„Vláda letos plánovaný schodek nepřekročí. Zůstává ovšem otázkou, zda by tomu tak bylo nebýt zářijových povodní,“ položil si Kovanda otázku a odpovídá si na ni: „Vláda totiž v reakci na zmíněné povodně navýšila nejvyšší povolený letošní schodek státního rozpočtu o 30 miliard korun, na 282 miliard. A do tohoto limitu se letos vejde.“
Nicméně podle ekonoma je stále otázkou, zda navýšení schodku rozpočtu o třicet miliard v letošním roce a o dalších deset v roce příštím, tedy dohromady o 40 miliard korun, není přehnané a není motivováno také snahou zakrýt překročení „povoleného“ původního deficitu, oněch 252 miliard korun, které by nastalo i nebýt povodní.
„Ministerstvo financí v pondělní zprávě k plnění rozpočtu za měsíce leden až listopad v souvislosti s povodněmi explicitně uvádí pouze navýšení výdajů v podobě mimořádné okamžité pomoci, meziročně o půl miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura minulý víkend uvedl, že celkové povodňové škody dosáhnou 65 až 70 miliard korun,“ uvedl Lukáš Kovanda.
„Při minulých rozsáhlejších povodních státní rozpočet běžně pokrýval zhruba čtvrtinu celkových škod, což by v případě těch letošních znamenalo 17 miliard korun. Zbytek dříve pokrývaly prostředky krajů, obcí, pojišťoven a z menší části také fondů EU. Částka 40 miliard korun, o niž ministerstvo financí navýšilo rozpočtový schodek let 2024 a 2025, se tedy stále jeví jako přehnaná,“ vysvětlil ekonom.
„O konečném výsledku rozpočtu rozhodne výše povodňových výdajů. Zda bude vládou schválený novelizovaný celoroční deficit státního rozpočtu ve výši 282 miliard korun vyčerpán v plné výši, však není jisté. Navýšení výdajů o 30 miliard totiž podle dřívějších vyjádření ministerstva financí představuje horní hranici odhadů povodňových škod,“ řekl faei.cz Jaromír Gec, ekonom Komerční banky.
Vít Mikušek, analytik Raiffeisenbank,Mikušek redakci faei.cz upozornil, že prohloubení státního deficitu za pouhý měsíc o téměř 60 miliard korun „značně snížilo dosud solidní polštář pro prosincové výdaje“. Za posledních pět let, pokud jde o listopadové schodky, podle něj zdaleka nejde o ojedinělý případ.
„Z hlediska sezónnosti docházelo v posledních letech v listopadu k poměrně výraznému meziměsíčnímu prohlubování schodku,“ připomněl ekonom Komerční banky Jaromír Gec. „Na příjmové straně totiž v listopadu chybí čtvrtletní zálohy u významných daní a současně dochází k tradičnímu nárůstu výdajů,“ vysvětlil ekonom.
„Listopad z pohledu hospodaření státu slabým měsícem, protože chybí splatnost rozpočtově silných daní a stát naopak zpravidla zvyšuje výdaje na investice, do regionálního školství či na obnovitelné zdroje energie,“ potvrdil faei.cz Jan Brázda, partner poradenské společnosti PwC pro veřejný sektor, s tím, že vláda bude muset v blízké době vyjasnit financování obnovitelných zdrojů v příštím roce.
„V prosinci rozpočtu pomůžou zejména příjmové daně a při pohledu na vývoj v minulých letech a jistou operativnost v rámci správy rozpočtu lze předpokládat, že bude naplněn nynější optimismus ministerstva. Tedy že navzdory očekávaným prosincovým výdajům na sanaci povodňových škod se podaří novelizovaný schodek 282 miliard korun dodržet,“ uvedl Brázda.
V poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) dosáhl deficit státního rozpočtu za prvních 11 měsíců 3,2 procenta, a byl tak nejnižší od roku 2019. „Ačkoli v prosinci očekáváme další prohloubení deficitu, zbývající prostor ve výši 22,8 miliardy korun může být stále dostatečný k udržení plánovaného salda ke konci roku, uvedl za Raiffeisenbank její analytik Mikušek.
„Na finančních trzích došlo v po zveřejnění listopadového plnění rozpočtu jen k mírnému oslabení koruny, výnosy státních dluhopisů jsou takřka beze změny, jelikož naděje na dodržení schváleného salda ke konci prosince je i přes aktuální zhoršení vysoká. Otázkou však zůstávají zbývající mimořádné výdaje na pomoc po povodních, které se i v prosinci ještě mohou projevit ve zvýšené míře,“ dodal.
