V human resources (HR) pak často narážejí na dilema, jak zavádět AI, aniž by se vytratila lidskost, která je pro tuto oblast klíčová. Odborníci ale upozorňují, že největším rizikem není technologie samotná, ale její špatné nebo žádné používání.
Přestože většina zaměstnavatelů dlouhodobě usiluje o zefektivnění vnitrofiremních procesů, s příchodem AI nástrojů se u mnohých dostavuje nejistota, a to především v oblasti péče o zaměstnance. Podle expertů je ale důležité chápat umělou inteligenci jako doplněk, ne náhradu lidské komunikace.
Umělá inteligence je v HR stále na začátku
AI se v oblasti HR zatím prosazuje spíše opatrně. Podle průzkumu Edenred/Recruitment Academy z jara 2025 aktivně využívá nástroje založené na umělé inteligenci jen 25 procent personalistů v Česku. O něco vyšší čísla vykazuje průmysl nebo logistika. Podle dat agentury Hofmann Personal s AI pracuje zhruba 38 procent podniků.
Podobný obrázek nabízí i celoevropská data. Nějakou formu umělé inteligence využívá 13,5 procent firem, u velkých podniků s více než 250 zaměstnanci podíl překračuje 41 procent. Rozhodující tedy není jen technologická připravenost, ale i velikost a typ organizace.
„Většina firem má zájem o využití umělé inteligence, zároveň se ale obává ztráty lidského kontaktu. Právě kombinace obou přístupů však přináší nejlepší výsledky,“ říká Pavel Vavřínek, ředitel společnosti PalmApp, která využívá AI k vývoji chytrých HR asistentů.
AI proměňuje i přístup k zaměstnancům
Typickým příkladem může být interní školení k nové firemní směrnici. Zatímco dříve HR oddělení shrnulo změny do hromadného e-mailu, dnes je možné využít chytré nástroje a zaměstnancům doručit personalizovaný výběr informací, a to třeba formou krátkých stories, přizpůsobených pracovní pozici, oddělení nebo jazykové úrovni.
Právě na to se zaměřuje platforma PalmApp, která firmám usnadňuje onboarding (proces, který pomáhá novým zaměstnancům se úspěšně začlenit do firmy, pozn. red.), každodenní komunikaci i přístup k informacím prostřednictvím hlasového asistenta, který umí odpovídat na běžné dotazy v reálném čase.
„Určitě nejde o bitvu mezi člověkem a technologií. Hlavní je lidem zpřístupnit důležité informace, zlepšit porozumění a doplnit mezery, které běžná interní komunikace nedokáže pokrýt,“ dodává Vavřínek.
Bezpečnost je klíčová otázka i největší bariéra
Zatímco zaměstnanci oceňují jednoduchost a dostupnost nových nástrojů, vedení firem má často obavy o bezpečnost dat. Podle průzkumu společnosti Dun & Bradstreet se téměř polovina firem obává, že zavedení umělá inteligence může vést k narušení ochrany osobních údajů.
Konkrétně 43 procent zmiňuje riziko úniku citlivých informací a 46 procent vnímá jako problém celkovou bezpečnost AI systémů. Také Vavřínek potvrzuje, že zabezpečení patří k nejdůležitějším oblastem při zavádění umělé inteligence: „Podle návrhu AI Actu spadají HR nástroje do druhého nejvyššího stupně rizikovosti. I proto je otázka bezpečnosti při jejich implementaci zcela zásadní.“
A dodává, že PalmApp data nezpracovává prostřednictvím veřejného rozhraní GPT, ale pracuje s pracuje s vlastním zabezpečeným prostředím. Při personalizaci obsahu nejprve odstraní veškeré citlivé informace, jako jsou jména zaměstnanců, názvy firem nebo konkrétní částky.
Bezpečný nástroj nestačí
„Data jsou dnes jedním z nejcennějších aktiv firem. A jejich ochrana už dávno není jen otázkou technického řešení, ale i toho, jak s nimi ve firmě skutečně zacházejí lidé,“ říká Petr Vancl Hochberger ze společnosti Tovek, která se více než 30 let věnuje vyhledávání a analýze informací ve firemním i veřejném prostředí.
Podle něj nestačí mít jen bezpečný nástroj: „Firmy často zapomínají, že i ten nejsofistikovanější systém je k ničemu, pokud ho uživatelé obcházejí nebo nepoužívají správně. To platí dvojnásob v době, kdy zaměstnanci bez oficiálního řešení začnou kopírovat citlivá data do veřejně dostupných nástrojů umělé inteligence, tím vzniká reálné riziko.“
Tovek se zaměřuje na on-premise řešení (software je nainstalovaný a provozovaný přímo na infrastruktuře dané firmy, tedy na jejích vlastních serverech a počítačích) doplněná o AI modely, které zpracovávají data výhradně v rámci infrastruktury organizace.
„Z pohledu kybernetické bezpečnosti a regulací je to zásadní výhoda. Data neopouštějí firemní perimetr a je možné nad nimi udržet plnou kontrolu,“ vysvětluje Hochberger.
Součástí systému jsou i nástroje pro automatické vyhledávání, kategorizaci a monitoring citlivých informací. „To firmám umožňuje nejen dohled nad tím, kde a jak se s daty pracuje, ale hlavně pomáhá předejít rizikům, ať už jde o únik dat nebo o potenciální sankce za porušení předpisů,“ dodává.
