Roste tak naděje na dodržení schváleného salda ke konci roku, celkově však zůstane státní pokladna deficitní i výhledově, když nově předložený návrh rozpočtu na příští rok opět počítá se schodkem převyšujícím 200 miliard Kč ročně.
Na straně příjmů státního rozpočtu došlo ke konci srpna ke zlepšení o 24,9 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst celkových příjmů o dvě procenta. V oblasti daňových příjmů došlo k růstu o 32,3 miliardy korun, když výrazně roste příjem z nepřímých daní (u DPH meziročně +6,2 %, pozn. aut.), ale i daně z příjmů fyzických osob.
Díky zhruba 7% růstu průměrné mzdy v tomto roce tak stát dosud vybral o 13,3 miliardy korun více než vloni, zároveň však dochází ke zhoršení výběru daně z příjmů právnických osob, kde meziroční změna činí -13,5 miliardy korun. Tuto skutečnost však pomohla vyvážit daň z neočekávaných zisků, na které stát vybral 18,2 miliardy korun.
Zvýšit příjmy dále výrazně pomáhá pojistné na sociální zabezpečení, kde meziroční růst činí 42 miliardy korun (+9,2 %), z toho 27,6 miliardy korun (-6,8 %) na důchodovém pojištění. Naopak dále klesají kapitálové příjmy, meziročně nižší jsou i příjmy z EU a finančních mechanismů. Celkově dosahují příjmy státního rozpočtu ke konci srpna 65,1 procenta plánovaných celoročních příjmů.
Na straně výdajů státního rozpočtu dochází ke zhoršení o šest miliard korun, meziroční růst však postupně zpomaluje (+0,4 % ke konci srpna vs +1,3 % ke konci července). Mezi hlavní výzvy zde patří mandatorní výdaje, které letos výrazně rostou zejména v oblasti sociálních dávek (+25,5 mld. Kč), kde růst výdajů na důchody vděčí vedle řádné valorizace i loňskému mimořádnému navýšení.
Zároveň se významným dílem začínají podílet také výdaje na obsluhu státního dluhu, které ke konci srpna dosahují 51,6 mld. Kč, což přestavuje meziroční nárůst o 28,8 procenta, přičemž do konce roku bude muset jejich plnění ještě zrychlit, aby stát dostál všem vytvořeným závazkům.
Určitou výzvou ve zbytku roku mohou být i výdaje související s Evropskou unií, z níž stát zatím čerpá prostředky rychlejším tempem, než jakým se podílí na jejím financování. Celkově dosahují výdaje státního rozpočtu ke konci srpna 65,7 procenta plánovaných celoročních výdajů.
Vzhledem ke schválenému saldu svého rozpočtu stát letos po osmi měsících hospodaří přiměřeným způsobem, což zvyšuje naděje alespoň na udržení plánovaného schodku -252 miliardy korun ke konci roku.
Zároveň je však zřejmé, že deficitní hospodaření vlády z daleka nekončí, když nově předložený návrh na rok 2025 počítá s jen mírně nižším schodkem -230 miliard korun. Optimismus může dodat alespoň ekonomický růst, který by měl i podle ministerstva financí v příštím roce převýšit růst vládní spotřeby.
Autor je analytik Raiffeisenbank
(Redakčně upraveno)
