Zároveň výhled na vyšší inflaci i další zadlužování země ve spojitosti s nově zvoleným prezidentem vytvářelo tlak na růst tržních dolarových sazeb i výnosů amerických státních dluhopisů. Trh postupně redukoval vyhlídky na snižování úrokových sazeb americkou centrální bankou (Fed), když nyní očekává jeho zastavení na hladině 3,8 procenta.
Z hlediska nových dat směřovala pozornost ve Spojených státech na vývoj inflace a maloobchodních tržeb. Celková meziroční inflace se v souladu s tržním konsenzem v říjnu zvýšila z 2,4 na 2,6 procenta.
Jádrová inflace současně stagnovala na zářijových 3,3 procenta meziročně, což rovněž odpovídalo tržním očekáváním. V anualizovaném meziměsíčním vyjádření se jádrová inflace však drží již třetí měsíc v řadě nad třemi procenty.
Americké ceny průmyslových výrobců se v říjnu v souladu s očekáváními meziměsíčně zvýšily o 0,2 procenta, v rámci jádrové složky ale byly vyšší o 0,3 procenta meziměsíčně a překonaly tak tržní konsensus ve výši 0,2 procenta. Inflační tlaky v USA tak zůstávají zvýšené a společně s vítězstvím Donalda Trumpa v prezidentských volbách vyvolávají otazníky nad dalšími kroky Fedu.
Náš odhad zatím počítá se snížením sazeb o 25 bazických bodů na prosincovém zasedání. V závěru týdne byly zveřejněny ještě maloobchodní tržby za říjen. Ty sice v kontrolní skupině meziměsíčně mírně poklesly (-0,1 %), předchozí údaj byl ale revidován výrazně směrem nahoru (+1,2 %) a potvrdil tak ochotu domácností utrácet.
Zpřesněný odhad hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny potvrdil jeho mezičtvrtletní růst ve třetím čtvrtletí o 0,4 procenta, který tak zrychlil z 0,2 procenta mezikvartálně ve druhém čtvrtletí. Jeho struktura bude zveřejněna až za necelý měsíc. Předpokládáme, že k mezičtvrtletnímu růstu HDP přispěla domácí poptávka, příspěvek čistého exportu byl naopak pravděpodobně záporný.
Vývoj průmyslové produkce za září pak překvapil výrazným meziměsíčním poklesem o dvě procenta, který více než kompenzoval srpnový nárůst o 1,5 procenta. V meziročním vyjádření byla zářijová průmyslová produkce v eurozóně nižší o 2,8 procenta.
Zklamání přinesl i německý ZEW index (index podnikatelské nálady, pozn. red.), a to jak ve složce očekávání do budoucna, tak i v hodnocení současné situace. Německým analytikům a investorům kazí náladu rozpad německé vládní koalice i vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Předčasné volby do Spolkového sněmu by se měly uskutečnit 23. února.
Z domova jsme se dočkali říjnové inflace, která se zvýšila na 2,8 procenta ze zářijových 2,6 procenta meziročně. To bylo v souladu s naším odhadem, tržním konsensem i prognózou České národní banky (ČNB). Ke zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen z velké části přispěl efekt nižší srovnávací základny u cen energií. Jádrová inflace se mírně zvýšila z 2,3 na 2,4 procenta meziročně.
To bylo v souladu s prognózou ČNB, zatímco my jsme očekávali stagnaci na zářijových 2,3 procenta. Měsíční saldo tuzemského běžného účtu platební bilance se v září vrátilo do záporu, což bylo odrazem vyššího odlivu dividend do zahraničí.
Za první tři čtvrtletí dosáhl přebytek bilance běžného účtu s přispěním výrazně kladné bilance zboží a služeb 1,2 procenta HDP, což je o jeden procentní bod více než za stejné období loni.
V důsledku doznívajícího vlivu amerických prezidentských voleb a averzi vůči měnám rozvíjejících se trhů, koruna zkraje týdne oslabila až k hranici 25,40 CZK/EUR. V průběhu týdne však své ztráty částečně korigovala a v pátečních odpoledních hodinách se obchodovala za 25,28 CZK/EUR.
Podobně na tom byl i maďarský forint, který nejprve oslabil k 411 HUF/EUR, poté se však vrátil k úrovním okolo 408 HUF/EUR. Výjimkou nebyl ani polský zlotý, který nejprve ztrácel směrem k hladině 4,36 PLN/EUR, v závěru týdne se však již obchodoval za 4,32 PLN/EUR.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
