Z grafu, který zobrazuje hodnoty peněz v oběhu (tzv. oběživa), je patrný dlouhodobý růstový trend. Za zmínku stojí stagnace oběživa v letech 1997 a 1998, která byla spojena s tehdejšími měnovými turbulencemi. V polovině roku 2000 se na hodnotě oběživa projevil pád Investiční a poštovní banky, který vedl k nárůstu výběrů hotovosti. Extrémní výběry peněz lze v grafu pozorovat také na konci roku 2008, po němž následovala dvouletá stagnace oběživa. Tyto jevy souvisely s finanční a na ni navazující hospodářskou krizí.

Hotovost plní dvě základní funkce – vedle funkce platebního prostředku je také uchovatelem hodnoty, protože řada lidí své úspory drží v bankovkách a mincích. Rozvoj bezhotovostních forem placení postupně snižuje podíl oběživa na platebních transakcích. V posledních letech však převážil vliv minimální výše úročení vkladů, a proto objem oběživa vzrostl z úrovně 500 mld. Kč na 600 mld. Kč za pouhých 32 měsíců. Lze však předpokládat, že se zvyšováním úrokových sazeb tempo růstu oběživa zpomalí.

Zajímavosti:
• Ode dne, kdy začala platit česká měna (8. února 1993), došlo dosud k nárůstu oběživa o 573,1 miliard Kč (z původních 28,1 miliard Kč).
• Pokud bychom všechny bankovky evidované v oběhu položili podélně jednu za druhou, vznikl by pás o délce 72 000 km. Tato vzdálenost je více než 1,8násobek obvodu zemského rovníku.
• Součet hmotností všech mincí, které jsou aktuálně v oběhu, je přes 9 900 tun. Tímto materiálem by se naplnilo 495 vagónů po 20 tunách.
• Oběživo dosáhlo poprvé úrovně:
o 100 miliard Kč v květnu 1995
o 200 miliard Kč v červnu 2000 (nárůst o 100 mld. Kč za 61 měsíců)
o 300 miliard Kč v květnu 2006 (nárůst o 100 mld. Kč za 71 měsíců)
o 400 miliard Kč v září 2011 (nárůst o 100 mld. Kč za 64 měsíců)
o 500 miliard Kč v listopadu 2015 (nárůst o 100 mld. Kč za 50 měsíců)