V zemědělství chybí pracovníci a stát přitom platí mzdu lidem, kteří jsou doma

Názor
V českém zemědělství se znatelně nedostává pracovní síly. Hrozí tak další zdražování zeleniny i ovoce. Paradoxně se tak děje v situaci, kdy stát platí firmám za to, aby udržovaly pracovní místa. Řada z nich však po skončení programů typu kurzarbeit, k němuž dojde pravděpodobně letos koncem srpna, zřejmě tak jako tak zanikne. Jenže v té době už zároveň pomalu bude po hlavní zemědělské sezóně.
V českém zemědělství se znatelně nedostává pracovní síly. Hrozí tak další zdražování zeleniny i ovoce. Foto: Depositphotos.com

Znamená to jediné. Daňový poplatník nyní bude platit pracovní místa, která za několik měsíců stejně zaniknou. Současně tak zemědělství přichází o pracovní sílu, protože potenciální pracovníci zůstávají doma – a platí je daňový poplatník. Nedostatek pracovní síly může vést ke zdražení zemědělské produkce. Vy výsledku tak daňový poplatník zaplatí hned dvakrát za zbytečnost. Zaprvé za udržování pracovních míst, o která už trh nestojí, a zadruhé za zbytečně dražší ovoce a zeleninu.

Podle dnešního vyjádření ministra zemědělství Miroslava Tomana chybí nyní v zemědělství až 3,5 tisíce lidí. Mnohem více pracovníků ale bude potřeba v době sklizně. „Například v ovocnářství by mohlo v červnu chybět tisíc sezonních pracovníků, později to může být až pět tisíc. Zelinářům teď chybí asi 1500 lidí, ale od června do října jich může scházet přibližně pět tisíc,“ uvedl dnes Toman pro Hospodářské noviny.

Nejde o kritiku programů typu kurzarbeit. Mají svůj smysl. Podstatná část zaměstnanců si díky kurzarbeitu nakonec práci udrží. Spíše jde o to, aby nad rámec současných programů nevznikaly další, které už by mohly být kontraproduktivní. Současná atmosféra k tomu svádí. Takže se občas objevují úvahy třeba o navyšování podpory v nezaměstnanosti, byť jen dočasném, které by bylo podmíněno případným prudkým nárůstem míry nezaměstnanosti.

PSALI JSME:
Nezaměstnanost roste pomalu, ale jistě

Míra nezaměstnanosti činí dle aktuálních informací ministerstva práce a sociálních věcí 3,6 procenta. To je stále nejnižší číslo v EU. Během prázdnin je však už třeba počítat s mírou nezaměstnanosti kolem až šesti procent. Případné navyšování dávek v nezaměstnanosti v takovém případě bude podstatnou část lidí demotivovat právě třeba od práce v zemědělství. Budeme tedy složitě „dovážet“ sezónní pracovníky ze zahraničí v době, kdy je třeba co nejvíce podpořit zotavení české ekonomiky z českých zdrojů – tedy českou prací a spotřebou vydělaných peněz v ČR, nikoli na Ukrajině či v Rumunsku.

Samozřejmě, nelze čekat, že člověk, který nyní pracuje v kanceláři a pobírá třeba nadprůměrnou mzdu, začne hned po propuštění sklízet na poli brambory. Státu by však mělo jít především o efektivní a rozpočtově udržitelnou podporu nejzranitelnějších pracovníků, tedy těch s nízkou kvalifikací a podprůměrnou mzdou.

Pro takové může přicházet práce v zemědělství jako náhražka stávajícího zaměstnání snadno v úvahu. Pomohou tím produkci tuzemského zemědělství, tedy celé české ekonomice, uleví tím veřejným financím od dalšího zadlužení a přispěji k levnější ceně ovoce či zeleniny, která už takto může ještě citelně vzrůst kvůli koronaviru a očekávanému suchu.

Autor je hlavní ekonom Czech Fund a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Kde seženete nové místo, až přijdete o práci?

Zavřít reklamu ×
  1. Ale to je přeci známá věc už více,jak 30 let !! Jistí „obyvatelé“ české kotliny už tolik let nepracují a berou peněz,že i na hrací automaty korunka vybyde !!!!

  2. Tady je kámen úrazu a nejen v zemědělství chybí lidé,zkrátka některým se pracovat nechce a tudíž podpora by se měla odvíjet od toho zdali práce je nebo není

  3. Do zemědělství nikoho nenaženete! Moje máma pracovala v zemědělství a jak šla do důchodu tak byla úplný mrzák,který se sotva pohyboval.Klouby zničené,revma…Práce v mraze -25 stupňů v živočišné výrobě si vyžádala svou daň.Dnes už by díky své zhýčkanosti do toho důchodu ani nedožili.

