Podle výzkumu Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) z loňského listopadu se potýká s duševním onemocněním i kvůli vleklé pandemii 30 procent dospělých v ČR. Data ústavu uvádějí, že oproti předpandemickému období stoupl výskyt deprese a rizika sebevražednosti třikrát a výskyt úzkostných poruch dvakrát.
V loňském roce se během nouzového stavu zvýšil oproti minulosti počet osob, které splňovaly diagnostická kritéria pro některá duševní onemocnění. Riziko sebevraždy bylo loni identifikováno u 12 procent reprezentativního vzorku, což byl trojnásobek ve srovnání s předchozím šetřením NUDZ v listopadu 2017.
„Zvláště vysoký výskyt duševních onemocnění vidíme u mladých dospělých a u lidí, kteří na tom jsou hůře ekonomicky – přišli o práci, museli si zkrátit úvazek, mají minimální příjem a podobně,“ komentoval situaci Petr Winkler, ředitel Národního ústavu duševního zdraví.
Současně se ukazuje, že stávající psychologické, psychoterapeutické a psychiatrické služby, jež jsou k dispozici, nejsou schopny uspokojit nárůst poptávky související se zvýšením výskytu duševních onemocnění v populaci.
Koronavirový nouzový stav poukázal na zvýšenou potřebu tzv. distančních služeb. Z loňské analýzy Rady vlády pro duševní zdraví vyplývá, že linky důvěry, ad hoc krizové linky i centrální informační linky 1212 využívaly v době nouzového stavu desetitisíce občanů. Některé linky důvěry se však potýkaly s vysokým počtem neobsloužených volajících, protože neměly dostatek personálu na vyřizování hovorů.
Letos na jaře se pak ukázalo, že dochází k přetížení krizových služeb. Podle ministerstva vnitra zaznamenaly mnohé linky důvěry strmý nárůst počtu hovorů a nemohly obsloužit všechny volající. „V souvislosti s tím, že pomoc vyhledá podle zkušeností odborníků jen menšina postižených, lze tedy hovořit o skutečné explozi duševních problémů naší populace,“ říká Eva Svobodová, tisková mluvčí Uniqa.
Situaci podle ní komplikuje i to, že lidé, kteří trpí nějakou formou duševní a psychické nepohody, to často navenek nedávají najevo, anebo jejich okolí správně nevnímá signály. „A stále se ještě nedaří zcela odstranit přetrvávající stigma duševních onemocnění nejen u lidí, kteří jimi trpí, ale i u jejich rodinných příslušníků, kolegů a přátel,“ dodává Svobodová.
Mentální zdraví, jak uvedla, se stalo i nosnou linkou dlouhodobé strategie pojišťovny, kterou společnost uchopila koncepčně a hodlá se soustředit na prevenci. Lidé zažívající nějakou formu duševní nepohody to často skrývají nebo nejsou správně vnímáni. Cílem aktivit v této oblasti je dodávat postiženým jistotu, že se mají s problémem kam obrátit.
„Chceme podpořit projekty, jež poskytují emoční podporu v krizi a kontakty na odborníky v psychoterapeutické a psychiatrické praxi. Preventivní programy budeme zaměřovat nejen na lidi s problémem, ale také na jejich blízké, aby se zlepšilo vzájemné pochopení,“ informovala Anna Podgornaya, členka představenstva Uniqa.
