Většina hoteliérů v Praze raději nabízí hostům vlastní transport

Průzkum
Jen tři procenta hostů ubytovaných v pražských hotelech během svého pobytu ve městě nevyužijí taxislužby, naopak čtyři z pěti tuto přepravu po městě využijí jednou až dvakrát, přičemž zbylých 17 % taxi využije třikrát a více. Vyplývá to ze zářijového průzkumu Asociace hotelů a restaurací ČR a Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR mezi pražskými hoteliéry.
V Praze mezi hotelovými hosty přetrvává nedůvěra k přepravním službám takzvaně z ulice, více než polovina z nich má spíše špatné nebo špatné zkušenosti s pražskými taxíky. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Nejčastějším důvodem je přeprava na letiště nebo na nádraží, jedna pětina hotelových hostů taxi využívá k běžnému pohybu po Praze. Většina hotelů (82 %) přitom hostům raději nabízí vlastní transport, protože je nechce vystavit případnému nepoctivému jednání taxikářů. Důvodem využívání vlastního transportu je mezi hoteliéry a restauratéry především jistota, že svým hostům zaručí odpovídající kvalitu přepravy (67 % respondentů). Že chtějí předejít nepoctivému jednání taxikářů, uvedlo 58 % hoteliérů.

Mezi další hlavní důvody patří ještě možnost být pro své hosty maximálně k dispozici (32 %) a případně nároky na specifický typ vozů (16 %). „Mezi hotelovými hosty přetrvává nedůvěra k přepravním službám takzvaně z ulice, více než polovina z nich má spíše špatné nebo špatné zkušenosti s pražskými taxíky, přičemž 57 % si stěžuje na cenu jízdy. Proto chceme našim hostům zajistit kvalitní a transparentní službu,“ uvedl Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR.

Zároveň je ale povzbuzující, že podle skoro 70 procent oslovených hoteliérů se situace s taxislužbou v Praze zlepšuje. Dle více než tří čtvrtin z nich je to díky konkurenčnímu tlaku alternativních taxislužeb, jako jsou Uber či Bolt. Vlastní přepravní servis však stále poskytuje drtivá většina pražských hotelů.

„Dvě třetiny hotelů tuto službu nabízí proto, aby hostům zajistily odpovídající kvalitu, druhým nejčastějším důvodem bohužel stále zůstává obava z nepoctivého chování pražských taxikářů,“ okomentoval výsledky Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.

Z přepravních statistik společnosti Uber vyplývá, že významně roste počet cizinců, kteří za zážitky v metropoli vyrážejí místo hromadné dopravy a tradičních taxíků autem partnerských řidičů. Především zaoceánští turisté objednávají svezení přes aplikaci Uber již přímo z letiště. V případě evropských návštěvníků se první cesta v metropoli uskuteční z hlavního nádraží nebo autobusového nádraží Florenc.

Navigace v telefonu vs. mapa

V Praze se loni ubytovalo téměř 7,9 milionu hostů, o tři procenta víc, než v roce 2017. Výrazně převažovali zahraniční turisté, kterých do hlavního města přijelo 6,67 milionu. Ti, kteří bydlí v hotelech, se zde nejčastěji zdrží v průměru dva až tři dny (87 %), každý pátý hotelový host je v Praze na služební cestě.

Po hlavním městě se turisté pohybují nejvíce pěšky (48 %), klasické nebo alternativní taxislužby jako hlavní způsob pohybu po Praze používá 23 % hotelových hostů. Necelých 60 % respondentů pak uvedlo, že hosté pro ideální orientaci ve městě využívají navigaci v telefonu oproti klasickým papírovým mapám.

PSALI JSME:
Zamést si před vlastním dispečinkem

×

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Cestování

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Všimli jste si? Peníze leží i v kanceláři

Poradna
Nestarali jste se? Pak jste možná přišli úplně zbytečně o peníze. Řeč je o příspěvcích z fondu kulturních a sociálních potřeb, na které si mohou dosáhnout zaměstnanci organizačních složek státu, státních příspěvkových organizací a příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky. V soukromých firmách zase fungují sociální fondy či jiné formy benefitů, které se pohybují v často tisícových částkách.
Rolovat nahoru