Domácí střadatelé mají historicky nejvyšší úspory, ale co s nimi? Ti poučení vědí o pravidlu rovnoměrně rozprostřeného portfolia, takže kromě úspor, vlastního bydlení, později akcí a dluhopisů se začnou rozhlížet po dalších možnostech, jak úspory zhodnotit.
1. Investice do drahých kamenů jsou riskantní, jejich skutečnou cenu zjistí pouze odborník.
2. Čím menší množství zlata koupíte, tím větší poměrnou částku zaplatíte.
3. Naše legislativa nebere nákup drahých kovů a kamenů jako investici, prodej nepodléhá regulaci.
Dříve nebo později narazí na obchodníky a překupníky s drahými kameny a zlatem, kteří je vezmou do pronajaté vily s vitrínami plnými lesklých kamínků či blýskavých mincí. Tohle všechno může být vaše, je to skvělá investice!
V případě zlata to platit může, pokud jeho nákup dobře načasujete. Obstarání si diamantů je však natolik riskantní a cenu sráží marže, že to jejich případný investiční potenciál maže.
Podvodníci na internetu
Těch rizik je hned několik. Před prvním varovala loni před Vánoci naše celní správa, podle níž zahraniční e-shopy posílají místo drahých kamenů broušené sklo nebo průmyslové napodobeniny diamantů (tzv. moissanity, pozn. aut.).
Podvody se zpravidla vyznačovaly podezřele nízkou nabízenou cenou, protože pokud by šlo o skutečné diamanty, musela by být zhruba stokrát vyšší. Takto klient zaplatit sice jen několik tisíc korun, ale za bezcenné zboží.
Kdo určí cenu diamantu?
Podobně však mohou být zájemci napáleni při osobním jednání, protože pro běžného investora je v podstatě nemožné poznat ne snad pravost, ale skutečnou hodnotu nabízených kamenů.
Jsou sice opatřeny (doufejme pravým) certifikátem, ale kromě hmotnosti vyjádřené v caratech (nezaměňovat s karáty, což je jednotka ryzosti drahých kovů) určuje jejich cenu také barva a sytost, čistota, lesk a u diamantů rovněž tvrdost a plocha.
Pravost diamantů osvědčuje certifikátem Česká gemologická laboratoř podle pravidel Mezinárodní rady pro diamanty, lze využít také mezinárodní certifikáty. Ověření pravosti a vlastností kamenů jsou jejich rodným listem, při jehož absenci nemá cenu o koupi vůbec uvažovat.
Babské rady pro kameny
Pravost diamantů si můžete prověřit i sami, i když obvykle až po jejich koupi. Mezi tzv. babské rady patří pokus se sklenicí vody. Pravé kameny totiž ve vodě klesnou ke dnu, v žádném případě se neudrží na hladině. Pokud na ně dýchnete, tak se nezamlží, drsný papír je nepoškrábe a na rozdíl od všeobecného mínění nejsou průhledné jako sklo.
K investování se hodí pouze přírodní, neupravované kameny. Broušené diamanty (nejčastěji brilianty) jsou samozřejmě dražší, často jsou také prodávány jako součást šperků, tedy s vyšší marží. Čím větší tato hodnota je, tím větší ztráta při prodeji hrozí.
Draze koupil, levně prodal
Pro investiční diamanty je typický velký rozdíl mezi nabídkovou a poptávkovou cenou (tzv. spread), takže její navýšení může být při nákupu broušeného diamantu až 50 procent oproti „ceníkové“ hodnotě, naopak při prodeji bývá o desítky procent snížena.
K tomu je při nákupu kamene nutné připočíst daň z přidané hodnoty, jíž jsou investiční diamanty zatíženy v celé EU, zatímco při prodeji se zmíněné marže a daň stávají nevratně vynaloženými náklady.
Jasné zlaté marže
Nákup zlata zdaleka taková loterie není, protože jeho cena za například kilogram či unci je každý den oznamována na burze (pro nás obvykle platí údaje z Londýna). Cena a marže obchodníků by tedy měly být jasné, při nákupu na ověřené adrese (například ve velkých bankách) navíc bez rizika z padělků. Na co si však dát pozor?
V první řadě na to, v jaké době zlato nakupujete. Ještě nedávno byla jeho cena na historickém maxim. Některé prognózy však napověděly, že by naopak mělo dojít k poklesu ceny zlata v souvislosti s výsledkem amerických voleb, výhrou Donalda Trumpa. Což se přesně stalo. Navzdory drahému dolaru i v české měně klesla cena unce zlata od začátku listopadu o tři tisíce korun.
Zlato se umí zavděčit
Do zlata je možné investovat různými způsoby. Např. v podobě fondů společností, které jsou různým způsobem na zlato navázány, v bance si zakoupíte libovolné množství zlata, které však zůstává v trezoru, ale lze si tam také pořídit fyzické zlato. Od kilogramových cihliček po gramové slitky a investiční mince i medaile.
Čím menší množství zlata kupujete, tím poměrně více zaplatíte. Gramový slitek nestojí tisícinu ceny kilové cihličky. Cena či hodnota minci a medailí je oblastí spíše pro sběratele než investory, protože kromě ceny kovu se při stanovení ceny přihlíží také k uměleckému, sběratelskému a historickému kritériu.
Někteří finanční poradci tvrdí, že pro obyčejné lidi je investice do zlata nevýhodná, protože výnosem se např. akciím nevyrovná, ale rizikem překoná a prospěch mají pouze prodejci. Není to pravda za všech okolností.
Kdo do zlata investoval před 10 až 15 lety (zlato je konzervativní investiční nástroj a držíme je v portfoliu delší dobu), je dnes na dvojnásobku. Za letošní rok cena zlata stoupla o 33 procent, což je samozřejmě historický extrém, ale díky za něj.
Čemu tedy dát přednost?
Společnou investiční nevýhodou u drahých kovů a kamenů je to, že negenerují žádný průběžný příjem v podobě nájmu, dividendy nebo úroku. Naše legislativa je nebere jako investici (nejsou ani zahrnuty do daňově zvýhodněného DIP), takže ani jejich prodej nepodléhá regulacím, které zaručují investorům určitá práva a ochranu a prodejcům povinnosti.
Zlato se zhodnocuje pouze pohybem ceny na burzách, kdy nejen růst, ale i pokles hodnoty bývá prudký, takže se investice vyplatí až v delším časovém horizontu. Naproti tomu při jeho pořízení, na rozdíl od diamantů, neplatíte státu DPH.
Broušené diamanty jsou spíše než investicí určenou k dlouhodobému zhodnocování luxusním spotřebním zbožím. Náklady při jejich pořízení jsou vysoké, likvidita, tedy jistota výhodného zhodnocení v případě potřeby, nejistá a malá.
