Večerníček, letošní šedesátník, má i svoji planetku

Nosí papírovou čepici, jezdí v automobilu i na jednokolce. „Dobrý večer,“ vítá diváky klouček, ukloní se a pak svižně vyběhne schody. Dlouhým skokem se vyšvihne na houpacího koníka, který se změní v automobil a ten pak v monocykl. Šikula řídí, z jednokolky nespadne, a ještě ke všemu je kolportér.
Večerníček je nejsledovanějším a nejdéle vysílaným dětským pořadem v Česku. Zdroj: Česká televize
Večerníček je nejsledovanějším a nejdéle vysílaným dětským pořadem v Česku. Zdroj: Česká televize

Večerníček letos v lednu oslavil šedesáté narozeniny. Zřejmě jde o jediný tuzemský televizní formát, který se za celou dobu své existence vlastně nezměnil. Pokud tedy pomineme přechod z černobílého na barevné vysílání. Na televizních obrazovkách se poprvé objevil 2. ledna 1965.

Duchovním otcem myšlenky Večerníčku a jeho prvním dramaturgem byl Milan Nápravník (†86), výtvarníkem Radek Pilař (†61) a režisérem Václav Bedřich (†90), který svěřil animaci Antonínu Burešovi, mimochodem dědečkovi herce Marka Vašuta (64). Hudbu složil Ladislav Simon (†82).

Na úplném začátku byla pohádka Kluk a kometa režiséra Ludvíka Ráži, kombinující Černé divadlo s výkonem herečky Štěpánky Haničincové (†68). Proslulá večerníčkovská znělka, vůbec nejstarší česká televizní a jedna z nejstarších v Evropě, vznikala v červenci a srpnu 1965.

Šedesát a vůbec nestárne

Prvním večerníčkem, jemuž předcházelo uvítání „Dobrý večer“ a pak loučení „Dobrou noc“ se známou postavičkou kluka s čepicí, byla pohádka režiséra Václava Bedřicha O televizním strašidýlku. Šlo o průkopnickou sérii večerníčků. Bedřich později natočil i další večerníčky – například i Maxipsa Fíka, O makové panence nebo Boba a Bobka. Ty všechny patří k televizní klasice.

Hlas Večerníčkovi propůjčil před šesti dekádami tehdy šestiletý Michal Citavý (66), jehož maminka pracovala jako dispečerka v Československé televizi v Redakci pro děti a mládež. Často zde potřebovali děti pro různé roličky. Michal se dostal do televizní kartotéky, a když se tehdy o prázdninách vyráběla znělka, byl dostupný.

Po letech Michal Citavý zavzpomínal, jak ho otravovalo stále dokola namlouvat Dobrý večer a Dobrou noc, než si tvůrci vybrali tu správnou zdravici. A protože nikdy netoužil po mediální pozornosti, na uměleckou dráhu se nevydal. Absolvoval biokybernetiku na ČVUT v Praze.

Postupně začal podnikat a dnes je úspěšný na poli účetnictví, ekonomického softwaru a informačních technologií. Vždycky rád cestoval, takže spoluzaložil cestovní kancelář zabývající se především dobrodružnými cestami do jihovýchodní Asie.

Kultovní Krkonošské pohádky

Děti a rodiče původně bavily jednoduché černobílé animace. Barevné varianty mohli diváci sledovat až od roku 1973. Na obrazovkách se za uplynulých šedesát let vystřídalo nespočet pohádkových seriálů. Jak kreslených, tak loutkových, až po příběhy se živými zvířaty od Václava Chaloupka.

Jediným večerníčkem se živými herci je seriál Krkonošské pohádky (1974) režisérky Věry Jordánové. Příběhy s lakotným a zlým Trautenberkem se staly nejsledovanějším tuzemským večerníčkem vůbec. A stále bodují v různých diváckých anketách.

Mimochodem, nejvyšší sledovanosti dosáhla epizoda s názvem Jak Trautenberk chtěl poslat Kubu na vojnu, kterou v únoru roku 1999 zhlédl 1,89 milionu diváků.

