To bylo vůbec nejméně v rámci současné intervenční periody, která v podstatě trvá již od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Zároveň to bylo výrazně méně, než naznačovaly naše odhady z dříve zveřejněné dekádní bilance ČNB a vysoký objem nevypořádaných operací za září.
Za období od května do října již tuzemská centrální banka na obranu koruny proti oslabování vydala v součtu 25,6 miliardy eur, což odpovídá 15,9 procenta celkových devizových rezerv z jejich maxima v dubnu 2022. To činil jejich objem 160,4 miliardy eur.
Do konce listopadu rezervy poklesly na 130 miliard eur. Samotný objem intervencí na podporu koruny za listopad bude zveřejněn až za měsíc.
Vzhledem k předběžným datům a slabé likviditě na trzích byl ale podle nás objem spotových operací rovněž v listopadu minimální. Kromě stále vysokých devizových rezerv centrální banky depreciační tlaky v průběhu listopadu pomáhal tlumit i oslabující americký dolar.
Koruna se tak pravděpodobně udržovala bezpečně pod intervenční hladinou ČNB, přestože by čistě pohledem fundamentů měla z našeho pohledu mít tendenci mírně oslabovat.
Centrální banka svými intervencemi podporuje korunu s cílem nenechat ji oslabit, a tedy dále nezvyšovat dováženou inflaci. Současná bankovní rada preferuje tento nástroj před zvyšováním úrokových sazeb.
Vzhledem k dostatečné výši devizových rezerv předpokládáme, že v této strategii bude pokračovat zhruba do poloviny příštího roku.
Rizikem je případné razantnější než aktuálně očekávané zvyšování sazeb ze strany americké centrální banky, Fedu, či Evropské centrální banky (ECB), které by vedlo k ještě výraznějšímu zhoršování úrokového diferenciálu.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
