Unijní inflace těsně pod desítkou, česká nad osmnácti procenty

Názor
Už čtvrtým měsícem v řadě klesá inflace jak v EU, tak v eurozóně. V únoru se tak celková meziroční unijní inflace snížila na 9,9 procenta, zatímco ještě loni na podzim dosahovala 11,5 procenta.
Tradiční prvenství v rámci celé EU má ČR ve zdražování oblečení. Ani silná koruna, ani dramatický pokles přepravních nákladů v tomto směru spotřebitelům nic zatím nepřinesly. Ilustrační foto: Depositphotos.com

V eurozóně v únoru inflace poklesla na 8,5 procenta, což je stále velmi daleko od dvouprocentního inflačního cíle. Nepříjemností navíc je, že jádrová inflace dál roste. Eurostat potvrdil svůj bleskový odhad, a tak jádrová inflace aktuálně dosahuje 5,6 procenta.

Zatímco ceny energií korigují a na inflaci se podílejí menší měrou, zdražuje spotřební zboží i služby. Dá se říct, že vysoké náklady na energie se se zpožděním propisují do cen pro spotřebitele.

Ale nejde jen o ně, protože na tiskové konferenci šéfka Evropské centrální banky Lagardeová zmínila v souvislosti s vysokou inflací i rozšiřující se marže firem.

PSALI JSME:
Zvyšující se náklady na bydlení stále pohánějí inflaci

Česko s harmonizovanou (srovnatelnou, pozn. aut.) inflací ve výši 18,4 procenta obsadilo v rámci EU třetí příčku za Lotyšskem a především Maďarskem, kde ceny rostou v průměru o téměř 26 procent.

Česká inflace je poměrně široce rozložená v rámci celého spotřebitelského koše, nicméně jako hlavní příčinu lze uvést prudce rostoucí náklady na bydlení. Ty jsou meziročně podle tohoto evropského srovnání vyšší o 34,2 procenta a hůř je na tom už jen Lotyšsko.

Důvodem jsou především vysoké ceny plynu, elektřiny a tepla. Rychleji než ve většině zemí EU však u nás zdražuje i údržba bytů, nábytek, koberce a další vybavení bytů.

PSALI JSME:
Napřed oblečení, pak zábava. Jak Češi šetří, když přijde nouze

Tradiční prvenství v rámci celé EU má ČR ve zdražování oblečení, i když většina tohoto zboží přichází nepřekvapivě z Asie. Ani silná koruna, ani dramatický pokles přepravních nákladů v tomto směru spotřebitelům nic zatím nepřinesly a spíše zřejmě jen rozšířily marže obchodníků a dovozců.

Zatímco v eurozóně roste jádrová inflace, v ČR se už od loňského července pohybuje v intervalu 13-14 procent a rozhodně neklesá.

To není zrovna pozitivní vysvědčení, protože je to inflace očištěná o ceny potravin, energií a tabákových výrobků. Znamená to, že silné inflační tlaky navzdory recesi a zlepšujícím se nákladovým podmínkám i nadále v ČR přetrvávají.

Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
Ke dvouprocentní inflaci se dostaneme nejdřív v roce 2024

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.