Kompozitní PMI indikátor vzrostl z úrovně 51,2 na 52,2 bodu a je na nejsilnější úrovni od loňského května, když trh očekával mírné zhoršení na úroveň 51,1 bodu. V metodice PMI průzkumu je úroveň padesáti bodů dělítkem mezi růstem a poklesem ekonomické aktivity: Kompozitní indikátor se drží nad úrovní 50 bodů nepřetržitě od počátku letošního roku a v posledních pěti měsících vždy vzrostl.
Detailnější pohled na výsledky říjnového průzkumu ukazuje zlepšující se situaci ve službách a stagnaci celkové situace ve zpracovatelském průmyslu, ovšem při zrychlujícím se růstu průmyslové výroby. Detailní pohled ovšem zároveň hlásí výrazné zlepšení situace v německé ekonomice a naopak horší obrázek z Francie, kde se zřejmě projevuje turbulentní dění na domácí politické scéně.
Pro středoevropské ekonomiky, pro něž je eurozóna klíčovým obchodním partnerem, je říjnový PMI průzkum dobrou zprávou, zejména v souvislosti s příznivějšími signály z německé ekonomiky. Přesto je ale třeba držet optimistická hodnocení na uzdě.
Je totiž zřejmé, že vývoj na straně exportních objednávek, a zejména pak ve zpracovatelském průmyslu, je méně příznivý, než jak by mohl vyznívat celkový PMI průzkum jak pro Německo, tak pro eurozónu jako celek.
Mísit se zde bude nepříznivý dopad amerických cel na mezinárodní obchod, a tedy i na evropské ekonomiky, na jedné straně a příznivý vliv německé fiskální expanze nejen na tamní ekonomiku, ale i na Evropu obecně.
Složený (kompozitní) indikátor PMI, jenž mapuje celkovou ekonomickou aktivitu v eurozóně, v říjnu dle předběžných výsledků vzrostl ze zářijových 51,2 bodu na úroveň 52,2, což představuje sedmnáctiměsíční maximum.
Podrobnější pohled ukazuje, že celkový PMI indikátor pro sektor služeb v říjnu vzrostl z úrovně 51,3 bodu na 52,6 bodu na své čtrnáctiměsíční maximum (trh očekával mírný pokles na úroveň 51,2). Pokud vyloučíme dvě drobné výjimky (loňský listopad a letošní květen), tak se indikátor pro sektor služeb drží nad klíčovou hranicí padesáti bodů nepřetržitě od loňského února.
Sektor služeb hlásí zrychlení růstu nových objednávek, zde ovšem dominuje domácí poptávka, na straně exportních objednávek vývoj již tak silný není. Celkový PMI indikátor ve zpracovatelském průmyslu v říjnu vzrostl z úrovně 49,8 na rovných 50 bodů, což představuje dvouměsíční maximum (trh čekal stabilitu na úrovni 49,8 bodu).
Detailní pohled na výsledky říjnového průzkumu ukazuje, že se ve zpracovatelském sektoru mírně zrychlil růst výroby a nové objednávky stagnovaly, nové exportní objednávky ale zřejmě mírně klesly. PMI indikátor pro zpracovatelský průmysl každopádně signalizuje, že dopad cel uvalených ze strany USA zatím není dramatický.
Zároveň se ale domníváme, že negativní vliv tohoto faktoru se může v dalších měsících prohlubovat. Současně platí konstatování, že ekonomika eurozóny a zpracovatelský průmysl v prvé řadě mohou profitovat z vyšších evropských výdajů na obranu a infrastrukturu, jež budou tažené zejména vyššími výdaji v Německu.
PMI průzkum zároveň hlásí zmírnění růstu nákladů, zároveň se ale zrychlil růst prodejních cen ve službách a poprvé za uplynulých šest měsíců došlo ke zvýšení prodejních cen ve zpracovatelském průmyslu. Z pohledu Evropské centrální banky (ECB) tak bude zřejmě i nadále trvat obava ohledně inflačních rizik, související především se sektorem služeb.
Říjnový průzkum PMI naznačuje pokračující růst ekonomické aktivity v eurozóně, obrázek je ale nevyrovnaný, pokud srovnáme lepší situaci v Německu se zhoršením ve Francii. Celkově na úrovni eurozóny jako celku dále klesl optimismus: V říjnu se dostal na pětiměsíční minimum, pod svůj historický průměr, přičemž zhoršení optimismu se týkalo zpracovatelského průmyslu i služeb.
Platí konstatování, že cla, vyhlášená ze strany Spojených států, budou mít negativní dopad na mezinárodní obchod a globální hospodářský růst, a Evropa může uniknout těmto negativní dopadům jen těžko. Nepříznivý dopad obchodních bariér ale může být v případě Evropy do značné míry kompenzován vyššími výdaji na obranu a infrastrukturu.
Ekonomika eurozóny vykázala v letošním druhém čtvrtletí růst hrubého domácího produktu (HDP) 0,1 procenta mezikvartálně a 1,5 procenta meziročně a průzkumy PMI indikují, že mírný mezikvartální růst HDP by si eurozóna mohla udržet i ve třetím čtvrtletí.
Výsledky PMI průzkumu zapadají do scénáře, v němž ECB ponechá úroky na svém příštím zasedání (30. října) opět beze změny (depozitní sazbu na úrovni 2,00 %) a je dost dobře možné, že úroky zůstanou beze změny na svých stávajících úrovních po delší dobu: Nejen letos, ale možná i po celý rok 2026.
Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