    • Tady jde o pole. Taky jsem chodila na bramborové brigády. Drobnost je, že jsou to většinou soukromníci a ty nemají na to, aby lidi platili a pokud budou platit, tak potraviny se zvýší ještě víc. Navíc na pole nepotřebují stále lidi a potom v zimě mají dělat co?na úřad práce a doufat že mě příští rok vezmou znova. U nás v práci máme sice skoro pořád nejmíň 25 stupňů, ale co tam dělají roky, tak máme chronické záněty zápěstí a loktů, silné bolesti zad, většina má silnou optiku, křivé prsty od artrózy a revma. Nepodceňuji žádnou práci, všechny jsou potřeba, jenom ne ty, co od školy čekají na podpoře do důchodu a potom se jim počítá důchod z průměrného platu, super…

  4. Když se zemědělské produkty zdraží třikrát, aby bylo na slušnou mzdu pak lidi budou. Zaplať a lidi přijdou, ale pak kilo brambor bude 100 kc

  5. Oddělovala bych lidi, kteří pracují bez přestávky např. 30 let, nikdy nebyli ani den na pracáku a z hodiny na hodinu nesmí pracovat ve svém oboru, i když by chtěli! Nebyla to jejich vůle, rozhodnutí. Stát jim to zakázal! Poprvé v životě čerpají od státu nějakou podporu a hned je to někomu trnem v oku! Přijde mě z principu opravdu dost sprosté, aby se hned posílali za trest kopat brambory, žádná podpora, to by tak hrálo! Poukazovat na tyto lidi a ne např. na lidi, kteří pracovat nikdy nechtěli, nechtějí a chtít nebudou a celá desetiletí si pouze chodí vyzvedávat na pracák podpory a různé úlevy je od pisatele tohoto článku dost „nefér“. To tihle lidé by měli jít dělat cokoliv! Práce v zemědělství není práce „za trest“.. je to práce jako každá jiná, ale článek měl tak vyznít- „žádná podpora, to by tak hrálo, aby jste nebyli koronavirovou krizí postiženi ještě víc, než už tak jste, hezky jít makat na pole!“ Trochu vedle!

    • Absolutně zcestný názor. Pořád skoro každý mluví stát, stát. Ale že stát jsou občané, jaksi uniká. Proč musím ze zákona platit na nemakačenky. Jestli je potřeba aby zemědělci odváděli daně a produkovali potraviny, tak si neživme příživníky, ať si předtím třeba 30 let chrochtali.
      Toto už není o solidaritě, ale o rozkrádání státu za bílého dne.

  6. A můžete mi říct kolik mluvčích v ČR…, myslím že minimálně 10 000 (deset tisíc), a myslím že i průměrná mzda bude v průměru minimálně 40 000 kč měsíčně… . Vemte kalkulačky…, a to peníze daňových poplatníků…

  7. Ja bych do te prace v zemedelstvi poslal jako prvniho autora tohoto clanku:) Jinak nejaka dvoumesicni prace na poli pri sklizni cloveka,ktery prisel o praci,rozhodne nevytrhne.Je to pouze brigada,ne stale pracovni misto,navic pekne namahava za minimum penez.At pestitel zaplati odpovidajici mzdu a bude mit i lidi,a kdyz plati mizerne,tak se nikdo nemuze divit,ze tu praci chteji delat jen Ukrajinci nebo Rumuni

  8. Proč se naváží do lidí, kteří mají pracovní smlouvu a do problému se většinou dostali díky nesmyslnému neomezení naší vlády, mají nedostatek práce . Proč se neobují do lidí, co nechtějí pracovat a jak už tu bylo napsáno, jsou doma 30 let a smějí se lidem co jdou ráno do práce (vlastní zkušenost), protože oni přece nebudou dělat, když jim stát dá 50.000 kč na měsíc. Potom lidi co státu vydělávají, se stát zdráhá jim dát na přežití 25.000 kč. Každá práce má svoje a když někdo dělá jemnou práci, těžko mezi tím půjde na měsíc kopat na pole, to potom může dát ve své práci výpověď, protože když prsty budou samí mozol, tak svojí práci neudělají. Vím že každá práce přináší svoje a žádnou nedávám jako ponižující, ale normálně myslící člověk, takoví článek nebude psát

  9. Kdyby stát dotoval vlastní zemědělství, byly by tam i rozumný mzdy a dostatek pracovníků.
    Místo toho se cpou miliardy do kravin a blbostí.
    Ono je to ale všude…např. i ve strojní výrobě zaměstnavatel než aby dal slušnou mzdu, tak radši natahá lidi z východu(Ukrajince navíc většinou ještě na černo).

    • Nas soused take farmari a zamestnava vetsinou na cerno jek lidi z vychodu, za tak nizkou mzdu by mu tam totiz z nasich lidi nikdo pracovat nesel. Vseobecne je to znama vec, ale nikoho to nezajima, jinak by nebylo mozne, aby to takto uz leta fungovalo. Ted kdyz byly hranice zavrene, stezoval si farmar, ze nema lidi, rekli jsme mu, ze na uradu prace je jich dost, at si tam zajde. To ale odmitl, nechtel ani studenty z vysokych skol.

