Do Německa dál vyvážíme zhruba třetinu celkových exportů a v Německu má původ zhruba 15 procent našich veškerých přímých zahraničních investic. Těžko tak německé klopýtání zcela odclonit. Lze se však inspirovat tam, kde se to dlouhodobě daří.
Týdeník The Economist v posledním vydání správně připomíná, že Evropa není jen Německo. Nemělo by se zapomínat na „úspěšnější kouty“ starého kontinentu. Jedním z regionů je ne úplně překvapivě sever Evropy, zejména pak Dánsko, Švédsko nebo Finsko, jejichž společnosti jsou „semeništěm“ globálních korporátních gigantů.
I když v regionu žije jen 0,3 procenta světové populace, má zde původ největší světový výrobce hraček Lego, největší výrobce nábytku Ikea, největší globální výrobce šperků Pandora, globální strojírenský gigant Atlas Copco, telekomunikační firmy (Nokia a Ericsson) a původ v regionu má také farmaceutická společnost Novo Nordisk nebo streamovací platforma Spotify a mnoho dalších.
Ne všem se sice daří v posledních letech ideálně, oproti zbytku Evropy však vykazuje „Sever“ nebývalou schopnost flexibility a inovací i u velkých společností a především také schopnost generovat nová „velká jména“. I proto trvale roste podíl skandinávských firem v indexu MSCI Europe a pomalu ale jistě překonává podíl Německa (aktuálně 13 %, pozn. aut.).
Jak se můžeme na severu Evropy inspirovat my? Ponechme nyní stranou velmi kvalitní vzdělávací systém, vysokou úroveň digitalizace, kvalitní veřejné služby nebo specifika spojená s dostupností vybraných nerostných surovin.
Jedním z hlavních rozdílů je i podle týdeníku The Economist velký trh s rizikovým kapitálem, který je na severu Evropy ochoten financovat globální expanzi i u menších a středních start-upů. Brzký „náraz“ menších firem na globální konkurenci pak vede v úspěšných případech k rychlému „vybroušení“ produktů, služeb a navazujících byznys modelů.
Globální producent šperků Pandora takto vyrostl z malého dánského šperkařství v globální konglomerát přítomný zhruba ve stovce zemí během necelých osmi let. České malé a střední firmy jsou naopak častokrát uvízlé „v pasti“ subdodavatelských řetězců, kde je tlak na inovace o poznání menší.
Menší je ale také jejich odměna (podíl na tržbách) a větší jejich zranitelnost, když mateřští odběratelé začnou hlásit problémy. Česku by po vzoru Skandinávie slušelo více odvahy „jít do světa“ a také podpora rozvoje trhu s rizikovým kapitálem.
Z domáckých Švejků alias hobitů potřebujeme nasát trochu vikingské objevitelské krve. Aktuální problémy Německa nám k tomu paradoxně mohou pomoci.
Autor je hlavní ekonom společnosti Patria Finance
(Redakčně upraveno)
