Většina firem chce zaměstnávat uprchlé Ukrajince, ale ne hned

Průzkum
Ochota zaměstnávat příchozí z Ukrajiny je u českých firem poměrně velká, mnohé ale nejsou schopné nabídnout místa okamžitě, bez přípravy. Ukázal to mimořádný průzkum HR Pulse, který provedl a zveřejnil pracovní portál Profesia.cz.
Do Česka dorazilo už okolo 300 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Ilustrační foto: Profesia

Průzkum se zaměřil zejména na otázky, které pomohou správně koncipovat pomoc při zaměstnávání uprchlíků. Zjišťoval, kolik procent firem je připraveno jim nabídnout práci, v jakých oborech a profesích, které překážky jim v tom nejčastěji brání.

Do březnového průzkumu se zapojilo přibližně 220 společností z celé České republiky napříč všemi obory, výrazněji byly zastoupené výroba a služby. Více než 59 procent tuzemských firem přitom uvedlo, že jsou je ochotné na částečný nebo trvalý úvazek zaměstnat, a to i s vědomím toho, že jde převážně o ženy a většinou s dětmi.

Pětina firem se ještě rozhoduje, jak se k této problematice postaví, stejný podíl se zaměstnáváním uprchlíků z Ukrajiny nepočítá. Zajímavé je v tomto směru srovnání se Slovenskem – tam plánuje uprchlíky zaměstnat 76 procent firem, negativní postoj vyjádřilo jen osm procent dotázaných.

Do Česka uprchlo zatím okolo 300 tisíc obyvatel Ukrajiny, většinu tvoří ženy a děti. „Můžeme předpokládat, že třetina uprchlíků u nás zůstane i po ukončení války. Znamená to šanci trvale získat kvalifikované a relativně snadno integrovatelné pracovníky,“ řekl předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Josef Jaroš. Podle něj se tak dá očekávat, že se do pracovního procesu postupně zapojí na 150 tisíc lidí.

PSALI JSME:
Česko loni vymíralo nejrychleji od roku 1918. Ukrajinští imigranti trend výrazně zvrátí

Neumějí česky ani anglicky

Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz přiblížil, jaké překážky podle průzkumu brání firmám uprchlíky z Ukrajiny zaměstnávat. Podniky, které uvedly, že nepočítají s jejich zaměstnáváním, pro ukrajinské běžence v převážné většině nedokáží vytvořit pracovní místa.

„Potřebují zaměstnance s dobrou znalostí češtiny nebo angličtiny, obávají se nedostatečných odborných znalostí, nemají zdroje na překlad a tlumočení potřebné pro nábor i zaučení,“ řekl Novák.

Firmy převážně plánují přijmout řádově jednotky takovýchto pracovníků, deklarovalo to více než 55 procent z dotázaných společností. Počítají hlavně s obsazením nekvalifikovaných a manuálních pozic (67 %), pak kvalifikovaných technických (39 %) i netechnických (20 %) pozic.

Naopak za nepřekročitelný problém nepovažují jazykovou bariéru podnikatelé z oboru gastro. „Uprchlíky vítáme a umíme je hned poslat obsluhovat. Jazyková bariéra sice existuje, ale hosté jsou nyní vůči Ukrajincům vstřícnější, tak to jde,“ konstatoval Luboš Kastner, člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

PSALI JSME:
Co udělá válka na Ukrajině s českým trhem práce?

„Ukážou v jídelním lístku, co chtějí, a Ukrajinka to namarkuje do systému nebo restaurace vymyslí proces zaškolování. Naučíme je třeba pět frází,“ poznamenal Kastner, který je zároveň spolumajitelem firmy Hospodská, kam patří pět velkých plzeňských restaurací a jedna obří restaurace v Praze – Červený Jelen.

Možnosti ve zdravotnictví

V medicíně je zase univerzálním odborným dorozumívacím jazykem latina. Podle Jana Rechnovského, HR konzultanta ze společnosti PKF Apogeo, chyběly už před invazí řádově stovky lékařů a tisíce zdravotních sester. „Potřeba vyšetřit přes půl milionu nových pacientů může výrazně zhoršit dostupnost zdravotní péče v celé České republice,“ varoval.

„Mohli by se o to postarat právě zdravotníci z Ukrajiny, kdyby k tomu ovšem ministerstvo vytvořilo příslušné podmínky,“ dodal Rechnovský, podle něhož by to mohl být odrazový můstek pro další profesní kariéru v Česku.

„Pokud jde o prokázání odbornosti, stačilo by prozatím umožnit složení zkoušky v angličtině nebo ruštině a pro zkoušku v češtině nastavit reálnou lhůtu, například tři roky,“ navrhl Rechnovský.

PSALI JSME:
Trhu práce pomůže otevření zahraničním pracovníkům a systémové změny

Nejsou žádnými nováčky

S pracovníky z Ukrajiny mají samozřejmě mnohé firmy dlouholeté zkušenosti, v průzkumu to potvrdilo 67 procent z nich. Zastávají zde nekvalifikované a manuální práce (71 %), kvalifikované technické pozice (39 %), kvalifikované netechnické pozice (29 %), služby (20 %) a manažerské pozice (10 %).

Současná situace je ale jiná, zejména v mohutnosti uprchlické vlny a demografickém složení příchozích. Většina firem je na to ale připravená – více než polovina z nich uvedla, že dokáže zajistit komunikaci v ukrajinském nebo ruském jazyce.

