„Naprostá většina majitelů rekreačních nemovitostí (68 %) si dovede představit, že by je v budoucnu přestavěla na plnohodnotné bydlení a trávila v nich celý rok. Hlavní motivací bývá blízkost přírodě a únik od ruchu velkoměsta. Velmi důležitý je ale i faktor značné finanční úspory,“ říká Lenka Molnárová, tisková mluvčí Raiffeisen stavební spořitelny.
Lidi naopak od přestavby či pořízení chat a chalup odrazuje nedostupnost služeb i komplikované dojíždění do zaměstnání a do školy. Osloveným by vadilo i horší technické zázemí a nedostatek pohodlí.
Číslo popisné, evidenční, orientační
Podle zákona může mít ale občan jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem, a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci.
Číslo popisné je budově přiděleno v případě, že jde o nemovitost určenou k bydlení nebo k jinému účelu, o němž je rozhodnuto na základě kolaudačního rozhodnutí.
Evidenční číslo je přiděleno v případech, kdy jde o budovy určené pro rodinnou rekreaci, budovy dočasného charakteru či další budovy nevyžadující stavební povolení ani ohlášení s výjimkou např. zimních zahrad a skleníků do 40 m² zastavěné plochy.
Čísla popisná a evidenční přiděluje obecní úřad v případě nově vzniklé budovy na žádost stavebního úřadu na základě kolaudačního rozhodnutí či na žádost vlastníka, který přiloží geometrický plán a doklad, který osvědčuje, že budova byla uvedena do užívání.
Zda se v budově dá trvale bydlet, to vám sdělí na příslušném obecním úřadu. Tam vám případně také poradí, co by bylo potřeba provést za změny, aby ke změně užívání mohlo dojít.
Přestavba nejvíc láká před důchodem
Nejčastěji lidé o trvalém stěhování na chaty či chalupy uvažují ve věku, kdy jim odrůstají děti, nebo se chystají na důchod. Ve věkové skupině nad 45 let si tak přestavbu rekreačního objektu na celoroční bydlení dovede představit dokonce tři čtvrtiny dotázaných. O tomto řešení uvažují jako o investici, která jim do budoucna může podstatně snížit náklady na bydlení.
„V případě starších lidí sice odpadá dojíždění do práce, ale je zase potřeba počítat s tím, že s postupujícím věkem potřebujete častěji chodit například k lékaři. Proto je dobré už při pořízení rekreační nemovitosti myslet na dobrou dostupnost veřejné dopravy,“ doplňuje Lenka Molnárová.
Na úřadě? To snad vím nejlíp sám, jestli se v mé chatě dá bydlet, tak proč bych se na to chodil ptát na úřad? 🙂
To teda nejlíp sám nevíte. Proto je tuten úřad, aby vám sdělil co smíte a co ne. Disciplina musí bejt – řekl Švejk, jinal by lidi lezli po stromech jako vopice. A já si nedovedu představit ty stmy ověšené lidmi jako vopice.
Trvalé bydliště úřad vydat musí na číslo popisné, evidenční i orientační, pakliže jste doloženým vlastníkem nemovitosti. Opět článek o ničem. Buď tam bydlet chci a můžu a nebo nikoli.
takže pod mostem vám úřad bydlet zakázat nemůže , ale na vlastní chatě ano ?
tož to běžte s tou disciplínou někam soudruhu !!
…v komunistických dobách před rokem 1989 každý místní městský a krajský národní výbor spadal pod Ministerstvo vnitra které bylo jejich nadřízeným orgánem….stát řídili fízlové
…v dnešní době každý obecní městský krajský úřad a hejtmanství opět spadá pod nadřízený orgán Ministerstvo vnitra jako za bolševika…dnes opět řídí stát Fízlové
…když budu chtít bydlet na své chatě ve svém majetku bydlet tak se dle rady českého pisálka Péti Kalába mám ptát Fízlů jestli smím nebo nesmím bydlet rok dva tři či jen půl roku na své chatě ???
….co si to ti šmejdi ti garniturní grázlové co rozkradli rozprodali zdevastovali a zadlužili nezadluženou republiku která byla ve všem soběstačná….co si to k nám k daňovým poplatníkům z jejichž peněz berou výplaty…co si to dovolují !!!!!!!!