Ve splácení půjček jsou lepší jen Němci

České domácnosti mají ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie poměrně malé potíže se splácením svých dluhů. V mezinárodním srovnání jim připadá dokonce „stříbrná“ příčka za prvním Německem. Ukazují to údaje zveřejněné sdružením SOLUS, jehož cílem je mimo jiné v rámci takzvaného odpovědného úvěrování přispívat k prevenci předlužování klientů.

České domácnosti měly v roce 2016 v rámci EU nejnižší problémy se splácením hypoték. Foto: Pixabay

Podle sdružení SOLUS by v letošním roce měly české domácnosti vykázat historicky nejnižší míru potíží se splácením svých finančních závazků. Jen za prvním osm měsíců letošního roku uhradilo svůj dluh po splatnosti zapsaný v Registru fyzických osob 216 tisíc občanů. Česká republika tak potvrzuje pozici jednoho z premiantů v celé Evropské unii: v pořadí zemí, kde mají domácnosti nejmenší potíže se splácením svých dluhů, je na druhém místě za Německem.

ČESKO VÝRAZNĚ POLEPŠILO

„Zatímco v Česku dluží po splatnosti něco málo přes čtyři procenta domácností, v sousedním Slovensku je to takřka osm procent a v Rakousku sedm procent domácností,“ uvádí Luděk Čermák, předseda sdružení SOLUS. Za deset let si Česko výrazně polepšilo. Ještě v roce 2007 splácely tuzemské domácnosti hůř než třeba Estonci, Dánové, Nizozemci či Rakušané.

Podle sdružení SOLUS významnou roli v pozitivním vývoji hrály dobré legislativní úpravy a rovněž fungující úvěrové registry. Z průzkumu Eurostatu vyplývá, že české domácnosti měly v roce 2016 v rámci EU nejnižší problémy se splácením hypoték, spotřebitelských úvěrů či pravidelných plateb za vodu a energie.

„V České republice máme více registrů, kde mohou odpovědné firmy posoudit úvěrovou historii i celkovou úvěrovou angažovanost klienta. Díky registrům SOLUS mají k údajům přístup i telekomunikační společnosti a jiná odvětví, která významnou měrou zlepšují celkový obraz o platební morálce klienta. Na Slovensku mohou firmy ověřovat pouze data z oblasti úvěrů, a společnosti tak nevidí, zda například klient dlouhodobě nedluží poskytovateli telekomunikačních služeb,“ poznamenal Čermák. Obdobná situace je podle něho například v Německu, kde jsou v registrech klientských informací obsaženy informace z oblasti financí, telekomunikačních služeb a energií.

SVÉ DLUHY LIDÉ ČASTO ZAMLČUJÍ

Výsledky srovnání ovšem na druhou stranu nelze brát přehnaně optimisticky. Ne všechny domácnosti, které jsou v prodlení se splácením svých závazků, v rámci průzkumu svůj dluh přiznají. Své dluhy například často zamlčují lidé, kteří si vzali půjčky v takzvané šedé zóně.

„Významný pozitivní efekt by měla do budoucna přinést nová legislativa. Zákon o ochraně spotřebitele umožňuje od června 2016 zařadit členským společnostem informaci do negativního registru i bez souhlasu klienta a zlepšuje tak možnosti poskytovatelů půjček ověřit si při dodržení přesně stanovených zákonných pravidel informace o platební morálce osob, které již jinde nemusí být schopné dostát svým splatným závazkům,“ upozornil Luděk Čermák ze SOLUS.

V Registru fyzických osob SOLUS bylo ke konci června 2017 zapsáno 640 tisíc osob s celkovými závazky po splatnosti ve výši 50 miliard korun. Do činnosti sdružení je zapojeno 55 členských společností, které poskytují služby v oblasti bankovních úvěrů a stavebního spoření, nebankovních půjček (25), telekomunikačních služeb, distribuce energií, P2P půjček (od konkrétních lidí) a v oblasti obchodu.

Sdílet:
{{ comments.toggle_text }}

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Další z rubriky Ekonomika

Ceny vepřového? Aby se v nich prase vyznalo

Pokud nejste zapřisáhlí vegetariáni, museli jste si toho při nákupech všimnout: Od loňského podzimu průměrná maloobchodní cena za kilo vepřového stoupla z počáteční stovky na 115 korun. Chovatelé prasat jsou v tom …

Nejčtenější

Ve zkušební době se o důvody výpovědi starat nemusíte

Poradna
Vypadá to, že jste dostali práci snů, ale nakonec se ukáže, že ten sen skončil dřív, než pořádně začal. Vlastně už po pár týdnech, hned ve zkušební době. Ta má sloužit k tomu, aby se zaměstnavatel i zaměstnanec poznali a prakticky kdykoli v jejím průběhu se mohli rozhodnout, zda má smysl ve spolupráci pokračovat.
Rolovat nahoru