Vláda tak každý den navýšila dluh o více než dvě miliardy. A co hůř, při tomto tempu zadlužování budeme za pár dní tam, kde jsme měli být až koncem roku. Pro celý rok 2023 je totiž naplánován deficit jen na 295 miliard korun.
Stát musí šetřit. Ne až v roce 2024, což hodlá provést pomocí nedávno zveřejněného balíčku, musí šetřit hned. O úsporách v rozpočtu na rok 2023 se zatím nemluvilo a přitom i tady je třeba ušetřit minimálně desítky miliard korun.
Bude těžké najít úspory, když jsou skoro všechny výdaje dány zákonem. To je to peklo, když jsou výdaje neustále indexovány a navázány na něco. Politici si svázali ruce. Nezbývá než škrtat investice a přijít s plošnými škrty na provozu každého ministerstva.
Místo toho, aby ministr řešil letošní rok, řeší rok příští. I to je ovšem důležité. Ve čtvrtek se objevil návrh rozpočtu na příští rok se škrty výdajů ve výši 89 miliard korun. Z toho 16 miliard má být uspořeno na mzdách zaměstnanců státu.
To představuje pokles mezd o pět procent. Zajímavé je, že v návrhu rozpočtu není vidět pokles počtu zaměstnanců. Státních zaměstnanců ubude jen o necelých 3 200. To mi nesedí. Zavání to hrou v tabulkových místech.
Já si nemyslím, že je dobré škrtat mzdy. Jsem pro profesionální státní správu, kde bude úředník dobře placen, ale zároveň bude efektivní a udělá práci za dva. Škrty mezd se mi proto nelíbí, škrtal bych počty a nechal jen ty nejschopnější úředníky.
V každém případě škrty mezd jsou politicky velmi necitlivé. Politici nejprve slíbí učitelům 130 procent průměrné mzdy, aby jim potom pět procent škrtli? Chybou bylo lidem cokoli slibovat. Peníze na to prostě nejsou. Podle mě na inkluzi nemáme.
K tomu je nutné připočítat inflaci. Za rok bude sice inflace podstatně nižší než dnes, ale nejspíše se bude pohybovat někde mezi třemi až pěti procenty. Reálně tak mohou v příštím roce státním zaměstnancům klesnout mzdy až o deset procent. A to by zbrzdilo ekonomiku.
Myslím, že doposud nebyl čas pro odboráře, aby se bouřili. Až nyní přišla jejich doba. Divím se, že zatím více slyším jen zdravotnické odbory, které vyzvaly své členy, aby začaly vytvářet stávkové výbory.
Odboráři se rozčilují, že se nikdy v minulosti nesetkali s tím, že by s nimi jako sociálními partnery vláda návrh státního rozpočtu neprojednala. Nejednat s odbory je určitě chybou.
Na druhou stranu, pokud chce vláda udržet veřejné finance pod kontrolou, nemá žádný vyjednávací prostor. Škrty jsou naprosto nutné. Pokud odbory nesouhlasí se škrty, což chápu, musí ukázat, kde jinde se má šetřit, když ne na platech úředníků.
Autor je hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group
(Redakčně upraveno)
Dobře napsáno, pouze mě pobavil spojení, že by měla vláda výdaje pod kontrolou. To rozhodně nemá a neměla, jinak by přeci deficit nebyl tam, kde je.
Milé dítě! Na základě čeho (mimo zbožných přání) soudíš, že inflace bude za rok okolo 4%? Mně letos poklesla reálná mzda o 20%. Pokud mi ji stát ještě cíleně sníží, odejdu ze státního sektoru do soukromého, což není problém a budete si ty rozjívené parchanty učit sami, nebo je bude ve škole pouze hlídat uklízečka. Překvapivě nedostanete kvalitu zdarma. Divné, co?!
Vzhledem k tomu, že jste ing. soudím, že nejste pouze teoretický učitel, ale máte zřejmě i praktické dovednosti. Takových učitelů je dle mých zkušeností minimum a nebojím se, že by tito nenašli uplatnění v soukromém sektoru. U ostatních je to ale téměř nemožné. V soukromém sektoru, je za to, že mají 3 měsíce prázdnin, vyučovací hodina má 45 minut apod. nikdo platit nebude. Ale proč ne, ať ukáží v soukromém sektoru, jací jsou úderníci. Děti mají povětšinou stále nižší dovednosti, přestože se na ně snižují nároky a přeplácení učitelů, které je nyní trendem, rozhodně není na místě.
Je potřeba propustit plošně 300 000 lidí ze státního a ostatním plošně snížit o 30 procent platy.
Pane Pikoro, zavání Vám to hrou s tabulkovými místy dobře. Ve vládním balíčku jsou úspory na provozu státu pouze takové, že se přestanou posílat peníze na neobsazená tabulková místa, tudíž si je ostatní nebudou moci rozdělit na odměnách, což se děje. Jak je taková zvrácenost možná, že se posílají peníze na neobsazená místa? A přestože s Vámi často souhlasím, občas se dopustíte hrubých omylů typu je třeba navýšit rodičovská (300 000 a čtyři roky vysedávaní s cigárkem po kavárnách, není nikde jinde na světě a troufám si říci ani ve sluneční soustavě). Rovněž nesouhlas s plošnými škrty platů. Platy státní správy musí být plošné, neboť je jinak napadnou soudci, když se na ně sáhne. Je ale pravda, že 5 % z tarifů nejde. Musí to být 10 %, a pokud vyhlásí odbory generální stávku, tak 15 % atd. Dále je potřeba propustit třetinu lidí z milionu placených státem. Od policistů až po zaměstnance měst. V souvislosti s tímto je potřeba změnit podporu v nezaměstnanosti a to tak, že první 3 měsíce minimální mzda a po odmítnutí jakýchkoliv třech nabídek práce nula, po zbytek jeho let. Dále bych chtěl uvést, že svůj příspěvek považuji za protiinflační a velmi umírněný a vstřícný k zaměstnancům placeným státem. Nejméně čtyři roky za sebou se zvedají státním zaměstnancům každoročně platy o deset procent (i 17 % policisté díky Rakušanovi, přitom jejich plat. průměr za minulý rok skoro 52 000 Kč). Zatím mi nikdo, ze zaměstnanců placených státem nedokázal vysvětlit, jak je možné, že stát nezkrachoval, když se jich drtivá většina válela za 100 % platu doma během covidu, a to téměř rok. Jak je možné, že nebyli potřeba?