Stejně jako tehdy i nyní v lednu byla důvodem dramatického propadu tržeb uzavírka podstatné části tuzemského maloobchodu a služeb, jež nastala po rozvolnění ze sklonku loňska. Češi omezili své výdaje výrazněji, než se čekalo, neboť analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů propad čítající 5,8 procenta.
Čechy k vyšším výdajům nemotivovalo ani zrušení superhrubé mzdy. Je však pravda, že její zrušení – a související snížení daně ze mzdy – pocítili poprvé až v únorovém výplatním termínu. Ovšem v lednu se vidina nižších daní, a tedy vyhlídka více peněz na spotřebu, ve spotřebním chování Čechů neprojevila. Peníze, které Češi ušetří v odložených nákupech, mohou ovšem způsobit nákupní mánii, jakmile dojde k odeznění pandemie a otevření obchodů.
Češi totiž už rok, od propuknutí pandemie a uzavření ekonomiky, hromadí na svých účtech velké peníze. A nyní zjevně ještě větší, kvůli slabým maloobchodním tržbám navzdory zrušení superhrubé mzdy. Střední třída v ČR má podle odhadu České národní banky nyní v úsporách o zhruba o 120 miliard korun více, než by měla za situace bez covidové pandemie.
Tyto peníze Češi hromadí ze dvou důvodů. Zaprvé, kvůli zavření obchodů, restaurací či omezené možnosti cestování nemají pořádně kde a za co všechny své úspory utratit. Zadruhé, obávají se zhoršení své vlastní finanční situace, zejména pak vyhazovu ze zaměstnání.
Za celý letošní rok by tak měly maloobchodní tržby reálně růst o dvě procenta. Bude ovšem záležet na tempu vakcinace. Zároveň Čechy může od spotřebních výdajů odradit vyhlídka vyšších cen některých nezbytných výdajů.
V poslední době citelně zdražují pohonné hmoty nebo také velkoobchodní elektřina, jejíž cena je na Pražské energetické burze nejvýše od roku 2018, zejména kvůli zdražujícím emisním povolenkám EU. Dražší velkoobchodní elektřina se může postupně promítnout do vyšší ceny elektřiny pro konečné spotřebitele z řad domácností.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
