Zatímco celková inflace výrazně zrychlila, její jádrová složka dále zpomalila, a to z březnových 2,7 procenta na 2,6 procenta v dubnu. Nárůst celkové inflace tak byl citelně nad prognózou České národní banky (ČNB), její jádrová složka však byla plně v souladu s jejím odhadem.
Z dalších domácích dat byl zveřejněn výsledek běžného účtu platební bilance. Ten vykázal díky bilanci zboží a služeb a přílivu peněz z EU vysoký přebytek ve výši 64,3 miliardy korun. Za první čtvrtletí byl přebytek dokonce nejvyšší od roku 2016.
K silnějším úrovním pomáhala koruně i nálada v regionu a silnější euro. Maďarskému forintu zkraje týdne vylepšilo náladu prohlášení viceguvernéra maďarské centrální banky Virága, že banka sníží do konce června sazby zřejmě na úroveň 6,75-7 procent ze stávajících 7,75 procenta.
Tedy méně, než původně zamýšlela. O své zisky (na 385,5 HUF/EUR, pozn. aut.) nicméně forint v průběhu týdne přišel a v pátek se obchodoval za necelých 388 HUF/EUR. Kdo naopak vyšel z tohoto týdne vítězně, byl polský zlotý. Ten zpevnil o 0,9 procenta na 4,26 PLN/EUR.
Společné evropské měně prospěla o něco lepší než očekáváná ekonomická data (ZEW index, evropská průmyslová produkce) a také horší údaje ze Spojených států, což vedlo ke zvýšení sázek na dvojí snížení úrokových sazeb již v letošním roce.
Inflace sice skončila v souladu s tržním konsenzem, některé složky cen průmyslových výrobců však signalizovaly zmírnění inflačních tlaků, přičemž maloobchodní tržby za očekáváními zaostaly, mírně hůře skončila i průmyslová produkce. Euro tak v průběhu týdne posílilo o 0,6 procenta (na pátečních 1,084 USD/EUR).
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
