Vláda by měla přijít s plánem konsolidace

Analýza
Ministryně financí Alena Schillerová včera v televizním vystoupení uvedla, že schodek státního rozpočtu pro rok 2022 převýší 300 miliard. Takový odhad nesvědčí o přílišné ambicióznosti v rámci snahy o postpandemické ozdravování tuzemských veřejných financí.
Ministryně financí Alena Schillerová včera v televizním vystoupení uvedla, že schodek státního rozpočtu pro rok 2022 převýší 300 miliard. Ilustrační foto: Ministerstvo financí

Příští rok už přitom mezinárodní investoři nebudou k málo ambiciózním plánům pokrizové konsolidace tak shovívaví, jako ještě letos. Mezinárodní instituce, jako je Mezinárodní měnový fond, totiž nyní konstatují, že globální ekonomika se vzpamatovává z koronavirové krize.

Díky předpokládané pokračující vakcinaci podstatné části světové populace bude toto zotavování velmi pravděpodobně dále pokračovat, což nyní signalizují například i pozitivní očekávání burz a finančních trhů. S postupujícím oživením globální ekonomiky však mizí opodstatnění hospodařit s rekordními schodky veřejných financí.

Přitom pokud by schodek českého státního rozpočtu v roce 2022 převýšil úroveň 300 miliard i jen mírně, v řádu jednotek miliard, bude stále o více než třetinu vyšší, než nejvyšší schodek předpandemické historie ČR, ten vykázaný roku 2009.

To opravdu nesvědčí o přílišné ambicióznosti v ozdravování českých veřejných financí, což může vést ke zhoršení ratingu dluhu České republiky. Zhoršení ratingu zpravidla citelně prodražuje obsluhu dluhu, neboť zvedá úroky, které stát svým věřitelům musí platit.

PSALI JSME:
Ztrácí český veřejný dluh v cizině glanc?

Tyto úroky přitom citelně rostou již nyní. Úrok na českém desetiletém vládním dluhu v minulém týdnu poprvé od května 2019 překonal hladinu dvou procent. Tuzemské vládě se tak zvyšují náklady financování, což představuje vzhledem k enormně rostoucímu veřejnému zadlužení ČR stále závažnější výzvu.

Je třeba, aby ministerstvo financí předložilo plán konsolidace veřejných financí, tedy toho, jak je po enormním nárůstu zadlužení dostane na udržitelnou dráhu dalšího vývoje. Česká národní banka (ČNB) by rovněž měla od zákonodárců dostat trvalou možnost provádět kvantitativní uvolňování.

Investoři nyní za desetiletý dluhopis vlády ČR požadují 2,03 procenta ročně. Výnosy tuzemských dluhopisů rostou ruku v ruce s obdobným vývojem v zahraničí. Citelný růst dluhopisových výnosů je fenoménem prakticky celého ekonomicky vyspělého světa.

Dluhopisoví investoři požadují za své půjčky vládám vyšší úroky, neboť vyhlížejí výrazné zrychlení inflace. Ta nahlodává kupní sílu peněz, tedy nahlodává také kupní sílu hotovostních toků, které ve formě úrokových plateb či závěrečné splátky jistiny držiteli vládního dluhopisu poplynou. Aby toto nahlodávání kupní síly kompenzovali, žádají investoři vyšší úrok.

PSALI JSME:
Tuzemské vládě zdražuje financování. Úrok desetiletých vládních dluhopisů přeskočil dvě procenta

Zrychlení inflace je výsledkem jak příznivých, tak nepříznivých faktorů. Příznivým je zmíněná vyhlídka ekonomického oživení, k němuž povede postupující vakcinace podstatné části světového obyvatelstva. Zotavení ekonomiky samo o sobě představuje inflační tlak.

Růst inflačních očekávání ale plyne také z méně příznivého faktoru obavy z rostoucího, avšak nedostatečně produktivního zadlužení vlád, umožněného extrémní měnově-politickou expanzí centrální bank, a z jen dýchavičného ekonomického růstu doprovázeného citelnou inflací. Jednalo by se o fenomén takzvané stagflace neboli stagnace spojené s citelným růstem cen.

Kvůli pomalé vakcinaci v EU hrozí, že právě zejména převážnou část evropských zemí stagflace zasáhne. Zato například Spojené státy by se díky rychlejší vakcinaci mohly hospodářsky ozdravit rychleji.

V USA tak za očekáváním vyšší inflace stojí spíše zmíněný příznivý faktor znatelného hospodářského oživení, v Evropě pak spíše faktor nepříznivý, tedy obava ze stagflace, která může být ještě hůře únosná kvůli enormnímu nárůstu zadlužení evropských vlád během covidové krize.

PSALI JSME:
Je jen otázkou času, kdy čeští politici umožní ČNB kvantitativní uvolňování trvale

Výnos na českém dluhu ovšem stoupá ještě citelněji než v řadě dalších evropských zemí. Úrok na vládním dluhu řady evropských zemí stlačují probíhající programy odkupu vládních dluhopisů v podání Evropské centrální banky. Takzvané kvantitativní uvolňování využívají nejen země eurozóny, ale například také Maďarsko či Rumunsko, které jej v uplynulém týdne aplikovaly či rozšířily.

ČNB zatím k takovému opatření nepřistoupila. Ve svém repertoáru možných opatření jej ostatně ani trvale nemá, jen do konce letošního roku. Čeští poslanci budou o možnosti trvalého kvantitativního uvolňování pro centrální banku jednat opět, nejspíše v tomto týdnu. Už samotné schválení dané legislativy, novely zákona o ČNB, by mohlo přispět ke stlačení výnosů českých vládních dluhopisů.

Česká vláda by také měla rychle představit plán ozdravení veřejných financí v době po odeznění pandemické situace. Takový plán, pokud bude dobře koncipovaný, mezinárodní investory uklidní a pomůže stlačovat úrok na českém dluhu.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Česko padá do dluhu. Vláda musí představit plán, jak z něj ven

Zavřít reklamu ×

Napsat komentář: Jaroslav Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB