Úzkosti, deprese, pokusy o sebevraždu. Počet Čechů, kteří jsou v mentální nepohodě, stoupá

Desátý říjen je Dnem duševního zdraví. Odborníci upozorňují na dopad mentální nepohody v poslední době stále více v souvislosti s globální pandemií a souvisejícími restrikcemi. Podle statistik byla duševní rovnováha narušena těmito událostmi až u dvou třetin populace. Jenže jen třetina těch, kdo by potřebovali odbornou psychologickou pomoc, ji skutečně vyhledá.
Zvláště vysoký výskyt duševních onemocnění vidí specialisté u mladých dospělých a u lidí, kteří na tom jsou hůře ekonomicky. Ilustrační foto: Pixabay.com

Podle výzkumu Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) z loňského listopadu se potýká s duševním onemocněním i kvůli vleklé pandemii 30 procent dospělých v ČR. Data ústavu uvádějí, že oproti předpandemickému období stoupl výskyt deprese a rizika sebevražednosti třikrát a výskyt úzkostných poruch dvakrát.

V loňském roce se během nouzového stavu zvýšil oproti minulosti počet osob, které splňovaly diagnostická kritéria pro některá duševní onemocnění. Riziko sebevraždy bylo loni identifikováno u 12 procent reprezentativního vzorku, což byl trojnásobek ve srovnání s předchozím šetřením NUDZ v listopadu 2017.

„Zvláště vysoký výskyt duševních onemocnění vidíme u mladých dospělých a u lidí, kteří na tom jsou hůře ekonomicky – přišli o práci, museli si zkrátit úvazek, mají minimální příjem a podobně,“ komentoval situaci Petr Winkler, ředitel Národního ústavu duševního zdraví.

PSALI JSME:
Koronavirová krize zvyšuje riziko sebevražd

Současně se ukazuje, že stávající psychologické, psychoterapeutické a psychiatrické služby, jež jsou k dispozici, nejsou schopny uspokojit nárůst poptávky související se zvýšením výskytu duševních onemocnění v populaci.

Koronavirový nouzový stav poukázal na zvýšenou potřebu tzv. distančních služeb. Z loňské analýzy Rady vlády pro duševní zdraví vyplývá, že linky důvěry, ad hoc krizové linky i centrální informační linky 1212 využívaly v době nouzového stavu desetitisíce občanů. Některé linky důvěry se však potýkaly s vysokým počtem neobsloužených volajících, protože neměly dostatek personálu na vyřizování hovorů.

Letos na jaře se pak ukázalo, že dochází k přetížení krizových služeb. Podle ministerstva vnitra zaznamenaly mnohé linky důvěry strmý nárůst počtu hovorů a nemohly obsloužit všechny volající. „V souvislosti s tím, že pomoc vyhledá podle zkušeností odborníků jen menšina postižených, lze tedy hovořit o skutečné explozi duševních problémů naší populace,“ říká Eva Svobodová, tisková mluvčí Uniqa.

PSALI JSME:
Jak koronavirus útočí na hlavu

Situaci podle ní komplikuje i to, že lidé, kteří trpí nějakou formou duševní a psychické nepohody, to často navenek nedávají najevo, anebo jejich okolí správně nevnímá signály. „A stále se ještě nedaří zcela odstranit přetrvávající stigma duševních onemocnění nejen u lidí, kteří jimi trpí, ale i u jejich rodinných příslušníků, kolegů a přátel,“ dodává Svobodová.

Mentální zdraví, jak uvedla, se stalo i nosnou linkou dlouhodobé strategie pojišťovny, kterou společnost uchopila koncepčně a hodlá se soustředit na prevenci. Lidé zažívající nějakou formu duševní nepohody to často skrývají nebo nejsou správně vnímáni. Cílem aktivit v této oblasti je dodávat postiženým jistotu, že se mají s problémem kam obrátit.

„Chceme podpořit projekty, jež poskytují emoční podporu v krizi a kontakty na odborníky v psychoterapeutické a psychiatrické praxi. Preventivní programy budeme zaměřovat nejen na lidi s problémem, ale také na jejich blízké, aby se zlepšilo vzájemné pochopení,“ informovala Anna Podgornaya, členka představenstva Uniqa.

PSALI JSME:
Technologie pomáhají s péčí o duševní zdraví

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zdraví

Změna systému zdravotnictví bude velmi brzy nutná

„Jsem trochu skeptický vůči lidem, kteří investují do zdravotnictví. Pořád ještě žijeme sen, že je strašně fajn pacienta léčit. Je to paradigma, které tady platí mnoho let. Myslím si, že je čas začít tento pohled …

Chřipka nikam nezmizela, jen ji utlumil covid

Laboratoře minulý rok nezaznamenaly chřipku ani obvyklé počty pneumokokových infekcí. To by podle ale odborníků nemělo být důvodem myslet si, že tyto nemoci jsou na ústupu. Nadcházející sezona bude přát kapénkově …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Čtyři z pěti Čechů se strachují o své peníze

Průzkum
Česká národní banka (ČNB) se při své obvyklé skromnosti nijak nepochlubila tím, že její devizové rezervy dosáhly historického rekordu. Převedeno na české koruny dosáhly k 1. září výše 3,68 bilionu korun, nebo chcete-li 144 miliard eur. Má tedy nahospodařeno víc, než české domácnosti, jež ke stejnému datu skladovaly v bankách rovněž rekordních 3,24 bilionu korun.