V Česku se asi budou znárodňovat aerolinky. A také v Itálii, Belgii, Německu či Austrálii

Názor
Český stát by mohl vstoupit do klíčových podniků, pokud by se kvůli ekonomickým dopadům epidemie koronaviru dostaly do problémů. Premiér Andrej Babiš a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček to včera připustili v České televizi. Babiš v té souvislosti zmínil leteckou společnost Smartwings.
Český stát by mohl vstoupit do klíčových podniků, pokud by se kvůli ekonomickým dopadům epidemie koronaviru dostaly do problémů. Mluví se o letecké společnosti Smartwings. Foto: FAEI.cz

Letečtí přepravci celého světa prochází kvůli koronaviru závažnou krizí. Do některých z nich proto budou v rámci záchrany kapitálově vstupovat vlády. Například italská vláda už v březnu zahájila proces převzetí přepravce Alitalia. Řím bude aerolinky vlastnit, dokud se nenajde kupec, což se však vzhledem k současné situaci jen tak nepodaří, pokud někdy vůbec.

Německá vláda je zase připravena převzít kontrolu nad leteckým přepravcem Condor. Polské aerolinie LOT, které měly dle lednové dohody Condor převzít, totiž z obchodu zřejmě vycouvají, také právě kvůli koronavirové krizi.

PSALI JSME:
Letecké společnosti padají do propasti

Prakticky v bankrotu se kvůli koronaviru nachází belgický přepravce Brussels Airlines, člen skupiny Lufthansa. Jednou z možností, jak aerolinku zachránit, je její opětovné znárodnění. Samotný přepravce Brussels Airlines sice nikdy vládou vlastněn nebyl, jeho přímý předchůdce, Sabena, však ano. Aerolinky Sabena zkrachovaly v roce 2001.

Australská vláda také prověřuje možnost znárodnění leteckých přepravců. V úvahu připadá zejména druhá největší aerolinka v zemi, Virgin Australia, která se kvůli koronaviru ocitá ve velmi nepříznivé finanční situaci. Proti znárodnění se však bouří největší australská aerolinka Qantas. Poukazuje na to, že stát nemá „vybírat vítěze“, má o nich rozhodnout trh.

Argument Qantasu je nepochybně pádný. Na druhou stranu, v následujících týdnech a měsících se na mnoha místech planety zřejmě i tak vlády rozhodnou právě pro takové „vybírání vítězů“, tedy pro znárodňování, a to nejen leteckých přepravců.

PSALI JSME:
Letecké společnosti počítají ztráty způsobené koronavirem

Pokud se k něčemu takovému uchýlí česká vláda, nepůjde tedy o nic ojedinělého. Navíc by Babišova vláda nemusela řešit dilema australské vlády, protože Smartwings je jasnou jedničkou na trhu, a nehrozí tedy, že bude krok vnímán jako nespravedlivý vůči konkurenci, jakou u „protinožců“ představuje Qantas.

Převzetí firmy vládou, znárodnění, by však měl být opravdu jen krajní krok. Státní vlastnictví firem je totiž, jak známo, velmi často značně neefektivní, takže celospolečensky může být přínosnější žádné znárodňování nepodnikat a kolabující firmu ponechat svému osudu – jakkoli krutě to může znít.

Autor je hlavní ekonom Czech Fund
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Jak se ochránit před krachem aerolinek? Možností je víc

Zavřít reklamu ×
  1. I. BEZ ČLOVEKA VÝROBCU NIE JE PONUKY
    II. BEZ ČLOVEKA SPOTREBITEĽA NIE JE DOPYTU
    III. PRI EPIDÉMII NEEXISTUJE PONUKA ANI DOPYT
    IV. AK STROJ NAHRADÍ ČLOVEKA VÝROBCU, PONUKA EXISTUJE ALE DOPYT NIE
    EXISTUJE RIEŠENIE?
    a) Keď inteligentné učiace sa stroje nahradia ľudí a okrem čohokoľvek budú vyrábať aj ďalšie učiace sa stroje s explodujúcou produktivitou, niečo sa stane. Príde k Technologickej singularite.
    b) Stroje nemožno vykorisťovať – prisvojovať si istú časť nezaplatenej pracovnej doby.
    c) Stroj nepotrebuje prestávku na obed, nepotrebuje čerpať dovolenku, OČR ani PN.
    d) Stroju neprekáža teplota na pracovisku ani nepotrebuje pitný režim ani vzduch.
    e) Stroj neochorie a nepotrebuje dýchať, nepotrebuje ochranné prostriedky a ani rúško.
    f) Stroj nevyradia epidémie z pracovného procesu.
    g) Stroj nepredáva svoju pracovnú silu a nepoberá mzdu, replikovať a opravovať sa bude sám.
    h) Celá práca stroja (celý pracovný čas) bude patriť vlastníkovi.
    i) Človek výrobca vyradený strojom z procesu, zostane bez mzdy
    j) Stroj je prostriedkom na výrobu nadhodnoty (Kapitál I.)
    k) Vlastníkov zisk bude anulovaný miznúcim dopytom.
    l) To isté sa stane ak nastúpi pandémia
    RIEŠENIE EXISTUJE : SOCIALIZMUS

  2. RUŽOVÝ PRÍKLAD NA „PONUKA – DOPYT“ apríl 2020
    „Je to vôbec prvýkrát v histórii, čo niečo také musíme urobiť. Holandská kvetinová burza už funguje viac ako 100 rokov a nikdy sme nečelili takej kríze, „dodáva van Schie pre AFP. Cez Royal Flora Holland denne prejde okolo 60 miliónov kvetín, ročne to potom činí cez 12 miliárd rastlín. Momentálne sa však viac ako polovica z tohto počtu vyhodí, zvyšok sa predá hlboko pod cenu. „Kvôli koronavírusu nám úplne opadol dopyt po kvetinách. Ak zničujúce tempo nepoľaví, budeme musieť zlikvidovať 70 až 80 percent celkovej holandskej ročnej produkcie kvetín, „uvádza van Schie.

    Kampaň nabáda aj k nákupu u lokálnych floristov a kvetinárov, ktorí čelia veľkým ťažkostiam.
    „Situácia v Holandsku je jednoducho tragická. Burza funguje len na princípe dopytu a ponuky. Dopyt šiel výrazne dole, a preto sa väčšina kvetov nepredala. Jedna ruža sa potom predávala za dve tri koruny. Pestovatelia boli požiadaní o to, aby dodali iba tretinu svojej klasickej dodávky, ale nepredalo sa ani to.
    Ďalší deň potom skúsili dodať len 20 percent, čo zase bolo málo, takže ceny vyleteli na nejakých 30 až 40 korún za kus, čo je viac ako na Valentína. Burza sa snaží nájsť nejakú rovnováhu, ale vzhľadom k všetkým vonkajším vplyvom je to veľmi ťažké, „

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Firmy

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.