Válka na Ukrajině zdražuje pšenici na historický rekord

Analýza
Tento týden vstoupí do historie burzovního obchodování. Cena pšenice na burze v Chicagu během něj stoupla o více než 40 procent. Důvodem je válka na Ukrajině, která dramaticky ztenčuje světové zásoby obilovin. Ceny potravin přitom už v únoru, ještě před ruskou invazí na Ukrajinu, vystoupaly k historickému rekordu, jak vyplývá z nejnovější pravidelně zprávy OSN k cenám potravin ve světě.
Ukrajina a Rusko dohromady zajišťují dodávky celé čtvrtiny pšenice, která se celosvětově konzumuje, a to v podobě řady druhů potravin, od chleba přes kuskus po nudle. Ilustrační foto: Pixabay.com

Nenechme se mýlit, ceny rostou opravdu celosvětově, nejen na burze v Chicagu. Například cena potravinářské pšenice na burze v Paříži stoupla od zahájení ruské invaze na Ukrajinu o zhruba 36 procent a je suverénně nejvyšší v historii (viz graf níže).

Potravinářská pšenice tam v pátek uzavřela obchodování na ceně 393,75 eura (10 115 korun). Průměrná cena za období od začátku roku 1999 až dodnes přitom odpovídá 167,50 eura (4603 korun).

Ukrajinská válka totiž přerušuje dodávky pšenice z jedné z nedůležitějších světových obilnic. Ukrajina a Rusko dohromady zajišťují dodávky celé čtvrtiny pšenice, která se celosvětově konzumuje, a to v podobě řady druhů potravin, od chleba přes kuskus po nudle.

Cena potravinářské pšenice na pařížské burze, jež je určující také třeba pro ceny mouky v Česku, v pátek poprvé v historii vystoupala v přepočtu nad deset tisíc korun za tunu. Dlouhodobý průměr let 1999 až 2022 je přitom zhruba 4600 korun za tunu pšenice. Zdroj: Bloomberg

V důsledku války totiž došlo k uzavření klíčových ukrajinských přístavů, odkud se pšenice rozváží do celého světa, a také k vážnému narušení vnitrozemské logistiky. Obchod s ruskou pšenicí je zase ochromený sankcemi Západu, v jejichž důsledku dramaticky rostou například náklady na pojištění její přepravy.

Nejde jen o pšenici. Blízko desetiletého maxima je také třeba cena kukuřice nebo sójového oleje. Vzhledem k tomu, že jde o celosvětový růst cen základních potravin, poznamená pochopitelně i ceny v Česku.

O desítky procent tak letos v ČR zdraží pečivo nebo olejniny. Růst cen potravin letos v Česku citelně přispěje k pádivé inflaci, jež bude nejvýraznější od 90. let – činit může celoročně průměrně až 15 procent.

PSALI JSME:
Komodity zadržují dech, potraviny jsou nejdražší za deset let

Ještě závažněji než na Česko ale vysoké ceny základních potravin dolehnou na chudé země. Světově největším odběratelem ukrajinské a ruské pšenice je Egypt. Rusko a Ukrajina zajišťují 86 procent pšenice, kterou Egypt dováží.

Egypt, nejlidnatější arabská země, se přitom už nyní potýká s potížemi s dotováním chleba, na které je jeho obyvatelstvo uvyklé už čtyřicet let. Pokud by egyptská vláda musela po tak dlouhé době přistoupit k navýšení cen dotovaného chleba, rozhořčí 70 milionů Egypťanů, kteří z dotací těží.

Egyptská státní kasa je ovšem už vyprázdněná kvůli pandemii. Válka na Ukrajině tak představuje další „šok“. Jestliže by se nespokojení Egypťané vydali v důsledku zdražujících potravin do ulic, hrozí po více než deseti letech propuknutí dalšího Arabského jara. Na začátku minulého desetiletí představovaly právě vysoké ceny potravin klíčový důvod propuknutí tehdejších bouří v arabském světě.

Letošní egyptský rozpočet vychází z toho, že cena pšenice, jež se do země dováží, bude činit 255 dolarů za tunu. Ve skutečnosti ale již nyní Egypt dováží pšenici za 350 dolarů za tunu, tedy o 37 procent dráže, než co předpokládá rozpočet.

PSALI JSME:
Pšenici, základní potravinu lidstva, ohrožuje změna podnebí

Egyptská vláda tak zvažuje, že dotační program na chléb omezí tak, že jeho kritéria bude splňovat přibližně jen 25 milionů lidí. Pro ně by se ceny neměnily. Ostatní desítky milionů Egypťanů by se ale musely smířit s citelně dražším chlebem. Chléb je přitom v Egyptě natolik zásadní potravinou, že mu tam říkají „žití“. Je pro tamní lidi životně důležitý.

V přepočtu do české měny vyjde egyptský dotovaný chléb na lehce přes dvacet korun. Koncem 70. let se tehdejší egyptský prezident pokusil s dotacemi na základní potraviny skoncovat, ale vzedmuly se mohutné lidové bouře, při jejichž potírání zahynulo přes osmdesát lidí. Od té doby postupují egyptští vládci opatrněji – na dotace nesahají, nejvýše třeba jen snižují velikost dotovaného chleba. Problémy s drahými potraviny ale řeší také třeba Maroko nebo Tunisko.

Pokračující boje na Ukrajině navíc ohrožují letošní tamní výsadbu a obdělávání polí. To ohrožuje úrodu i v příštím roce, kdy budou světové zásoby základních potravin typu pšenice vyčerpanější než dnes. Dramatické zdražování potravin ve světě tak letoškem zřejmě nekončí.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Letošní rok nás vyjde draho. Kde na to vzít a nekrást

Zavřít reklamu ×
  1. Ukrajina a Rusko prodávají pšenici téměř výhradně na asijské trhy, takže americké kšefty by se naší produkce na domácí trh týkat neměly. NEMĚLY! Tedy pokud ještě máme rozum…

Napsat komentář: Ferdinand Mravenec Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Hrozí růst cen pohonných hmot nad 40 korun za litr

Zlevňování pohonných hmot, jež přechodně nastalo v polovině března, vzalo za své. Zdražování přitom nekončí. Benzín v uplynulých sedmi dnech zdražil o 24 haléřů na litr, nyní se podle údajů společnosti CCS prodává …

Česká ekonomika v závěru roku 2023 solidně rostla

Konečný odhad tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 na 0,4 procenta. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.