České domácnosti měly v roce 2016 v rámci EU nejnižší problémy se splácením hypoték zdroj: Pixabay

Ve splácení půjček jsou lepší jen Němci

České domácnosti mají ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie poměrně malé potíže se splácením svých dluhů. V mezinárodním srovnání jim připadá dokonce „stříbrná“ příčka za prvním Německem. Ukazují to údaje zveřejněné sdružením SOLUS, jehož cílem je mimo jiné v rámci takzvaného odpovědného úvěrování přispívat k prevenci předlužování klientů.

Podle sdružení SOLUS by v letošním roce měly české domácnosti vykázat historicky nejnižší míru potíží se splácením svých finančních závazků. Jen za prvním osm měsíců letošního roku uhradilo svůj dluh po splatnosti zapsaný v Registru fyzických osob 216 tisíc občanů. Česká republika tak potvrzuje pozici jednoho z premiantů v celé Evropské unii: v pořadí zemí, kde mají domácnosti nejmenší potíže se splácením svých dluhů, je na druhém místě za Německem.

ČESKO VÝRAZNĚ POLEPŠILO

„Zatímco v Česku dluží po splatnosti něco málo přes čtyři procenta domácností, v sousedním Slovensku je to takřka osm procent a v Rakousku sedm procent domácností,“ uvádí Luděk Čermák, předseda sdružení SOLUS. Za deset let si Česko výrazně polepšilo. Ještě v roce 2007 splácely tuzemské domácnosti hůř než třeba Estonci, Dánové, Nizozemci či Rakušané.

Podle sdružení SOLUS významnou roli v pozitivním vývoji hrály dobré legislativní úpravy a rovněž fungující úvěrové registry. Z průzkumu Eurostatu vyplývá, že české domácnosti měly v roce 2016 v rámci EU nejnižší problémy se splácením hypoték, spotřebitelských úvěrů či pravidelných plateb za vodu a energie.

„V České republice máme více registrů, kde mohou odpovědné firmy posoudit úvěrovou historii i celkovou úvěrovou angažovanost klienta. Díky registrům SOLUS mají k údajům přístup i telekomunikační společnosti a jiná odvětví, která významnou měrou zlepšují celkový obraz o platební morálce klienta. Na Slovensku mohou firmy ověřovat pouze data z oblasti úvěrů, a společnosti tak nevidí, zda například klient dlouhodobě nedluží poskytovateli telekomunikačních služeb,“ poznamenal Čermák. Obdobná situace je podle něho například v Německu, kde jsou v registrech klientských informací obsaženy informace z oblasti financí, telekomunikačních služeb a energií.

SVÉ DLUHY LIDÉ ČASTO ZAMLČUJÍ

Výsledky srovnání ovšem na druhou stranu nelze brát přehnaně optimisticky. Ne všechny domácnosti, které jsou v prodlení se splácením svých závazků, v rámci průzkumu svůj dluh přiznají. Své dluhy například často zamlčují lidé, kteří si vzali půjčky v takzvané šedé zóně.

„Významný pozitivní efekt by měla do budoucna přinést nová legislativa. Zákon o ochraně spotřebitele umožňuje od června 2016 zařadit členským společnostem informaci do negativního registru i bez souhlasu klienta a zlepšuje tak možnosti poskytovatelů půjček ověřit si při dodržení přesně stanovených zákonných pravidel informace o platební morálce osob, které již jinde nemusí být schopné dostát svým splatným závazkům,“ upozornil Luděk Čermák ze SOLUS.

V Registru fyzických osob SOLUS bylo ke konci června 2017 zapsáno 640 tisíc osob s celkovými závazky po splatnosti ve výši 50 miliard korun. Do činnosti sdružení je zapojeno 55 členských společností, které poskytují služby v oblasti bankovních úvěrů a stavebního spoření, nebankovních půjček (25), telekomunikačních služeb, distribuce energií, P2P půjček (od konkrétních lidí) a v oblasti obchodu.

Petr Starý

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *