Průzkum rovněž ukázal, že více než čtvrtina řidiček a řidičů, kteří už dnes nosí brýle nebo čočky, by potřebovali upravit dioptrie. Měření se zúčastnilo tisíc lidí, většině bylo mezi 26 a 65 lety. BESIP si pochvaloval, že do poboček GrandOpticalu přišlo letos výrazně více lidí, než při předchozí akce v roce 2021. Zastoupení mužů a žen bylo téměř půl na půl.
„Ukazuje se, že největší riziko představují ti řidiči, kteří brýle dříve nepotřebovali a o své vadě ani neví nebo ji podceňují,“ konstatoval komerční ředitel GrandOptical Pavel Krejčí. Dodal, že 32 procent těchto šoférů by potřebovalo 0,75 až 1,25 dioptrie, šest procent 1,5 až 2,5 dioptrie a jedno procento dokonce ještě vyšší.
„To jsou už hodnoty, které řízení významně ovlivňují,“ upozornil Krejčí. Poznamenal, že vedle například pozdních reakcí mají vady zraku vliv například také na únavu při dlouhých cestách.
Zhoršující se viditelnost
Vedoucí BESIP Tomáš Neřold zdůraznil, že dobré vidění je klíčové pro bezpečnost na silnicích právě na podzim a v zimě, kdy se výrazně zhoršuje viditelnost – a to i v doně ranní a odpolední dopravní špičky.
„Chodce, značky, překážky, to vše rozezná člověk se špatným zrakem výrazně později a pak mu chybí čas na reakci,“ uvedl Neřold. „Heslo vidět a být viděn platí přitom nejen pro řidiče, ale také pro cyklisty, kterým navíc při kolizi hrozí větší újma. Podle nedávného průzkumu si asi pětina řidičů, kteří je jinak nosí, do auta brýle nebere. A cyklistů to je dokonce polovina.“
Podobně, jako před třemi lety a vloni, se také letos zjišťovalo, jak často lidé na kontrolu zraku chodí. Čísla se opět zhoršila a přibylo šoférů, kteří si naposledy nechali změřit zrak před třemi a více lety. Doporučená frekvence měření je přitom alespoň jednou za dva roky.
„Musíme brát v potaz, že toto jsou data od lidí, kteří využili akce měření zraku zdarma a mohou se od celé populace lišit, nicméně i nedávný průzkum ukázal, že doporučenou dvouletou frekvenci prohlídek očí dodržuje kolem poloviny řidičů,“ konstatoval Neřold.
Přibylo usmrcených
Letošní čísla o dopravních nehodách a jejich následcích se přitom nevyvíjí příliš příznivě. Policie na svém webu zveřejnila, že za prvních devět měsíců roku šetřila 73 471 havárií. Zemřelo při nich 347 osob, což je o deset více, než ve stejném období loni.
Přibylo také zraněných. Těžce bylo zraněno 1 331 lidí (o 52 více) a lehce 17 156 osob (o 1 677 více). O více než půl miliardy korun také narostla hmotná škoda.
I přes tento negativní vývoj oproti loňsku je na tom letošní rok v dlouhodobém srovnání relativně dobře. „Počet osob usmrcených při nehodách za období leden až září byl v období od roku 1980 druhý nejnižší. Naopak nejvíce osob bylo při dopravních nehodách usmrceno v roce 1994 (1 026 usmrcených osob),” uvedla policie.
