O novém postupu při cestě krav na dojení informovala brněnská univerzita na svém webu. „Chov dojnic s produkcí mléka je jedním z nejsložitějších výrobních procesů, který vyžaduje velké množství lidské práce,“ řekl proděkan Agronomické fakulty Mendelovy univerzity Daniel Falta.
Cílem projektu bylo podle něj vytvořit takové technologické zařízení, které by zajistilo řízený přesun dojnic ze stájí do dojírny a zpět bez nutnosti využití lidského faktoru. V běžném provozu totiž musí krávy do dojírny nahánět zaměstnanci podniku.
Vědci testovali a zavedli takovou variantu, kdy se v čase vyhánění zvířat na dojení spustí ve stáji řetízkový pás, který se za doprovodu zvukové signalizace začne pomalu posouvat z jedné strany sekce na druhou, směrem k automaticky otevírané brance vedoucí do dojírny.
Krávy tak bez lidské asistence samy přejdou na zvolené místo a teprve v dojírně se poprvé setkají s člověkem. Nejenže se tak ušetří lidská práce, ale navíc mají krávy na přesun více klidu.
Nervózní personál
Přítomnost člověka má totiž v mnohých případech spíš negativní efekt. „Zaměstnanci někdy sami bývají nervózní, což se projevuje tak, že třeba na zvířata křičí nebo s nimi nevhodně zacházejí. Právě eliminace stresu je přitom pro chovy dojeného skotu klíčová. Vyvolaný stres negativně působí na produkci mléka u krav v laktaci,“ upozornil proděkan.
Dodal, že vedle toho mohou zvířata při snahách o rychlý přesun častěji upadnout a zranit se nebo si například poškodit paznehty. Nový systém spustili experti přesně před rokem.
„Už nyní je jasné, že se automatizace osvědčila. Hlavní výhodou je celkové zklidnění krav při přesunu. Potvrdil se tak náš teoretický předpoklad, že díky automatizaci budou zvířata ve větší pohodě. Krávy neberou stroj jako agresora, což mnohé usnadňuje,“ řekl Daniel Falta.
Krávy se přitom na nový systém „zaučily“ poměrně rychle, netrvalo jim to déle než týden. Většina z nich reagovala už na samotné otevření branky a důležitý pro ně byl rovněž obvyklý čas dojení, na který jsou zvyklé.
Dojení bez zdržování
Součástí instalace technologického zařízení do kravína byl i dílčí experiment. V něm vědci hodnotili, jak systém ovlivní celkový čas vyhánění ze sekcí, délku dojení, množství nadojeného mléka i tepovou frekvenci zvířat.
Výsledky pokusu ukazují, že bezobslužný systém průkazně nezpomalil proces dojení, ale naopak vedl ke zklidnění zvířat během dojení a v souvislosti s tím k vyšší produkci mléka.
„Můžeme tedy říct, že se nejenom ušetřila lidská práce a zvýšila její produktivita, ale zároveň, že systém přispěl k větší pohodě krav, které díky tomu, že nejsou ve stresu, zvládnou vyprodukovat větší množství mléka,“ konstatoval Falta.
Po roce ostrého provozu „vylepšování“ nekončí. „Chystáme další vývoj a vylepšení, aby byly stájové přihaněče více autonomní a inteligentní. Třeba aby přizpůsobovaly svoji rychlost pohybujícím se kravám nebo aby s předstihem zastavily před překážkou,“ dodal proděkan.
Na výzkumu se podílí rovněž další pracoviště včetně zmiňovaného zemědělského podniku Neveklov, kde se natáčel Menzelův film Vesničko má středisková. Systém automatického nahánění dojnic odborníci nainstalovali ve stáji Stranný, což je jedna z neveklovských poboček.
Technologie 21. století
Není to jediný případ, kdy nejmodernější technologie pronikají do zemědělské praxe. Mezi běžné prostředky patří například navigace propojené přes družice nebo senzory na mapování výnosů. Čím dál více zemědělských podniků také dávkuje hnojiva na základě výsledků mapování obsahu živin v půdě.
Podle Vojtěcha Lukase z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Agronomické fakulty Mendelovy univerzity má Česká republika pro zavádění novinek ideální podmínky. V porovnání s ostatními členskými zeměmi Evropské unie je zde více velkých zemědělských podniků s dostatečným kapitálem pro pořízení jinak nákladných technologií.
Odborníci odhadují, že se metody precizního zemědělství v českých podmínkách využívají na více než 15 procentech orné půdy. V budoucnu je doplní ve větší míře autonomní roboti, ať už jde o drony pro mapování pozemků, nebo o polní roboty vykonávající nejrůznější polní práce bez přímého řízení obsluhou.
Psali jsme
České zemědělství není soběstačné, slýcháme. Jeho skutečný problém tkví ale v něčem jiném
Dostupnost služeb a technologií pro precizní zemědělství je v tuzemsku v současnosti solidní úrovni. „Je zde celá řada inovátorských společností, které se věnují vývoji nových technických zařízení nebo softwaru produktů a služeb,“ uvedl Lukas.
„Kromě rostoucí poptávky po inovacích ze strany zemědělských uživatelů tomu také napomáhá přístup k volně dostupným prostorovým datům, jako jsou například zákresy půdních bloků nebo volně dostupné družicové snímky Evropské kosmické agentury,“ dodal.
Precizní zemědělství se nejvíce prosazuje v USA nebo Austrálii, kde úspěšně zvyšuje produktivitu farem obhospodařující velká území. V evropském kontextu probíhá masivní vývoj nových technologií zejména v Německu a ve Francii. V České republice se první ověřování postupů precizního zemědělství provádělo od konce 90. let.
