K letošnímu meziročnímu snížení schodku o 14,7 miliardy korun přispělo hlavně vyšší daňové inkaso. Meziročně příjmy rozpočtu poskočily o takřka desetinu, přičemž ovšem daňové inkaso hned o takřka 16 procent. Výběr pojistného pak vzrostl bezmála o sedm procent.
Nárůst inkasa daně z příjmu o více než třináct procent souvisí zejména s loňským růstem platů a mezd v ekonomice, přičemž bezmála desetinový vzestup inkasa DPH zase odráží vzestup spotřeby domácností, jejž umožnil právě loni obnovený růst reálných mezd.
Přechodně ovšem inkaso nejen obou zmíněných daní navyšuje také konsolidační balíček, který se ještě loni v lednu neprojevoval, protože z hotovostního hlediska byly jeho důsledky patrné až v únorovém plnění rozpočtu.
Letošní lednové plnění tedy vychází se srovnání s ještě poníženou, „předbalíčkovou“ základnou, což právě daňové inkaso přechodně navyšuje. Letos v lednu však již naposledy. Na straně výdajů vláda ušetřila meziročně 12,5 miliardy korun díky odeznění energetické krize a potřeby ulevovat lidem od drahých energií.
Za celý letošek by se schodek rozpočtu měl vejít do schváleného limitu 241 miliard korun. Klíčovou hrozbou takovému vývoji je možný znatelně nižší než předpokládaný růst české ekonomiky, pohybující se třeba jen kolem úrovně 1,5 procenta, ba i níže.
Ten by mohl schodek rozpočtu zvednout o zhruba 30 miliard korun. Takže by maximální povolený deficit splněn nebyl.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
