To je však pro zaměstnavatele ta nejhorší varianta, a tak se snaží alespoň mzdové náklady ušetřit nemocenskými, neplaceným volnem či dovolenými, nebo zaměstnance přesvědčit k práci z domova.
1. Za plný plat můžete pracovat z domova. Pokud tuto možnost nemáte v pracovní smlouvě, musíte s tím souhlasit.
2. Při překážkách na straně zaměstnavatele (málo práce, nebezpečí nákazy) můžete trávit čas doma, aniž by vám byla přidělena práce, dovolenou by vám měli nařídit s dvoutýdenním předstihem. Neplacené volno připadá v úvahu jen s vaším souhlasem.
3. Překážky na straně zaměstnance a náhrada mzdy ve výši 60 % výdělku nastávají v případě nemoci či karantény, o niž však nerozhoduje zaměstnavatel, ale lékař či hygienik.
V jednom středoslovenském městě po zavření škol ředitel přikázal učitelům, aby se nahlásili jako práce neschopní a z domova zadávali žákům úlohy. V českém státním podniku zase posílali do karantény všechny navrátilce z jakékoli zahraniční dovolené. V obou případech to pro zaměstnance znamenalo zbytečnou ztrátu 40 % platu a to na nejméně dva týdny.
Hodně hlasitý stát
Jak už to během krize bývá, těžko se nacházejí jednoduchá řešení, která by uspokojila všechny zúčastněné. V těchto dnech je situace složitější o to, že do běžného poměru zaměstnavatel a zaměstnanec vstupuje svými nařízeními dosti hlasitě stát. Přesto se vyplatí znát svoje právo, protože na živobytí musíme myslet především v těžkých časech.
Stát nově doporučil firmám, aby co nejvíce zadávali svým pracovníkům práci z domova. Slovo „doporučil“ je zcela na místě, protože pracovat z domova vypadá hodně atraktivně, ale řada profesí se z domova vykonávat nedá. A navíc tzv. home office zaměstnanci ani nařídit nelze, pokud tuto variantu nemá uvedenu v pracovní smlouvě. Když se ale domluví, náleží pracovníkovi za práci doma mzda v plné výši.
Když je ve firmě stále ještě dost práce, pak si zaměstnavatel musí poradit se svou základní povinností, a sice zajistit svým pracovníkům bezpečné podmínky práce. To v dnešní době znamená především pro zaměstnance přicházející do styku se třetími osobami ochranné pomůcky. Výskyt a rozšíření nákazy v kanceláři či prodejně pak může mít ze strany nechráněných zaměstnanců pro jejich šéfy nepříjemné následky.
Překážky u zaměstnavatele
I z tohoto pohledu se tedy zdá být nejjistější (i když nejdražší) poslat zaměstnance domů. A protože překážky vznikly na straně zaměstnavatele (nepřiděluje práci, není schopen zajistit bezpečné podmínky atd.), náleží pracovníkům plný plat. Nechat se „přemluvit“ na neplacené volno znamená okrádat vlastní rodinu, předstírat nemoc pak hraničí s podvodem. Překážky na straně zaměstnavatele ideálně znamenají, že dočasně trávíte čas doma, aniž by vám byla přidělována práce a při výplatě se nemračili.
Firmám je rovněž doporučeno, aby zaměstnance poslali na dovolenou. V § 217, odst. 1 však zákoník práce (ZP) stanoví povinnost nařídit čerpání dovolené 14 dní předem a maximálně na dva týdny (§ 220). Není zdaleka vyloučeno, že k tomu během krize ještě dojde.
…a zaměstnance
A kdy se mohou zaměstnavatelé svých zaměstnanců v době krize legálně „zbavit“? Když jsou zaměstnanci nemocní anebo v karanténě, dostávají od zaměstnavatele dva týdny náhradu mzdy ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku a následně nemocenské dávky. Pracovníky však nemůže do karantény poslat zaměstnavatel, ale pouze příslušný orgán ochrany veřejného zdraví (praktik, hygienik). Z jasně definovaných, včas a veřejně známých důvodů.
Jaké to jsou? Buď zaměstnanec (nebo jeho blízcí) přišel do styku s nakaženým prokazatelně či potenciálně, nebo pobýval v některé ze zemí označených za rizikové. Zaměstnanec si může připadat naprosto zdravý a brát karanténu jako nespravedlivé či přehnané opatření, přesto takto vznikly překážky na jeho straně a musí absolvovat dvoutýdenní karanténu (spojenou se sníženým platem), o čemž je jeho firma informována. Takový zaměstnanec nesmí být poslán na dovolenou ani na home office.
Zaměstnavatel může pobyt na pracovišti z důvodu prevence před nákazou neumožnit v podstatě jakémukoli zaměstnanci. Když však nejde o výše popsané případy, vznikají překážky v práci na straně firmy a pracovníkovi je po dobu nařízené nepřítomnosti vyplácena plná mzda.
