V Česku je desátá největší bída v Unii

Názor
Největší bída v EU teď panuje v pětici zemí, které vesměs sdílí euro: Estonsko, Litva, Řecko, Španělsko a Lotyšsko. Tyto země mají index bídy vyšší než 20. Vyplývá to z dat Eurostatu.
Index bídy v Česku je součtem březnové míry nezaměstnanosti v a dubnové míry harmonizované inflace. Ilustrační foto: Pixabay.com

Index bídy vzniká jako součet míry nezaměstnanosti a míry inflace. Výpočet aktuálního indexu bídy vychází z nejnovějších dat, jak je zveřejňuje Eurostat, tedy z březnové míry nezaměstnanosti v jednotlivých zemích EU a z dubnové míry inflace v těchto zemích.

Index bídy v Česku činí 15,5 bodu. Údaj je součtem březnové míry nezaměstnanosti v ČR, dle metodiky Českého statistického úřadu, resp. Eurostatu, která činí 2,3 procenta, a dubnové míry harmonizované inflace, jež v ČR představuje 13,2 procenta.

Zatímco tedy Česko vykazuje jednu z nejvyšších měr inflace v EU, index bídy má „až“ desátý nejvyšší v EU (viz graf níže, pozn. aut.). To proto, že tíživost dopadu citelné inflace tlumí stále velmi nízká nezaměstnanost. Zaměstnaní lidé se pochopitelně s inflací utkávají snáze, než ti nezaměstnaní. A v Česku dlouhodobě panuje nejnižší míra nezaměstnanosti v celé EU.

Zdroj: Eurostat

Výpočet indexu není jen prostým postavením dvou důležitých makroekonomických ukazatelů vedle sebe a jejich sečtením. Mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti v jisté míře existuje příčinná vazba. Nízká míra nezaměstnanosti je totiž často symptomem přehřívajícího se trhu práce.

Jeho přehřívání zpravidla doprovází silný tlak na růst mezd, neboť zaměstnavatelé „nemají, kde brát“, a tento tlak zase bývá klíčovou příčinou inflace. Tuto provázanost právě nyní registrujeme i v Česku. Rapidní současná inflace je v Česku tedy do určité míry daní za dlouhodobě velmi nízkou nezaměstnanost.

Třeba Itálie vykazuje třikrát až čtyřikrát vyšší míru nezaměstnanosti, než Česko. Italská míra nezaměstnanosti je tudíž už tak vysoká, že znatelně tlumí dopady inflace, pramenící například z prudkého růstu cen energií.

PSALI JSME:
Trh práce vykazuje známky přehřívání

Inflace v Itálii, představující 6,3 procenta, je totiž ani ne poloviční v porovnání s tou v ČR. Index bídy je v Itálii ovšem nakonec jen mírně nižší, než v Česku (14,6 vs. 15,5); a to přesto, že má ČR více než dvojnásobnou inflaci.

Index bídy zemí EU současně demonstruje, že euro nechrání ani před inflací, ani před nezaměstnaností. Vždyť nejvyšší hodnotu indexu vykazuje úvodem zmíněná pětice zemí, které eurem platí.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
V Česku už probíhá historicky rekordní pád životní úrovně

Zavřít reklamu ×
  1. „Jeho přehřívání zpravidla doprovází silný tlak na růst mezd, neboť zaměstnavatelé „nemají, kde brát“, a tento tlak zase bývá klíčovou příčinou inflace.“

    To jsou ale pohádky 😀 Máme tak silný tlak na mzdy, že v minimální mzdě nás předběhlo Polsko i Slovensko, a růst mezd v posledních několika letech (ať už minimální, průměrné, či mediánu) máme přibližně stejný jako Německo.
    Proč je nezaměstnanost tak vysoká? Protože většina míst nabízí mzdu hluboko pod průměrem. Už ani východňáci k nám nejezdí za prací, protože se jim to, na rozdíl od předchozích let, nevyplatí 😀

Napsat komentář: Karelka Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Daň ze štěstí se může týkat každého

Poradna
Máváte tím kouzelným papírkem a blaženě se usmíváte – konečně jsem vyhrál, štěstí mi snad spadlo z nebe. Je to radost pochopitelná, ale trochu předčasná, protože než výhra v loterii, kurzové sázce či jiné hazardní hře z nebe dopadne až do výhercova klína, ztratí se 15 procent objemu.