Geniální tvůrci

V čele výtvarníků, kteří stáli za vznikem těch nejoblíbenějších příběhů, je určitě Radek Pilař, autor populárních postaviček loupežníka Rumcajse, jeho ženy Manky a synka Cipíska. Za literární předlohou najdeme jméno Václava Čtvrtka. Původně černobílý večerníček z roku 1967 postupně dostal barvy. Jeho úspěch se dostavil prakticky ihned po uvedení. Z obou autorů se staly hvězdy.

A česká klasika? Příběhy o žácích z 3. B. Machovi a Šebestové a jejich kouzelném sluchátku se staly stálicemi československé a české televize. První série vznikla v letech 1976 až 1983, druhá po rozdělení federace a třetí v roce 2005. Specifický vizuál dal postavám a prostředí malíř Adolf Born. Jednotlivé příběhy napsal scenárista Miloš Macourek.

Po animované postavě kluka s papírovou čepicí byla pojmenována planetka 33377 Večerníček. Zdroj: (screenshot of an Java applet) – JPL Small-Body Database Browser, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=8343987
Po animované postavě kluka s papírovou čepicí byla pojmenována planetka 33377 Večerníček. Zdroj: (screenshot of an Java applet) – JPL Small-Body Database Browser, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=8343987

A co pes, který toho spoustu sežral, uměl i mluvit, byl vysoce inteligentní a s kamarádkou Ájou se dostával do nejrůznějších dobrodružství? Maxipsa Fíka nakreslil Jiří Šalamoun a televizní seriál napsal Rudolf Čechura.

Nejlepší budík na světě? Dva Králíci z klobouku! Každé ráno vstanou, zacvičí si a pak jdou hledat nějakou tu práci. Autorem kreseb je Vladimír Jiránek. Od roku 1978 až do roku 2005 vzniklo 91 dílů, což Králíky řadí mezi české animované seriály s největším počtem epizod vůbec.

Další úspěšnou dvojicí jsou v lese žijící Křemílek a Vochomůrka, které vymyslel opět Václav Čtvrtek a nakreslil Zdeněk Smetana. Pohádky z mechu a kapradí zpestřují večery dětem z televizní obrazovky od roku 1968.

Večerníčkových pohádek vznikla celá řada, ale mezi nejlegendárnější patří Krtkova dobrodružství. Z Krtečka se stal jeden ze symbolů naší země, takže ho najdeme skoro v každém turistickém obchodě.

Zrodil se pod rukama výtvarníka Zdeňka Milera a svou pouť začal již v roce 1957. Miler prý tuto postavu vymyslel poté, co zakopl o krtinu. Navíc krtka nikdy ve filmech nepoužilo studio Walta Disneyho, proto šlo ve své době o celkem originální nápad.

Legendární hlasy

Dennodenní vysílání večerníčka nebylo samozřejmostí. Do roku 1967 jej děti vídaly pouze v neděli. Po dvou letech jej pak televize zařazovala třikrát týdně a až od roku 1973 se dostal na obrazovky každý den. A v barvě.

Roztomilým postavičkám z desetiminutových příběhů daly hlasy výrazné herecké osobnosti. Jiřina Bohdalová nenapodobitelně namluvila Pohádky z pařezové chaloupky, Křemílka a Vochomůrku, O skřítku Racochejlovi, Malou čarodějnici nebo Rákosníčka. Josef Dvořák zazářil v seriálech Maxipes Fík, Bob a Bobek a Včelí medvídci, Petr Nárožný exceloval v Machovi a Šebestové.

Po animované postavě kluka s papírovou čepicí byla pojmenována planetka 33377 Večerníček. Objevil ji 12. února 1999 Petr Pravec na observatoři Ondřejov. Večerníček je zkrátka nejsledovanějším a nejdéle vysílaným dětským pořadem v Česku. Od července 2022 má své místo na „Déčku“ České televize.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena