Odhaduje se, že určitou formou snížené funkce ledvin trpí až deset procent populace. Celosvětově se tak chronické onemocnění ledvin týká přibližně 850 milionů lidí, přičemž 3,5 milionu z nich podstupuje některý z typů dialýzy. V České republice postihuje chronická nedostatečnost ledvin přes jeden milion lidí a sedm tisíc z nich musí pravidelně podstupovat dialyzační léčbu.

„Onemocnění ledvin je zrádné tím, že se neprojevuje bolestí, která by člověka upozornila, že se něco v jeho těle děje. Obtíže vyplývající z poruchy ledvin pocítí pacient až ve velmi pokročilém stadiu onemocnění, kdy funkce ledvin klesne přibližně na jednu čtvrtinu. To je zrádné. U 40 procent českých pacientů se zjistí onemocnění ledvin až ve chvíli jejich selhání, kdy pacient potřebuje dialýzu. Do té doby o své nemoci vůbec neví,“ upozorňuje doc. MUDr. Alena Paříková, Ph.D., zástupce přednosty pro léčebně preventivní péči, vedoucí Dialyzačního a metabolického oddělení IKEM.

Lidé si často neuvědomují závažnost onemocnění ledvin a nemají ani dostatečné informace o jednotlivých možnostech léčby, která musí nahradit funkci zdravých ledvin. „Nejlepší metodou je transplantace. Do té doby, než je pacient transplantován, nebo pokud má onemocnění, která transplantaci brání, musí být dialyzován,“ říká MUDr. Paříková.

„Dialýza ale neléčí, pouze zbaví tělo odpadních látek a upraví vnitřní prostředí organismu. Metody dialýzy jsou v principu dvě. Hemodialýza a peritoneální dialýza. Při peritoneální dialýze se pacientovi zavede chirurgicky katétr do dutiny břišní. Ten má na konci závit, přes který si pacient doma napojuje na katétr dialyzační vak s roztokem, který si napouští a vypouští z břicha v pravidelných intervalech. Čištění krve v tomto případě probíhá přes pobřišnici. Výměny si buď pacient provádí sám, kdy si mění roztok většinou čtyřikrát za den, nebo opět dostane domů přístroj, který provádí v noci výměny za něj a pacient se přes den dialyzovat nemusí. Pacienti na peritoneální dialýze docházejí na kontrolu jednou za šest až osm týdnů,“ vysvětluje MUDr. Paříková.

„Při hemodialýze je krev z těla pacienta vedena mimotělním oběhem do přístroje, kde jsou z krve odstraněny odpadní látky a následně je očištěná krev navrácena zpět do těla. Pacient může dojíždět na hemodialýzu třikrát týdně do dialyzačního centra nebo dostane domů přístroj a může se dialyzovat doma sám (tzv. domácí hemodialýza). Na kontroly do dialyzačního centra pak dochází jednou za měsíc,“ upřesňuje MUDr. Paříková.

Během koronavirové pandemie si pacienti se závažným dlouhodobým onemocněním i lékaři, kteří o ně pečují, začali ještě více uvědomovat přínos a důležitost domácí léčby, protože pomohla omezit riziko nákazy covidem. „Domácí typy dialýzy jsou všeobecně považovány za lepší. Peritoneální dialýza je prováděna kontinuálně, domácí hemodialýza denně. Způsobem této léčby se sice vzdáleně, ale více přibližujeme k funkci vlastních ledvin. Obrovským benefitem je kvalita života, která je nepochybně vyšší, než u hemodialýzy, na kterou pacienti dojíždějí do center. Pacienti mohou zůstat aktivní, věnovat se práci či studiu a také nemívají tak velká omezení při výběru stravy a příjmu tekutin. Pacient by si měl sám ve spolupráci s ošetřujícím lékařem a rodinou rozhodnout, která metoda je pro něj z hlediska jeho preferencí nejlepší,“ shrnuje MUDr. Paříková.

Proč jsou ledviny důležité

Ledviny vykonávají v našem těle řadu důležitých činností. Nepřetržitě filtrují naši krev a odstraňují z ní odpadní látky i přebytečnou vodu. Vyrábějí enzym renin, který pomáhá udržet krevní tlak ve fyziologických hodnotách, a hormon erytropoetin nezbytný pro tvorbu červených krvinek. Pomáhají také s aktivací vitaminu D, který ovlivňuje metabolismus vápníku, čímž přispívají ke zdraví a pevnosti našich kostí.

Tip: Lidé nad 50 let, kteří se léčí s cukrovkou, onemocněním srdce a cév nebo s vysokým krevním tlakem, mohou v rámci preventivních prohlídek absolvovat jednou za čtyři roky jednoduché vyšetření – odběr krve, které pomůže zjistit, zda nemají nemocné ledviny.