Schodek veřejných financí se letos podle Komerční banky sníží viditelně pod tři procenta nominálního HDP. „Pokud by deficit státního rozpočtu dosáhl až schválených 282 miliard korun, saldo veřejných financí by se podle našeho odhadu mohlo zmírnit z loňských -3,8 procenta na -2,7 procenta HDP,“ uvedl ekonom Komerční banky Jaromír Gec.
Země, kde mají vzdělání a léky zdarma, kde
není jediný McDonald’s a domy se nezamykají.
V našem světě, hustě protkaném zločinem, prospěchářstvím, konflikty a
dalšími negativními záležitostmi, si nelze představit, že by to mohlo být jinak.
Existuje však jedna země, jejíž životní podmínky lze považovat za utopii.
Tato země se nazývá Island. Je málo známá a asi není tak populární jako jiné
státy. Ale určitě si zaslouží větší pozornost − a zde jsou důvody proč. Spolu s
krizí v roce 2008 došlo na Islandu k revoluci. Zatímco ve všech zemích
bankám, které tuto krizi vytvořily, pomohli, zde zaujali jiný postoj. Všechny
banky byly znárodněny a organizátoři krize byli zatčeni.
Byla napsána nová ústava, plně zaměřená na blaho lidí. V tuto chvíli se
evropské země snažily Island ovlivnit, aby žil podle pravidel, které ony diktují.
Spojené království a Nizozemsko mu také hrozily ekonomickými sankcemi a
dokonce úplnou izolací. MMF slíbil, že této vládě neposkytne pomoc. Island
však stál na svém. A teď obyvatelům této země závidí všichni Evropané.
Na Islandu žije pouze 332 529 obyvatel. Všichni občané se dobře znají, takže
když odjíždíte, není třeba zamykat dveře domu nebo vyndávat klíčky ze
zapalování v autě. Děti tu snadno můžete nechat před kavárnou nebo
obchodem bez dozoru.
Po rozchodu nebo rozvodu zůstávají bývalí milenci v dobrých vztazích a nadále
komunikují, protože všichni jejich přátelé nebo kamarádi jsou společní. Na
Islandu není žádná restaurace rychlého občerstvení McDonald’s, poslední z
nich byla zavřena v roce 2008.
Potravinové preference Islanďanů se liší od našich. Například z jejich oblíbené
pochoutky se Evropanům zvedá žaludek.
Tento pokrm se nazývá „hákarl“ — zatuchlé maso žraloka. Zní to chutně, že?
A tady je ještě několik zajímavých informací o Islandu:
1. Islanďané velmi rádi čtou a jsou považováni za největší čtenáře na světě.
2. Pokud v kavárně nebo restauraci požádáte o vodu, nemusíte za ni platit.
Natočí vám ji z vodovodu, ale nemusíte se bát. Je naprosto nezávadná a
dokonce užitečná. Do vodního řadu přichází voda z místních horkých pramenů.
3. Při podání žádosti o zaměstnání není třeba doporučující dopis z bývalého
pracoviště. Islanďané prostě navzájem věří svým slovům a v žádném případě
nebudou kontrolovat informace, které dostali.
4. Island je jediná země na světě, kde obyvatelé hlasují online.
5. Tato země je považována za velmi konzervativní, místní se chovají
zodpovědně k institutu manželství a rodinnými tradicím. Zároveň jsou však
tolerantní a uctiví, takže legalizace manželství osob stejného pohlaví zde byla
přijata naprosto klidně.
6. V současné době je v této zemi dobře rozvinutý turistický ruch, počet
turistů roste každým rokem a je dvakrát větší než počet obyvatel.
7. Island nemá armádu. Pokud chce některý z obyvatel nastoupit vojenskou
službu, může se zapojit do norské armády v rámci smlouvy mezi oběma
zeměmi.
8. Všechny školy a další vzdělávací instituce jsou zdarma.
9. Na Islandu nejsou žádné soukromé kliniky, protože prostě nejsou potřeba.
Státní nemocnice poskytují obyvatelstvu špičkové lékařské služby.
10. V této zemi se využívá centralizované zásobování teplem, ale hlavně –
obyvatelům je poskytováno zdarma. Island patří každoročně mezi deset zemí s
nejvyšší životní úrovní!
Taková je malá, úžasná země Island
Ono to až tak úplně nebylo, tu ústavu tam dodnes neschválili a stále se hádají. Pěkně zidealizovaný příběh.
Jisté však je, že země, které mají dostatek energie zadarmo, v počtu pár set tisíc, jsou snadněji řízeny. Viz.Norsko, Slovinsko, Andorra aj. Asi jako když se domluvíte v rámci družstva či sdružení nájemníků. Na to, jak je na Islandu draho a průměrná mzda okolo 100 tisíc, to není až taková selanka. 2/3 roku zima jako v pr… Jako turista skvělé, ale po třech měsících jsem s depkou utíkal do tepla.