Ministerstvo životního prostředí ruší podporu plynových kondenzačních kotlů v rámci kotlíkových dotací i Nové zelené úsporám (NZÚ). V uvedeném programu mohou být podpořeny pouze výměny provedené či uhrazené do 30. 4. 2022 za předpokladu, že do tohoto data žadatel podá žádost o podporu.
V případě kotlíkových dotací lze počítat s podporou pouze pro projekty realizované či závazně objednané do 30. 4. 2022. Žádost však lze podat dodatečně s ohledem na to, jak budou výzvy vypisovány jednotlivými kraji.
Cílem je se co nejrychleji zbavit závislosti na ruském plynu. Pokud ale chceme omezit zdroje energie závislé na Rusku, má toto opatření trhlinu, protože nerozlišuje, jaký plyn chce uživatel v kotli spalovat.
„Plynové kondenzační kotle se ve stále větší míře využívají také pro spalování LPG, respektive čistého propanu, který se dodává autocisternou do zásobníku umístěného na pozemku poblíž domu. Kotel je třeba pouze jednoduše upravit – přetryskovat – pro spalování jiného typu plynu,“ informoval naši redakci Jiří Karlík, generální ředitel společnosti Primagas.
Plynové vytápění se vyplatí hlavně ve starších energeticky náročnějších domů, kde mnohdy není využití například tepelného čerpadla vhodné. Propanové vytápění hraje stále větší roli při výměně starých ekologicky nevyhovujících kotlů na tuhá paliva jako alternativa zemního plynu. V Česku je totiž nezanedbatelné množství lokalit, kam distribuční soustava zemního plynu nesahá.
A nejde jen o odlehlé horské či příhraniční oblasti. Dle dat Českého statistického úřadu je velký podíl neplynofikovaných obcí hlavně ve Středočeském a Jihočeském kraji, přičemž v některých tamních okresech nejsou dostupné plynové přípojky ve více než 80 procent obcí.
„LPG je příklad komodity, kde je odstřihnutí se od Ruska reálné prakticky ihned, a to jsme v reakci na okupaci Ukrajiny také bezprostředně učinili. Nevidím jedinou překážku, proč by se veškerá tuzemská poptávka po LPG nedala uspokojit z jiných než ruských zdrojů,“ říká Jiří Karlík, který ke stejnému kroku vyzývá i ostatní tuzemské dodavatele.
„Evropské terminály umožňují importovat propan prakticky odkudkoliv, z USA, Kataru a dalších zemí. Stejně tak propan-butan, který se získává při rafinaci ropy v tuzemsku, nemá díky napojení rafinerie v Kralupech na ropovod Ingolstadt zdroj v Rusku,“ vyvrací Karlík možné obavy o dostupnost komodity.
Rostoucí význam LPG potvrzují i statistiky Celní správy, podle nichž loni výrazně rostla spotřeba topného LPG, a to meziročně o 14 procent. Paušální zastavení podpory plynovým kotlům, a tím i propanovému vytápění, proto jde zejména v odlehlých lokalitách hojně vytápěných uhlím proti snaze o omezení neekologických zdrojů tepla.
V souvislosti s aktuální diskusí ohledně možného omezení dodávek ruského plynu se začíná hovořit o jeho případných alternativách v českém energetickém mixu. Jednou z často skloňovaných možností je biometan, který lze vyrábět v čistírnách odpadních vod při použití kalového plynu nebo v bioplynových stanicích, kde nahrazuje kogenerační výrobu elektřiny a tepla.
Biometan může v Česku podle odborníků nahradit okolo pěti procent současné spotřeby. V tuzemsku aktuálně vzniká druhá biometanová stanice, pro rychlejší nárůst jejich počtu však bude nutná změna energetické strategie u stávajících bioplynových stanic a čistíren odpadních vod. Klíčová bude také role státu a jeho podpora těchto projektů.
V Česku se v současnosti za rok spotřebuje okolo 8,5 miliardy metrů krychlových zemního plynu. „Pokud bychom začali třídit a využívat bioodpad v bioplynových stanicích můžeme z přibližně jednoho milionu tun bioodpadu ročně vyrobit zhruba 70 až 80 milionů kubických metrů biometanu,“ informoval redakci Petr Novotný z Institutu cirkulární ekonomiky.
Dobrý den máme dům 20 b. j. Každý byt má svůj plynový kotel. Čim je možné toto nahradit. Zrušte burzu na elektřinu v NSR a zavedte ceny za které tam prodáváme a já přejdu na el
vytápění.