    • Sklízíme úrodu řečí minulých let. Zemědělci sedí v hospodě a propíjí dotace. Vše levně dovezeme od jinud, tak proč našim zemědělcům platit. Také jsem se zabýval pěstováním zeleniny. Konkrétně Květák. Ale v mašich podmínkách se nedalo cizině konkurovat. V 90tých letech u nás cena nafty 16/l benzin 14/l v Polsku o asi 3kč levněji. Dále za zemědělce tam platil sociální stát. A dále obchodníci ve velkém když kupovali v holandsku banány a jiné tropické ovoce tak dostali nabídku na levnější banány když k tomu vezmou i třeba jejich kořenovou zeleninu: Celer, Petržel, Mrkev. No a pak se tím pádem snižovala u naších zemědělců schopnost prodat svoje zboží a tak to prostě museli někteří ukončit no a dnes už se k tomu těžko budou vracet protože jsou zařízení na jiné plodiny a také jsou o třicet let starší a unavenější. Tenkrát Květák za 15Kč. na trhu a výrobní náklady kolem. 8kč. Ještě loni ceny tak nízké že se to tady v Čechách nevyplatilo pěstovat. Teď už jsou ceny 70-80Kč. tam už by se dnešní náklady na vypěstování květáku: 40 – 45Kč. mohly vejdout. Jenže jakmile bude zeleniny opět dostatek tak cena zase spadne tak výrazně že se to opět nevyplatí dělat. A kdo bude v dnešní době takhle nezodpovědně riskovat svoje podnikání. Děkuji za vaše názory na ten můj.

    • Ke svému komentáři ještě mohu dodat. Že polský zemědělec který vyvezl Květák do Čech tak dostal tenkrát od polského státu 3Kč za 1kus květáku tak že když jej prodal našim obchodníkům za 8Kč tak celkem dostal. 11Kč. my jsme byli rádi když jsme dostali za výběr od obchodníka 10kč a při přetlaku šla cena rapidně dolů a to už nemělo cenu se s tím zabývat a tak se to rozdiskovalo na poli. Tak že polští zemědělci nakonec měli více za kus a menší náklady. A tak jak tady čtu že někdo zaměstnává na černo. Ono když by jste měli zaplatit úplně vše za toho zaměstnance tak se to ale vůbec nevyplatilo dělat. A na tom to také vše skončilo. Byl to jeden z těch důvodů proč se dnes u nás zelenina pěstuje velmi omezeně. A dotace na plochu + dotace na plodiny pracné to nezachrání. Děkuji za komentáře k mému názoru.

  10. Myslím, že všichni, kdo jsou celé dny doma a berou i 100% platu by meli jít vypomáhat tam, kde lidé chybí. Jinak nechápu, proč se platí státním zaměstnancům platy, když jsou doma. Ano, svou práci vykonávat nemohou, ale je vidět, že je sousta jiné práce.

    • Pro tisíce lidí je ten covid 19 super.100% mzdy a doma na gauči.Tihle pojedou první do Chorvatska.A modlí se, už je tu ta druhá vlna ?

  11. Tak to se snad ví už celá desetiletí. A konečně si začínají všímat i toho, že cizinec u nás peníze vydělá, a já mu to přeju, ale odjede je utratit do své domovské země, čímž „poškodí“ naše obchodníky. A uvědomujete si, že pokud zde cizinci pracují delší dobu, až budou v důchodu, tak jim náš stát určitou část důchodu bude doplácet. V pořádku, platili zde daně, sociálku (třeba). Ale zase peníze odtečou pryč.

  12. Má osobní zkušenost. Na jaře jsem se hlásil na brigádu drátkování chmele na Podbořansku. Farmář mě ale odmítl s tím, že lidi , kteří jsou evidovaní na ÚP zájem nemá. Podle vyjádření agrární komory čeští farmáři české občany zaměstnat nechtějí, oni chtějí své levné Rumuny a spol. Účelem této celé šaškárny není nic jiného, než vyvolat dojem, že farmáři nemohou pro sklizeň sehnat domácí pracovní sílu a že je proto potřeba udělit vyjímku z karantény a vpustit sem levnou pracovní sílu z východu. Není to o ničem jiném, než o lidské chamtivosti ,která nás dříve či později stejně srazí na kolena.

  13. Tohle stát nikdy nezajímalo a zajímat nikdy nebude, statisíce lemplů sedí na pracáku a pracovat nebudou a nebudou a nebudou. Řešit to žádná vláda nechce už 30 let

  14. To by mne zajímalo co na mích příspěvcích nebylo vhodné ke zveřejnění, že jste mě je smazali? Pravda o našem zemědělství bude stále více bolestivá. Čím déle bude trvat lhaní a upravování si pravdy k obrazu právě vládnoucích.

Napsat komentář: aAa Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Nezaměstnanost stagnuje na úrovni čtyř procent

Podíl nezaměstnaných zůstal během února na stejné úrovni a dosáhnul tak čtyř procent. Sezónnost mezi únorem a lednem historicky nehraje významnější roli a stagnace tak odráží reálný vývoj na trhu práce. I přes nižší …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.