků v čase, což tlačí cenu bytů vzhůru.

Až jednou bude všechno povolování a další papírování kolem plánovaných staveb tak rychlé, jako založení bankovního účtu on-line z mobilu, učitelé a prodavačky si byty nejspíš zase kupovat začnou.

Autorka je vedoucí obchodního oddělení Natland Real Estate
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Získat stavební povolení je stále složitější, ČR se ve světovém žebříčku propadla o 29 míst

Zavřít reklamu ×
  1. Čeští podnikatele jsou u nás i v zahraničí známi jako nenažranci! Na výstavbu bytů berou dotace od státu a zároveň odírají i lidi…Začíná se mi to hnusit!

  2. Je jasné, že developer nebude nikdy říkat nic jiného, než že je třeba stavět a stavět, nejlépe na vyvlastněném pozemku za účetní hodnotu, a že mu do toho nemají co kecat ani sousedi, ani žádní ochranáři, hasiči, vodohospodáři apod.
    Faktem nicméně je to, že sami developeři svými záměry jsou na hranu nebo za hranu přijatelného, a proto se s nimi sousedé a dotčené orgány musí zdlouhavě hádat – odtud pramení také část toho zdržení při povolování (nebo i předtím).
    Další věc je, že jsou to developeři, kdo stanovuje cenu – a když se najde někdo, kdo jí zaplatí (zhusta cizinci a bohatí investoři), tak ostatní mají smůlu.
    Dále – přirovnávat otevření virtuálního bankovního účtu ke stavbě něčeho, co musí okolí strpět po několik desítek let nebo i století, to samo o sobě vypovídá o malosti ducha a nepochopení věci ze strany paní prodavačky bytů.
    A úplně nakonec, firma Natland, pokud už tedy vůbec může existovat, by měla „chodit kanálama“ a mlčet, s ohledem na svoji dlouholetou brutálně pochybnou (ve smyslu korupční) minulost v Praze, Krkonoších a kdo ví, kde ještě jinde.

  3. Zkuste stavět a prodávat v Německu
    Stavební povolení trvá to tam stejně dlouho, byty a bydlení je tam levnější. Je nesmysl chtít povolení pro stavbu stejně rychle jako koupit tatranku. Proč se v ČR stále lže ?

  4. Nemovitosti jsou drahé u nás z jednoduchého duvodu . Sice jsou brány jako užitková věc , ale nastavení zákonu a daní je spíše dané jako investice. Protože je nemovitostí pouze omezené množství a předpisy jsou takové aby bylo těžké a drahé postavit , tak je malá nabídka na trhu . Logicky tím je přetlak poptávky a zájemci se mezi sebou utlučou . Automaticky tak ceny rostou do nesmyslných výšin a to se týká i těch nemovitostí co jsou technicky nevyhovující a morálně zastaralé . Vysoké ceny u nás znamenají nikoliv bohatství lidí , ale jejich nízkou životní uroveň (za hodně peněz málo muziky)

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Bydlení

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.