„Díky elektronickým platbám víme, v kolik hodin lidé za jídlo platí,“ uvádí Daniela Pedret, manažerka firemních vztahů ve společnosti Edenred. Do statistiky se přitom započetly jen transakce v klasických restauracích, kde se za jídlo platí až po jeho konzumaci a nikoli fastfoody, kde se platí předem.
Statistika dokládá odlišnosti ve stravovacích návycích v různých částech naší země. Například na Moravě není vůbec výjimečné, že lidé chodí v pracovní dny na obědy už kolem jedenácté hodiny dopoledne a po zaplacení se vrací před dvanáctou zpátky do práce. Přeborníky v brzkém obědvání jsou lidé na Vysočině a severní Moravě, kteří jako jediní z restaurací odcházejí najezení už o půl dvanácté.
Kdy obědváme
| Region | Platby za oběd Po-Čt | Platby za oběd Pá |
| Praha | 12:35 | 12:03 |
| Středočeský kraj | 12:01 | 11:39 |
| Jihočeský kraj | 12:02 | 11:43 |
| Jihomoravský kraj | 11:52 | 11:27 |
| Karlovarský kraj | 12:30 | 12:06 |
| Kraj Vysočina | 11:29 | 11:13 |
| Královéhradecký kraj | 12:04 | 11:36 |
| Liberecký kraj | 12:22 | 12:05 |
| Moravskoslezský kraj | 11:33 | 11:17 |
| Olomoucký kraj | 11:47 | 11:26 |
| Pardubický kraj | 11:57 | 11:32 |
| Plzeňský kraj | 12:31 | 12:11 |
| Ústecký kraj | 12:26 | 12:06 |
| Zlínský kraj | 12:17 | 12:01 |
| Průměr ČR | 12:10 | 11:49 |
Zpět v práci už před polednem
Před polednem ukončují pobyt v restauraci ještě lidé v Olomouckém a Jihomoravském kraji, z českých krajů do této skupiny patří pouze Pardubicko. Naopak nejdéle chodí na obědy lidé v hlavním městě. V běžný všední den platí Pražané za oběd pět minut po půl jedné, tedy o více než hodinu později, než je zvykem na severu Moravy a Vysočině. Pozdější oběd je běžný ještě na severozápadě Čech (Plzeňsko, Karlovarsko, Ústecký kraj).
„Mezi jednotlivými dny v týdnu jsou drobné odchylky v řádu jednotek minut, ale v pátek, to chodíme skoro v celé České republice na oběd zhruba o dvacet minut dříve, než v ostatní pracovní dny. Podle všeho to souvisí s tím, že v řadě úřadů, ale i soukromých firem, končí zaměstnanci v práci kvůli nastávajícímu víkendu o něco časněji a i oběd chtějí mít proto rychleji za sebou,“ říká Pedret. Vůbec největší rozdíl mezi časem pátečních obědů a zbytkem týdne je v hlavním městě, kde lidé poslední pracovní den v týdnu obědvají o půl hodiny dříve.
Nějakou rekreační nemovitost má více než třetina
To, že jsou Češi národem chalupářů, ostatně potvrdil nedávný průzkum Equa bank, podle nějž více než třetina obyvatel ČR (36 %) vlastní nějakou rekreační nemovitost. Nejčastěji jde o menší chatu se zahradou (42 %) nebo o víkendovou chalupu (36 %). Každý dvacátý obyvatel České republiky využívá pro víkendové rekreace také byt nebo apartmán, který se často nachází v lyžařských střediscích.
Pro většinu Čechů je pobyt na chatě či chalupě sezónní a víkendovou záležitostí. Téměř pětina dotazovaných zde pobývá několik měsíců v roce, například celé léto, někteří dokonce skoro celý rok. Pro ně je pak rekreační nemovitost skutečným druhým domovem; místem, kde tráví naprostou většinu času.
Téměř dvě třetiny Čechů jezdí na chatu či chalupu relaxovat. Každý druhý dotazovaný má rekreační nemovitost jako koníček, třetina Čechů zde zase pěstuje zdravé potraviny. Pětina lidí uniká na chaty před městem, často za sousedy, protože zde mají prima partu. Na svou rekreační nemovitost Češi nejčastěji dojíždějí do 100 km, čtyři z deseti lidí mají rekreační nemovitost dokonce ve městě, kde zároveň i bydlí. V zahraničí vlastní rekreační nemovitost pouhé jedno procento Čechů.
