Podnikatel. Ilustrační fotozdroj: www.pixabay.com

Velké firmy optimistické, živnostníci naopak

Většině středních a větších podniků vidí svojí nejbližší budoucnost mírně optimisticky. Potvrzují to bankovní indexy a analytici. Podle ČSOB se ovšem stále více rozevírají rozdíly mezi malými a většími firmami. Naopak s drobným podnikáním to totiž jde od desíti k pěti.

Optimističtější jsou největší firmy – a exportéři. Naproti tomu skepse je mezi malými podnikateli. Není divu. Nových živností vzniklo loni nejméně za deset let a naproti tomu loni pokračoval další meziroční růst jejich bankrotů (osm tisíc). Přes padesát tisíc jich loni vzniklo a přes padesát tisíc také celkově zaniklo, respektive ukončilo činnost.

Bída malého podnikání

Podle Věry Kameníčkové z CRIF –  – Czech Credit Bureau od samostatného podnikání může odrazovat obava z reálně vyššího zdanění a nižších daňových úlev.

„Na vině skepse u malých podnikatelů mohou být legislativní změny v několika předchozích měsících. Přeci jen větší firmy mají zpravidla samostatné účetní oddělení, naopak živnostníka nebo menší firmu každá nová administrativní povinnost zatíží více,“ dodal Petr Manda z Firemního bankovnictví ČSOB.

RB: Exportéři porostou až o osm procent

„Celkem dobře vidí svou budoucnost vývozci, kteří reprezentují třetinu toho, co se v Česku vyprodukuje. Nálada exportérů se zlepšuje, jsou mírně optimističtí,“ shrnula Exportní Index RB hlavní ekonomka Raiffeisenbank (RB) Helena Horská. Očekává, že export meziročně poroste mezi šesti až osmi procenty.

Loni se z ČR nejvíce vyvážela auta s diesely, autodíly, plynné uhlovodíky, radiotelegrafické a radiotelefonní přístroje a součástky, signalizační světla a světlomety. Exportéři dále alternují ruský trh, zatížený sankcemi, zakázkami do Bulharska, Rumunska, Íránu.

„S růstem ekonomiky také ruku v ruce jde i tlak na růst mezd stávajících zaměstnanců u velkých zaměstnavatelů,“ připomíná analytik Broker Consulting Martin Novák.

To je patrná hlavně u technických profesí. Podnikům se těžko hledají odpovídající zaměstnanci. Například obsluha obráběcích strojů tak běžně dosahuje i platu kolem třiceti tisíc korun, a to i v chudších regionech.

                                                                                   Jindřich Kolomazník, FAEI

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *