„Většina uživatelů zálohuje nedostatečně, případně vůbec. I bez útoku nějakého ransomwaru jsou pak výsledky tristní. Ztráta rodinného účetnictví, fotografií z několika posledních let, nebo také rozdělané práce. V každém případě je to mrzuté a náprava je možná jen někdy,“ shrnuje Lukáš Vejman, ředitel společnosti MyCom Solutions, která se zaměřuje na poskytování cloudových služeb malým a středním firmám.

Nevidí přitom větší rozdíl mezi tím, jak špatně zálohují malé firmy, živnostníci, nebo lidé své soukromé počítače. Nebo také v tom, proč nezálohují. Škody, které ze špatného zálohování plynou, mohou mít přímé finanční dopady jako třeba při opožděném odevzdání práce, problémy s úřady (ztráta účetnictví), které můžou také vyústit ve finanční dopady a pak samozřejmě psychické. Protože vyrovnat se například se ztrátou rodinných fotografií není vůbec jednoduché. S rozmachem chytrých telefonů samozřejmě roste i důležitost jejich zálohování. Ostatně kontakty v telefonech lidé obecně považují za cennější, než samotný přístroj.

 „Většina lidí i firem si ve skutečnosti stále nepřipouští, že by mohli o svá data přijít. Přitom stačí opakovaný pád externího disku, vytopení od sousedů, nebo jiná zdánlivá banalita, kvůli které přestane jejich záznamové zařízení fungovat. A to nemluvím o jeho možné ztrátě, nebo krádeži,“ varuje Lukáš Vejman.

DVĚ ZÁKLADNÍ PRAVIDLA

Druhou bariéru pro lidi podle něj představuje domnělá složitost zálohování. „Tenhle dojem ovšem plyne především z jejich neznalosti. Tuhle činnost už dávno nemusíte dělat položku po položce ručně,“ zdůrazňuje. Bezplatných i placených programů či služeb na zálohování je totiž k dispozici celá řada. I při jejich využití je však potřeba dodržovat dvě základní pravidla:

–             Zálohovat jinam než do počítače, na externí disk, nebo do cloudu. Po kouskách uložené soubory na „fleškách“ a podobně nejsou zálohou v pravém smyslu slova. Byť je to samozřejmě lepší, než nic. „Rozkouskované takzvané zálohy na řadě malých nosičů zcela jistě neposkytují záruku zachování všech dat,“ varuje Vejman.

–             Zálohovat i zálohu. Například pokud máte první zálohu na externím disku, druhou mějte v cloudu. Je samozřejmě možné mít obě zálohy na discích, ale vždy na oddělených a nezávisle na sobě umístěných. „V domácnosti to znamená třeba první záloha na disku vedle počítače a druhá na disku uloženém na úplně jiném místě. Omezujte tím riziko z vytopení, vykradení, ale i z požáru,“ zdůrazňuje ředitel.

MOŽNOSTI, JAK NA TO

„Základním a zároveň člověka nejvíc obtěžujícím způsobem zálohování dat je manuální zálohování. Přesto jej používá naprostá většina lidí na svých osobních počítačích a s nimi i většina živnostníků a malých firem,“ přibližuje šéf MyComu.

První nevýhodou ručního zálohování je jeho zdlouhavost. Z té plyne to, že se nezálohuje každý den, jak by bylo potřeba. A už vůbec ne na dvou médiích. K tomu se přidává vysoká pravděpodobnost toho, že zapomenete zálohovat některé soubory, na kterých jste nedávno pracovali. Jde o řešení, které jde považovat za dostatečné pouze u občasných uživatelů počítače, kteří jej především používají na ukládání fotografií, nebo na něm pracují jen s malým množstvím souborů.

Efektivnější variantou je „částečně automatizované kopírování“. Ani tento způsob není ideální, ale je již méně náročný na čas a pozornost uživatele. Díky tomu je jeho spolehlivost vyšší, než u manuálního zálohování. Jde ovšem stále o kopírování, nikoli o skutečné zálohování. Ale již plní svoji základní funkci, tedy to, že je značná pravděpodobnost, že každý soubor existuje alespoň na dvou místech ve stejné podobě.

Třetí možností je „poloprofesionální“ automatizované zálohování s jistou logikou. Software již například zálohuje jen ty soubory, se kterými jste v daném časovém úseku pracovali. Vyžaduje již jen málo pozornosti uživatele, což samo o sobě výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že skutečně budete mít zálohovaná všechna data. „Tento způsob je zcela jistě dostačující pro všechny, kteří daný počítač nepoužívají jako svůj hlavní pracovní nástroj, ale pořád to jde zařídit lépe a komfortněji,“ hodnotí poloprofesionální variantu Lukáš Vejman.

 „Tomu, kdo chce mít opravdu jistotu, že nepřijde o data, bych radit profesionální řešení pro domácí uživatele. To již není tak náročné na kapacitu u druhé zálohy a je velmi komfortní. Je zcela dostačující i pro živnostníky, nebo malé firmy, které si jeho pomocí ochrání životně důležitá data,“ popisuje Vejman v podstatě ideální variantu. „O zálohování se tak prakticky nemusíte vůbec starat a zálohovací software vše vyřeší za vás. V případě, že máte počítač vypnutý delší dobu, záloha se provede sama automaticky při jeho dalším spuštění. Zkrátka se nemusíte o nic starat a zálohy probíhají samy,“ dodává.

Na špici způsobů zálohování samozřejmě stojí profesionální serverová řešení určená pro firmy. Tato řešení se používají pro zálohování serverů, kde zálohovací systém je schopen data komprimovat a deduplikovat pro maximální zmenšení datových nároků. Zároveň je pak schopen sám a automaticky ověřovat obnovitelnost záloh. Specialisté IT pak vlastně dostávají pouze informace o tom, že se zálohy provádějí správně a vše je v pořádku.

Ať už se rozhodnete pro jakékoli z popsaných řešení, bude to vždy lepší, než nezálohovat, nebo zálohovat jednou za rok.

JAK ČASTO ZÁLOHOVAT?

„Zálohujte jednou denně. Pokud s počítačem pracujete méně často, tak po každé práci. Jde o to, abyste případně přišli o co nejmenší množství dat. Využijte pro to některý z plně automatizovaných systémů zálohování, nebudete se muset o nic starat. Druhou zálohu se doporučuje zálohovat jednou denně, v případě méně časté práce jednou týdně,“ radí Lukáš Vejman.