Česku připadá 21. příčka v eurounijním srovnání v oblasti bydlení. Vyplývá to z červnové analýzy Indexu prosperity Česka. První pozici obsadilo Finsko. Nejhůře naopak dopadlo Slovensko, které se propadlo i za Rumunsko či Maďarsko.
Jedním z hlavních problémů v Česku je to, že pořízení vlastního bydlení je nejnákladnější z celé EU. Češi na něj podle databáze Numbeo potřebují ušetřit více než 15 ročních platů. V roce 2018 portál např. uvedl, že dostupnost nového bytu v Praze je mnohem, nižší než v metropolích okolních států. Pražan musí na byt šetřit o několik let více, než lidé v Berlíně, Vídni či Bratislavě.
„Ceny nemovitostí v Česku vzrostly podle posledních dat Eurostatu ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziročně o téměř 26 procent, což je největší nárůst z EU. Spolu s růstem úrokových sazeb se tak vidina pořízení vlastního bydlení stala opět vzdálenější,“ řekla Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.
Letos je přitom situace ještě horší, úrokové sazby hypoték se pohybují už okolo šesti procent. Navíc razantně zdražují i stavební materiály, energie a samotná práce. Podle společnosti ÚRS CZ vzrostly náklady na stavbu rodinného domu meziročně bezmála o pětinu. U menšího rodinného domu pro čtyřčlennou rodinu se cena zvýšila o 873 tisíc korun.
Na Kypru stačí šest platů
Vůbec nejrychleji na svůj byt naspoří obyvatelé Kypru. Těm na vlastní bydlení stačí naspořit něco přes šest ročních platů. Kypr se ale na druhou stranu nemůže pyšnit vysokou úrovní kvality bydlení, v níž se naopak českým domácnostem daří.
Bez plísně či děravé střechy žije 93 procent Čechů, adekvátně topit pak může téměř 98 procent z nich, velmi dobře si Česko vede také v dostupnosti hygienických zařízení. V porovnání s ostatními státy je v těchto třech oblastech spolu s Finskem na druhém místě.
Jenže takhle dobrá pozice nemusí pro Čechy vydržet dlouho. „Podíl domácností, které jsou schopny dostatečně vytápět své domy, může již brzy začít významně klesat. Budovy totiž patří k největším žroutům energie v EU, přičemž většina spotřeby připadne právě na vytápění, které z velké části tvoří zemní plyn,“ poznamenala ředitelka profesního svazu Šance pro budovy Šárka Tomanová.
Dodala, že jedním z klíčových dlouhodobých řešení, nejen pro snížení energetické závislosti a emisí, ale také pro zvýšení kvality života obyvatel, jsou renovace budov.
Dlouhé povolování
Nejen, že je pořízení i výstavba nového bydlení v Česku nákladná. K tomu se ještě přidávají další komplice. Například doba potřebná pro vyřízení stavebního řízení je 246 dnů, čímž se Česko řadí na páté nejhorší místo. Příkladnými státy jsou Dánsko a Finsko, kde tato administrativa vychází jen na přibližně 65 dní.
„Celý proces je tak nepřehledný, že ho rutinně zvládnou jen velké stavební firmy, nebo menší projekty na periferních místech, kde je menší šance projekt umořit připomínkování,“ sdělil architekt a urbanista Peter Bednár, který se dlouhodobě věnuje plánování městských struktur, krajině a veřejnému prostoru.
Přispívá to tak podle něj k nejhorší možné variantě – staví se zpravidla nepříliš atraktivní budovy, na nevhodných místech, časově déle než v rozvojových zemích, ale v ceně nejlepších projektů ze zahraničí.
Dodal, že tento proces je přímo odpovědný za drahé bydlení, nelogickou urbanizaci, dopravní zácpy nebo všeobecnou frustraci z pomalého řešení problémů městské krajiny.
Útěk na venkov
Ačkoliv je i na venkově obtížné zřídit si nové bydlení, v českých městech je situace takřka kritická. Jako řešení vidí Češi často právě odchod na venkov či do příměstských částí, kde je ještě přijatelná dojezdová vzdálenost.
„Zhoršování dostupnosti bydlení souvisí do značné míry s tím, že poptávka po bydlení v městských aglomeracích roste výrazně rychleji než nabídka,“ konstatoval Jan Frait, ředitel sekce finanční stability České národní banky. Podle něhož to souvisí také s tím, že neexistuje účinná koordinace při plánování a zajišťování rozvoje aglomerací – mezi centrálními úřady, kraji a obcemi.
„Kvůli tomu zaostává výstavba bydlení v městech s dobrým dopravním spojením s metropolitními centry,“ dodal Frait. Dostupnější alternativu představuje nájemní bydlení. Podle dat Eurostatu v něm ale v Česku žije jen 21 procent obyvatel, zatímco evropský průměr činí 30 procent. Obliba nájemního bydlení v posledních letech sice roste, může za to ale fakt, že se vyplatí více, než bydlení ve vlastním.
Například Česká spořitelna teď chce stavět cenově dostupné nájemní byty zejména pro potřebné profese. „Největší problém s dostupností bydlení sledujeme jak v Praze, tak ve větších městech. Od začátku roku jsme již absolvovali padesát sedm jednání se zástupci municipalit a nyní již finalizujeme první tři konkrétní projekty, které umožní dostupné nájemní bydlení pro 250 rodin,“ uvedl Marek Blaha, šéf Dostupného bydlení České spořitelny.
Tajemník Asociace stavebních spořitelen Jiří Šedivý uvedl, že investice do vlastního bydlení je v Česku obecně považována za tu z nejlepších možných. „Poměr mezi příznivci vlastnictví a nájmů se tak u nás významně nemění. Češi zkrátka preferují vlastnictví. Na tom dosud nic významného nezměnily ani zhoršující se dostupnost vlastnického bydlení, rostoucí úrokové sazby úvěrů či dlouhodobě jedny z nejdražších bytů v přepočtu na výši platů,“ řekl Šedivý.
Bydlení pro sociálně nejslabší
Nedostatek bytů a domů nejvíce dopadá na sociálně slabší. V Česku je bez domova zhruba 22 osob z deseti tisíc obyvatel. Sociální bydlení je přitom takřka nedostupné, tvoří jen 0,4 procenta celkového počtu obytných domů a bytů. Průměrná hodnota Evropské unie přitom dosahuje více než sedm procent. A přibývá rovněž ohrožených domácností.
„Lidé, kteří jsou v bytové nouzi, nebo jsou ohroženi ztrátou bydlení či trpí nadměrnými náklady na bydlení, často netuší o existenci nástrojů, které by rychle vyřešily jejich situaci. Příspěvek na bydlení například čerpá jen 20 až 25 procent seniorských domácností, které na něj mají nárok,“ poznamenala Barbora Bírová, ředitelka Platformy pro sociální bydlení.
Dodala, že to není jen kvůli nízké informovanosti, ale také proto, že vyřízení takové podpory je spojeno s velkou administrativní zátěží. Dávky jsou podle ní rovněž společností stigmatizovány.
Informace v tomto článku jsou notoricky známé všem občanům tohoto neštastného statu. Problém je pouze jeden,Klaus a jeho strana ODS… Vše za úplatek do vlastní kapsičky mají Němci a tak nemáme ani elektřinu sice jí máme přebytek a vyvážíme do okolních zemí. Pro nás není a je velmi drahá. Např.Norsko má elektřinu za 1 kwh jednu korunu…..Platy 5x vyšší.