„Utáhneme opasky“ nejvíce od 90. let. Růst mezd nepokryje velkou inflaci

Názor
Rok 2021 nakonec nebyl tak ekonomicky nepříznivý, jak mnozí čekali. Částečně ovšem proto, že se neblahý ekonomický dopad pandemie „odsunul“ do roku 2022. Míra nezaměstnanosti letos nestoupla, naopak, spíše klesla, byt mírně – nemá už ostatně moc, kam klesat, vždyť je nejnižší v EU i v zemích OECD.
Dnes mají zahraniční investoři českých korun pořád habaděj a je těžké je zlákat k tomu, aby si nakupovali další. Ilustrační foto: Pixabay.com

Dnes začínající rok tedy bude obtížnější. Zejména ale kvůli inflaci, ne kvůli propouštění. Zaměstnanci si totiž budou muset utáhnout opasky nejvíce zřejmě od 90. let. Kvůli poklesu reálných výdělků, jež by mohl být nejvýraznější od té doby. Platy a mzdy letos totiž zřejmě porostou tempem pěti až šesti procent, takže nepokryjí inflaci, která se může celoročně blížit sedmi procentům.

Dokonce může jít o rok největšího propadu reálných mezd – čili růstu mezd, od něhož je odečtena inflace – od 90. let minulého století. Převážná část pracovníků si tedy vydělá „málo“ – a sice v tom smyslu, že se jejich kupní síla sníží, neboť ceny v ekonomice porostou rychleji, než jejich mzda.

Míra nezaměstnanosti však zůstane nadále až extrémně nízká, což je sice plus pro zaměstnance, ale svým způsobem mínus pro zaměstnavatele. Na utaženém trhu práce klesá jeho vyjednávací síla tváří v tvář zaměstnanci, takže leckde se zaměstnanec dočká i výrazného přidání. Což ovšem jenom dále zvýší náklady zaměstnavatele, které se nyní navyšují kvůli obecné inflaci – kvůli růstu cen energií, materiálů, vstupů, přepravy…

Své zvýšené náklady zaměstnavatel promítne alespoň zčásti – po snížení své marže – do koncové ceny, čehož výsledkem bude nadále zrychlující celková inflace. Ta sice od jara začne zpomalovat, ale výrazně zůstane nad úrovní inflačního cíle České národní banky (ČNB) ve výši dvou procent po celý příští rok.

PSALI JSME:
Sežeňte si mnohem větší peněženky

Proti drahotě sice bude ČNB bojovat dalším zvyšování své základní sazby, možná až na úroveň 4,75 procenta (nyní činí 3,75 procenta, pozn. aut.), koruna však příliš neposílí. Výraznějšímu posílení české měny zabraňuje takzvaná překoupenost koruny, která je důsledkem intervenčního režimu centrální banky z let 2013 až 2017.

ČNB při něm vytvořila více než 2000 miliard korun, za něž nakoupila eura. Uměle tím korunu citelně oslabila, takže mezinárodní banky, fondy, finanční společnosti či spekulanti si koruny v této nebývalé „slevě“ nakoupili plné sejfy.

Dnes tedy korun pořád mají habaděj a je těžké je zlákat k tomu, aby si nakupovali další. ČNB se o to sice snaží právě tím, že razantně zvyšuje svůj základní úrok, čímž zatraktivňuje úročení na koruně, avšak investoři se zatím do korun ani tak příliš neženou. Mají jí holt plné sejfy z minula.

Vzhledem k tomu, že bohatší země EU ekonomicky doháníme buď inflací, nebo posilováním měny, je jasné, že pokud měna neposiluje, je vlastně jen inflací. Což je klíčový důvod, proč je drahota v ČR nyní tak výrazná a proč je po očištění o energie jednou z nejvyšších v EU – musí „odpracovat“ sama všechno to dohánění.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Úročení české koruny je lákadlem pro mezinárodní investory

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB