Unikátní český výzkum: jak dýchá člověk zasypaný lavinou

Několik tisíc lidí je každý rok strženo a následně zasypáno lavinou, mnozí z nich nepřežijí. Mezi obětmi jsou rovněž čeští lyžaři nebo turisté. Tuzemský vědecký tým se nyní v rámci unikátního lavinového výzkumu zaměřil na zkoumání toho, jak člověk pod lavinou dýchá nebo jak rychle ubývá kyslík.
Podle statistik kolem 90 procent lavin vyvolá sám člověk. Foto: Pixabay

Výzkum navazuje na často diskutovanou otázku, jestli takzvaná vzduchová kapsa může prodloužit přežití zavalené oběti. Prvních patnáct minut totiž přežije až 90 procent zasypaných osob, pak ovšem nastává rapidní pokles šancí na přežití a po další čtvrthodině je naživu méně než jedna třetina obětí.

Co se tak vlastně stane mezi patnáctou a třicátou minutou? Odpověď na tuto zásadní otázku nyní hledá tým expertů z Katedry biomedicínské techniky na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT ve spolupráci Fakultou tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy a českou armádou. Při bádání pomáhají zkušenosti z výzkumu umělé ventilace plic na jednotkách intenzivní péče a v urgentní medicíně.

PSALI JSME:
Není lyžování jako lyžování. Na co pojišťovny pohlížejí jako na riziko

Pomáhá kyslíková kapsa?

Výzkumná skupina už má za sebou první překvapivé výsledky. Například jako mylná se ukázala dlouholetá poučka, že se zavalený lyžař nebo turista musí snažit vytvořit před ústy co největší vzduchovou kapsu, z níž potom dýchá. Podle vedoucího týmu, profesora Karla Roubíka je ovšem taková kapsa v porovnání k dýchacím potřebám člověka zanedbatelná.

„Poskytuje jen málo vzduchu,“ tvrdí profesor Roubík. „Prokázali jsme, že k dýchání pod sněhem člověk žádnou dutinu nepotřebuje. Je pouze nutné, aby měl volné dýchací cesty.“

PSALI JSME:
Češi zimní sporty milují, ale nesmí být moc drahé a namáhavé

Aby vědci lépe zjistili, co se vlastně pod sněhem odehrává, dělají sérii experimentů se zdravými dobrovolníky-vojáky, kteří pomocí speciálně upravené aparatury dýchají do simulovaného lavinového sněhu. Při pokusech jsou lidé pečlivě monitorováni přístroji, které se používají na jednotkách intenzivní péče.

Další experimenty budou pokračovat i na základě dotazníkového šetření mezi oběťmi lavin, které přežily. Pomáhá při tom Společnost horské medicíny ČR. „Tento dotazník není zaměřen pouze na okolnosti nehody, ale hlavně na subjektivní prožitky při dýchání do sněhu, s následným úbytkem kyslíku a hromaděním oxidu uhličitého,“ sdělila doktorka Lenka Horáková, členka výzkumného týmu.

PSALI JSME:
Jak časté jsou případy úmrtí během dovolených? Zeptali jsme se cestovních kanceláří

Každý pátý zahyne

Server horydoly.cz před časem s odvoláním na švýcarské statistiky zveřejnil, že ve volném terénu se pohybuje asi 150 tisíc vysokohorských turistů, lyžařů, skialpinistů, horolezců či snowboardistů, přičemž okolo dvou tisíc z nich je strženo a zasypáno lavinou.

„Statistika konstatuje, že kolem 90 procent lavin vyvolá sám člověk. Velká část lavin skončí smrtí zúčastněných. Oběti jsou většinou skialpinisté, jedna třetina  jsou freerideři a vyznavači dalších disciplín jsou v menšině,“ uvedl server, podle něhož zemře každý pátý zasypaný člověk. Různé technické pomůcky – například speciální nafukovací batoh – sice zvyšují šanci na přežití, ale automaticky nikoho nezachrání.

Každý rok přitom na svazích různých pohoří zahynou rovněž Češi. Například pár dní před vánočními svátky zahynul při pádu laviny na ledovci Hintertux v tyrolském Zillertalu jednačtyřicetiletý český lyžař. Agentura APA s odvoláním na rakouskou policii uvedla, že se Čech pohyboval mimo sjezdovku, když ho strhla 150 metrů široká a 100 metrů dlouhá desková lavina.

Sdílet:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Lidé a společnost

Novákové zlomilo vaz to, co Češi vnímají citlivě

Odcházející ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková byla ve funkci poměrně krátce, necelých deset měsíců. Za to dobu jen těžko mohla dát ministerstvu nějaký zásadní směr. Spíše tak jen přebrala agendu po svých …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Do důchodu v 65 letech. Nebo bude všechno jinak?

Čím jsme starší, tím více vyhlížíme magickou hranici 65 let, kdy budeme moci začít čerpat starobní důchod. Finanční prostředky, které jsme každý měsíc či jednou za rok platili státu, se nám konečně začnou vracet a …

Sběratelství: Vášeň, emoce, ale i velké peníze

Rozhovor
Sběratelství je o vášni a emocích. Točí se v něm ale i velké peníze. Víte, co bude cennou raritou, za kterou lidé za deset či dvacet let utratí ‚majlant‘? O známkách, bankovkách i o zákulisí připravovaného největšího setkání sběratelů ve střední a východní Evropě jsme mluvili s Jindřichem Jiráskem, zaníceným sběratelem a organizátorem několika veletrhů.

Partneři Portálu

NOOL
Rolovat nahoru