Od roku 2008 se zde udála celá řada naprosto klíčových projevů, které ovlivnily světovou ekonomiku a finanční trhy. V letošním roce tomu nebylo jinak, trhy opět trpělivě čekaly na projev hlavního představitele Fedu Jerome Powella.
V minulosti v Jackson Hole trhy zahájily výrazné „rally“, když bankéři, jako Ben Bernanke nebo Jerome Powell, oznamovali změny v QE (kvantitativní uvolňování, pozn. aut.) nebo QT (tzv. kvantitativní utahování). Uplynulý pátek investoři čekali na výstup, který by jim definitivně vyjasnil pohled Fedu na snižování sazeb v závěru roku 2024.
Podle řady analytiků Powellovy výroky z Jackson Hole již v minulosti trhy ovlivnily. Analytici však poznamenali, že vzhledem k tomu, že snížení sazeb již bylo na trhu tzv. zaceněno, Powellovy komentáře pravděpodobně nebudou mít letos takový dopad.
Bankéř tak měl vyhlásit vítězství nad inflací, která v červenci dosáhnula 2,9 procenta a blíží se k inflačnímu cíli dvou procent, a následně připustit postupné uvolnění restriktivní měnové politiky. Klíčová sazba totiž stále dosahuje úrovně 23letého maxima 5,25-5,50 procenta a je pro ekonomiku mimořádně restriktivní.
V očekávaném projevu předsedy Fedu Jeroma Powella bylo potvrzeno snížení úrokových sazeb na příštím zasedání centrální banky 17. a 18. září, což vedlo k růstu cen akcií a státních dluhopisů nebo komodit.
Powell uvedl, že je čas na úpravu politiky, ale načasování a tempo snížení sazeb bude záviset na přicházejících datech a vývoji rizik. Vyjádřil důvěru, že inflace směřuje ke dvouprocentnímu cíli, ale upozornil na ochlazení trhu práce. I když nenabídl mnoho podrobností o budoucím postupu Fedu, zdůraznil význam zkušeností získaných v minulosti.
Jak mohou investoři tedy rozeznat, zda pokles úrokových sazeb je pozitivní impuls nebo varovný signál před „pastí“? To nám ukážou až příchozí data z ekonomiky, která mohou také ukázat na slabost ekonomiky a takzvané tvrdé přistání.
Pak by Fed začal sazby snižovat v panice a trhy by na to reagovaly velmi negativně. Investoři by měli prostě chápat, že kontext snižování sazeb je v tomto ohledu nesmírně důležitý. Výše uvedené pak může mít jasný dopad na aktiva na finančních trzích.
Pokles úrokových sazeb může mít významný dopad na komodity a dolar. Pro komodity, jako je zlato nebo ropa, může nižší úroková sazba znamenat zvýšenou poptávku, protože nižší úroky často vedou k oslabení dolaru, což zlevňuje komodity oceněné v dolarech pro zahraniční investory.
Oslabení dolaru navíc obecně činí exporty USA levnějšími a atraktivnějšími, což může zvýšit poptávku po amerických komoditách. Na druhou stranu, pokud je pokles sazeb způsoben obavami o hospodářský růst, může to také vést k obavám z nižší poptávky po komoditách a zvýšené volatilitě na trzích. Až další měsíce nám ukáží, o jaký případ poklesu sazeb půjde.
Autor je hlavní ekonom společnosti Argos Capital
(Redakčně upraveno)
