Úspěch Roxette na americkém trhu předznamenal digitální věk

Názor
Roxette, švédské duo populární hudby, se včerejším úmrtím Marie Fredrikssonové navždy rozpadá. Během své kariéry proslulo v podstatné části světa, prodalo 75 až 80 milionů hudebních nosičů. Jeho vstup na americký trh koncem 80. let přitom předznamenal trend současného digitálního věku, kdy o finančním úspěchu v popkultuře globalizované ekonomiky rozhodují poněkud jiné faktory a poněkud jiní hráči, než bývalo zvykem.
Roxette, švédské duo populární hudby, se včerejším úmrtím Marie Fredrikssonové navždy rozpadá. Foto: Depositphotos.com

Do roku 1988 bylo duo Roxette v USA, tedy na největším trhu s populární hudbou, zcela neznámé. Právě v roce 1988 si student Dean Cushman z Minneapolis přivezl z výměnného pobytu ve Švédsku album dua s názvem Look Sharp! Přiměl místní rozhlasovou stanici, KDWB 101.3 FM, aby nahrávky z alba zařadila do svého vysílání. U posluchačů zaznamenaly značně pozitivní ohlas, načež se začaly po americkém trhu šířit prostřednictvím kopií a ve vysílání dalších rozhlasových stanic. Až se nakonec skupina Roxette stala známou po celých Spojených státech. Nahrávka „The Look“ vystoupala na první místo prestižní americké hitparády Billboard’s Hot 100. Písně švédské dvojky zazněly například i v úspěšném hollywoodském snímku Pretty Woman.

Dobytí amerického trhu je zásadní součástí úspěchu Roxette, který nakonec byl tak značný, že se z dua stal nejvýnosnější švédský popkulturní vývozní artikl od doby skupiny ABBA. Bez fanouška Cushmana a jeho entuziasmu by ovšem duo Roxette zůstalo v USA neznámé. Jedná se o trh, na němž si „vylámala zuby“ celá řada v Evropě prodejně velmi úspěšných hudebních skupin, zpěvaček či zpěváků.

Dnes, v době sociálních sítí a pokročilé globalizace, jsou hudební vydavatelství v rostoucí míře závislá na podobných „Cushmanech“. Tedy na fanoušcích, kteří nadšeně tlumočí pozitivní ohlas na určitou píseň či album po sociálních sítích, a značně tak napomáhají virálnímu šíření povědomí o nich. Sociální sítě dnes tříští kanály, jimiž se hudba dostává k posluchačům, takže oslovení jejich širokého spektra prostřednictvím marketingové kampaně je stále nákladnější a z hlediska hudebních vydavatelství také méně vyzpytatelné – svůj finanční úspěch ovlivňují méně než v minulosti, jejich tržní síla v tomto smyslu slábne.

Proto – i na základě právě zkušenosti z počátků Roxette v USA – může být pro vydavatelství daleko přínosnější práce s (potenciální) fanouškovskou základnou. Vydané hudební album tak například může být součástí širšího projektu, jehož prvky (třeba související online hra, jejíž důležité indicie jsou k nalezení při koncertě skupiny nebo jsou zašifrované ve videoklipu) se vzájemně prolínají s cílem oslovit a vtáhnout (potenciálního) fanouška a podnítit jeho pozitivní virální komunikaci.

Autor je hlavní ekonom Czech Fund
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Po Gottovi „mezeru na trhu“ zaplnit nelze

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Radim Klabal posiluje tým ComSource

Česká společnost ComSource, která se zaměřuje na kyberbezpečnost, síťovou infrastrukturu a datovou analytiku, rozšířila svůj tým. Novým Delivery Directorem se stal Radim Klabal. O změnách firma informovala portál …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Čtyři z deseti Čechů si nespoří na penzi. Nemají na to

Průzkum
Na penzi si nespoří čtyři z deseti Čechů, nejčastěji ti, kteří ji budou mít v budoucnu nejnižší. Vyplývá to z reprezentativního průzkumu, který pro Asociaci pro kapitálový trh ČR (AKAT ČR) uskutečnila agentura Perfect Crowd a který má redakce Finančních a ekonomických informací (FAEI.cz) k dispozici.