„Válka ovlivňuje i život těch Ukrajinců, kteří v České republice již pobývají déle. Podle průzkumu 19 procent současných ukrajinských zaměstnanců zvažuje odchod s cílem zapojit se do obrany své země a devět procent z nich už odjelo,“ konstatoval Michal Novák.

Mnohé firmy, jak uvedl, jim nabízejí pomoc – 67 procent při řešení transportu rodin do bezpečí, 42 procent ve formě finanční pomoci, 27 procent v podobě psychologického poradenství, 22 procent prostřednictvím placeného volna. Kompletní relokaci svých ukrajinských poboček provedly čtyři procenta firem.

PSALI JSME:
„Ukrajinci musí uposlechnout povolávací rozkaz. A to i ti s dvojím občanstvím,“ říká expert

Jedním z cílů průzkumu HR Pulse bylo také zjistit, jaká podpora ze strany pracovního portálu by firmám ulehčila přijímání běženců. Pro většinu dotázaných byla stěžejní jazyková podpora při náboru nových zaměstnanců – překlad pracovní nabídky do ukrajinštiny, překlad životopisu z ukrajinštiny, tlumočník na pohovoru.

Podniky by rovněž uvítaly zpřístupnění životopisů lidí z Ukrajiny v databázi životopisů zdarma. Většině zaměstnavatelů by pomohl i překlad základních dokumentů pro uzavření pracovního poměru.

Pomoc při hledání práce

Pracovní portál Profesia.cz se snaží pomáhat utečencům při hledání práce. Zveřejnil na svých stránkách sekci Pобота (Rabota, v češtině práce, pozn. red.), která je určena právě pro lidi z Ukrajiny a má jim zjednodušit orientaci v aktuálních pracovních nabídkách v České republice.

Již v prvních týdnech krize dala Profesia zaměstnavatelům možnost označit své pracovní nabídky vlaječkou Ukrajiny a upozornit tak, že je zveřejněná nabídka vhodná pro ukrajinské běžence.

PSALI JSME:
Dopad války na Ukrajině na zaměstnavatele

„Pro většinu příchozích je největším problémem při hledání práce jazyková bariéra. Na stránkách Profesia.cz si tak mohou vytvořit životopis prostřednictvím on-line formuláře, který je k dispozici v různých jazycích, včetně ukrajinštiny. Služba je pro uchazeče bezplatná,“ sdělil Michal Novák z portálu Profesia.cz.

Pokud navíc dají souhlas se zveřejněním svého životopisu v databázi, mohou je ověření zaměstnavatelé přímo oslovovat s konkrétními pracovními nabídkami. „Pro řešení konkrétních problémů souvisejících s hledáním práce máme také na oddělení zákaznické podpory posilu pro komunikaci v ukrajinštině,“ dodal Novák.

Podle generální ředitelky Asociace malých a středních podniků a živnostníků Evy Svobodové mohou zaměstnavatelé k vyhledávání pracovníků mezi uprchlíky využívat rovněž například platformu, kterou vytvořila agentura CzechInvest.

„Tato platforma přináší ukrajinským zájemcům záruku solidních a prověřených zaměstnavatelů, členů naší asociace a několika málo dalších organizací, kteří nabízejí uprchlíkům solidní práci. Jde o web jobs4ua.cz, který je propojený i s hlavním informačním webem nasiukrajinci.cz,“ připomněla Svobodová.

PSALI JSME:
Jak Češi pomáhají válkou zasažené Ukrajině?

Humanitární dávka pět tisíc

Podle posledních údajů Úřadu práce ČR klesla v únoru nezaměstnanost na 3,5 procenta, což je o desetinu procentního bodu méně než v lednu. Bez práce bylo 263 433 lidí, tedy zhruba o 3,6 tisíce méně než na začátku roku. Naopak počet volných pracovních míst v únoru zaměstnavatelé v únoru nabízeli 363 917, v lednu to bylo asi o 12 200 méně.

„Pokud jde o výhled do dalších měsíců, bude se vše odvíjet od aktuální pandemické situace a s tím spojených přijatých bezpečnostních opatření. Do vývoje se s největší pravděpodobností promítne i válečný konflikt na Ukrajině,“ uvedl podle ČTK začátkem března generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. Zaměstnanci úřadu podle něj komunikují se zaměstnavateli, kteří nabízejí volná pracovní místa pro migranty z Ukrajiny.

Uprchlíci z Ukrajiny mohou od 21. března žádat o novou humanitární dávku pět tisíc korun. Nárok na ni mají všichni, kteří po příchodu do Česka dostanou vízum ke strpění. S ním mohou v Česku také pracovat bez pracovního povolení. Počítá s tím zákon o zaměstnávání a sociálním zajištění uprchlíků z Ukrajiny.

Norma je součástí balíčku zvaného lex Ukrajina. Jednotlivé zákony upravují udělování ochrany a víz, zaměstnávání, sociálního zajištění či přístupu ke zdravotní péči, vzdělávání a sociálním službám.

PSALI JSME:
Lex Ukrajina: Válka v Evropě a nová česká legislativa

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Nezaměstnanost stagnuje na úrovni čtyř procent

Podíl nezaměstnaných zůstal během února na stejné úrovni a dosáhnul tak čtyř procent. Sezónnost mezi únorem a lednem historicky nehraje významnější roli a stagnace tak odráží reálný vývoj na trhu práce. I přes nižší …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.