Veřejná doprava kvůli koronaviru krvácí. Jak dlouho a za jakých podmínek ji držet při životě?

Názor
Jak může pandemie koronaviru dlouhodobě změnit hromadnou dopravu v Česku? Ta krvácí jako málokteré jiné odvětví. Nejhorší by ale bylo subvencemi držet při životě něco, co beztak nemá šanci přežít.
Jestliže kvůli koronavirové krizi chřadnou, až zanikají celá odvětví, je nabíledni, že by měly zanikat také linky, trasy a tratě veřejné dopravy. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Veřejná doprava v Česku krvácí, jako nikdy v novodobé historii země. Podle nově zveřejněných čísel ministerstva dopravy v letošním prvním pololetí ubyla veřejně provozovaným autobusům a vlakům v tuzemsku přibližně třetina pasažérů. Přímo „potoky krve“ jsou pak k vidění kolem tuzemských letišť.

Veřejná autobusová doprava trpí ještě více než ta vlaková. Od ledna do června meziroční propad o více než 35 procent. To znamená, že letos v prvním pololetí přepravily veřejně provozované autobusy o přibližně 65 milionů lidí méně, než loni ve stejném období roku.

Nejhůře je na tom mezinárodní autobusová doprava. Ta za druhé letošní čtvrtletí vykazuje dokonce 83procentní pokles cestujících. Železnice ztratila 33 procent cestujících, což odpovídá 32 milionům osob.

Kapitolou samou o sobě je letecká doprava. Loni v prvním pololetí roku česká letiště odbavila 8,2 milionu cestujících. Letos za stejné období roku jen 2,6 milionu. Podobně jako v autobusové a vlakové dopravě i v té letecké přišel hlavní úder ve druhém čtvrtletí. Tuzemská letiště od dubna do června odbavila jen lehce přes padesát tisíc lidí. Přitom loni ve druhém čtvrtletí to bylo bezmála pět milionů osob.

PSALI JSME:
Pražskému letišti vzal koronavirus v celé EU vůbec nejvíce cestujících

Letos tedy nastal pokles v rozsahu zhruba dvou řádů. Pro ta regionální tuzemská letiště, která již delší dobu nevykazují nijak příznivé hospodářské výsledky či jsou zasažena úbytkem cestujících či linek, může být zásah koronaviru až likvidační, zejména pokud by celosvětový i evropský citelný propad letecké dopravy trval déle.

Slabou útěchou je dopravcům to, že kvůli koronavirové krizi se dramaticky propadl nejen jejich byznys, ale také cena pohonných hmot. Dopravci ale budou v důsledku koronavirové krize zasaženi trvaleji, než mnohá jiná odvětví. Například letecká doprava se na úroveň svého výkonu z roku 2019 celosvětově dostane až zhruba v roce 2025.

Lze předpokládat, že v příštích letech bude do Česka přijíždět méně zahraničních turistů, než ve vrcholném roce 2019 a že třeba kongresová turistika jako obor těžce zchřadne, pokud vůbec přežije.

Nyní mohutnící druhá vlna pandemie koronaviru samozřejmě situaci dále zhoršuje, neboť bezútěšnou situaci činí ještě vleklejší. Čím déle si lidé budou odvykat fyzické dopravě, tím méně se jich vrátí k „vzorcům cestování“, které měli zaběhnuté před letoškem. Ať už jde o autobusové, vlakové, letecké či jiné pasažéry.

PSALI JSME:
Obejdeme se bez zahraničních turistů?

Do bezútěšné situace se vkládá stát. Například železničním dopravcům má kompenzovat část ztrát z dálkové dopravy, kterou si u nich objednává. Půjde o více než 400 milionů korun. Hlavní část kompenzací by přitom připadla Českým drahám. Částečně by se „zahojili“ také soukromí železniční dopravci, pokud si u nich tedy stát dopravu objednává. Kompenzace by měla pokrýt ztráty na tržbách z doby jarního nouzového stavu.

Na přelomu října a listopadu by se zase měli podpory dočkat zájezdoví dopravci. Získají zřejmě možnost čerpat záchranné peníze v rámci obdoby programu, který ministerstvo pro místní rozvoj rozběhlo na podporu hotelů a penzionů. Nebylo by to tedy lůžkovné, ale „sedačkovné“.

Vzhledem k tomu, že stát už podpořil kdekoho, rozhodně nejen hotely a penziony, je podpora dopravců na místě. Bezpochyby patří k nejvíce zasaženým odvětvím, přičemž je na nich značně závislá podstatná část obyvatel Česka.

Na druhou stranu se na mysl dostává otázka, kdy vlastně stát s podporou toho či onoho odvětví skončí, resp. čím další pomoc bude podmiňovat. V oblasti veřejné dopravy se nabízí například možnost rušení některých linek, tras a tratí.

PSALI JSME:
Reklamou proti bídným službám. Jsme tu pro vás. České dráhy – národní dopravce

A je nutné, aby malé Česko mělo tolik regionálních letišť, placených z veřejných peněz? Může se to zdát až kruté, ale existuje jiná možnost než rušení tras a letišť? Ano, existuje. Je jí další zadlužování budoucích generací. Už se z toho stalo klišé. Ale je to tak. I peníze, které jdou na „sedačkovné“, bude muset někdy, jednou, někdo splatit.

Jestliže kvůli koronavirové krizi chřadnou, až zanikají celá odvětví typu kongresové turistiky, je nabíledni, že by měly zanikat také linky, trasy a tratě veřejné dopravy. A že by se mělo šetřit i na dalších nákladech, včetně personálních.

Samozřejmě, tuto nepříjemnou pravdu žádný politik lidem sdělovat nechce. Pokud však například soukromý sektor přechází v době koronavirové mohutně na režim práce z domova transformativní změna by měla postihnout i sektor veřejný, včetně veřejné dopravy.

Nelze při životě udržovat tu veřejnou dopravu, která se ze svého současného „krvácení“ již nikdy nevzpamatuje. Pak totiž budeme za peníze našich dětí a vnoučat umožňovat přežití jakýmsi „zombíkům“, jejichž existence už nemá z celospolečenského hlediska prakticky žádné opodstatnění a představuje hlavně jen plýtvání.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Papír je papír. K nové Lítačce si raději schovejte účtenku

Zavřít reklamu ×
  1. Kým by to v Česku všichni schválili, včetně senátu, je dávno po koroně… Takže, ať vesele jezdí dál…

  2. Veřejnou dopravu je zbytečné dotovat. Je to přežitek z minulého režimu. Větší problém je stále přísnější STK,které je pro auta kolem roku výroby 2000 a starší naprosto likvidační. Přitom tyto auta jsou nejkvalitnější co bylo kdy vyrobeno. Po roce 2005 a mladší šla kvalita do kopru. Tak nás nutí kvůli nějakému razítku a známce na značce auta kupovat pořád nějaké auta,když to původní stále jezdí jen žádný technik z STK tam nechce dát razítko pro další provoz.

Napsat komentář: Petr Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Po skeptickém únoru mírně optimistický březen

Pesimismus v podnikatelském sektoru, který ukázal únorový konjunkturální průzkum statistického úřadu, v březnu částečně opadl. S výjimkou stavebnictví se totiž zlepšila nálada ve všech sledovaných odvětvích české …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.