Pokles výnosu plodů vinné révy je důsledkem nepříznivého počasí a klimatických výkyvů během celého roku, kdy dopady se liší podle jednotlivých lokalit. I přesto ale kvalita sklizených hroznů podle producentů překonává očekávání.
„Letošní sklizeň sice co do množství hodnotíme jako podprůměrnou, výnosy byly nižší o pětadvacet procent, u některých odrůd dokonce až o padesát procent. Kvalita hroznů však byla velmi dobrá,“ potvrdil vinař Radomil Baloun z vinařství Baloun.
František Drahonský z Vína Mikulov potvrdil, že i přes složitý průběh vegetace hrozny velmi dobře dozrály. „Chuťový a aromatický profil mladých vín je velice kvalitní, z čehož lze predikovat, že vína tohoto ročníku budou stát za to,“ konstatoval Drahonský.
Ředitel Templářských sklepů Jan Filipovič doplnil: „I přes nižší výnosy, které jsou zhruba o třicet procent nižší než dlouhodobý průměr, se můžeme těšit na velmi kvalitní vína. Očekáváme, že tento ročník bude mít co nabídnout.“
Nevyzpytatelné počasí
Poslední roky jsou pro vinohradníky z hlediska počasí stále více nevyzpytatelné, letošek nevyjímaje. „Musíme počítat s tím, že se budeme v budoucnu potýkat s ještě většími výkyvy počasí, ať už půjde o dlouhá období sucha nebo silné lokální srážky,“ upozornil prezident Vinařské unie Ondřej Beránek.
Dodal, že klimatické změny nutí pěstitele a zpracovatele vína neustále přehodnocovat tradiční postupy. „Protože to, co platilo v minulém století, už dnes samozřejmě nefunguje. Inovace a nové technologie jsou nutností, abychom byli schopni reagovat a udržet vysokou kvalitu našich vín,“ řekl Beránek, podle něhož se vinaři musí rychle adaptovat.
Například kvůli intenzivnímu horku na většině vinic nastává takzvané sesychání hroznů, při němž se bobule vlivem nedostatku vody zmenšují a ztrácejí šťávu. „Sklizeň je kvůli sesychání hroznů nižší a s tím je spojená také nižší výlisnost,“ vysvětlil už citovaný vinař Radomil Baloun.
Rychlý průběh dozrání hroznů představuje rovněž komplikace při organizaci sklizně. „Odrůdy dozrávají současně, což je náročné na sklizeň i zpracování hroznů,“ přiblížil Jan Filipovič z Templářských sklepů.
Ředitel Habánských sklepů Petr Ptáček uvedl, že v první polovině září už byla sklizena téměř polovina úrody a Veltlínské zelené dosáhlo v té době cukernatosti 23 °NM (jeden stupeň NM, tedy normovaného moštoměru, představuje 1 kg přírodního cukru ve 100 l hroznového moštu, pozn. red.).
„Této hodnoty hrozny dosahují běžně až koncem září. Takto rychlý vývoj je mimo všechny tabulky,“ poznamenal Ptáček.
Svatomartinské dříve
První příležitost ochutnat vína z letošní úrody nabízí tradičně Svatomartinská vína, která na mnoha místech republiky každoročně provázejí svátky vína. Důkazem jeho obliby je, že se poslední roky pravidelně vypijí více než dva miliony lahví. Letos by jich ale mohlo být méně, právě kvůli nižší sklizni.
„Bavíme se o velmi kvalitním ročníku z pohledu kvality hroznů, kterých je ale výrazně méně. Proto vinaři neplánují tolik prodej mladých svatomartinských vín, ale chtějí, aby tento ročník zpracovávali finálně do lahví, které mají pak i velký potenciál z hlediska prodeje v následujících letech,“ uvedl ředitel Národního vinařského centra Lubomír Maťák.
Letos bude možné mladá vína ochutnat s třídenním předstihem. „Svatomartinské víno je první víno nového ročníku. Tradičně se otevírá 11. listopadu v 11 hodin. Vinařský fond, vlastník značky ‚Svatomartinské‘, „dovolil“ mladá vína otevírat už před svátkem svatého Martina.“
Fond to zjevně z komerčních důvodů dělá už pátým rokem. Prvně jsme o posunutí termínu prodeje mladých vín psali už v roce 2019. „První lahve mladého vína se tak mohou začít prodávat už 8. listopadu,“ vysvětlil Jiří Sedláček, ředitel festivalu Svatomartinské slavnosti a pečená husa, které se koná v sobotu na náplavce na pražském Rašínově nábřeží.
Největší akcí svého druhu je ale každoroční Svatomartinský košt, který organizuje Vinařský fond vždy 11. 11. od 11 hodin na brněnském náměstí Svobody. Tato největší ochutnávka Svatomartinských vín nabídne i letos sto vzorků mladých vín od různých vinařů.
