Ještě nižší než srpnové schodky uplynulých čtyř let je tedy v reálném vyjádření, protože plně zahrnuje i mimořádně vysokou inflaci let 2021 až 2023 a s ní související inflační znehodnocení koruny, které předchozí pololetní deficity logicky zahrnují jen zčásti nebo vůbec.
Vládě se podařilo zvrátit nárůst deficitu z prvních pěti měsíců letoška. Vždyť ke konci letošního května deficit státního rozpočtu činil 210,4 miliardy korun. Vládě se podle všeho podaří naplnit letošní schválený schodek 252 miliard korun. Ve druhém pololetí totiž deficit zpravidla narůstá pomaleji než v tom prvním.
Za zlepšením hospodaření státu oproti minulým létům stojí zejména stabilizace celkové makroekonomické situace při pokračující velmi nízké míře nezaměstnanosti, obecný pokles cen energií na evropských burzách a dopady od letoška platného konsolidačního balíčku a stále platné daně z neočekávaných zisků.
Růst mezd, jejž pohání nízká míra nezaměstnanosti, letos citelně navyšuje inkaso daně z příjmu fyzických osob, ke konci srpna meziroční nárůst činí zhruba 17 procent, což odpovídá dvanácti miliardám korun. V inkasu této daně se částečně projevuje i konsolidační balíček.
Výrazně, meziročně o 42 miliard korun, roste také inkaso z pojistného na sociální zabezpečení, kde se projevuje růst výdělků ve stabilizující se ekonomice. Současně znatelně stoupá, o více než čtrnáct miliard korun, inkaso daně z přidané hodnoty (DPH).
To narůstá díky letošnímu oživení spotřeby domácností, kterou umožňuje odeznění mimořádně vysoké inflace a letošní růst reálných mezd, k němuž dojde poprvé po dvou letech propadu. Inkaso DPH zvyšuje také konsolidační balíček, resp. přesunutí vybraného zboží a služeb z okruhu zdanění sníženou sazbou do okruhu zdanění sazbou základní.
Zatímco příjmy státu tedy v období od letošního ledna do srpna stouply meziročně o takřka 25 miliard, výdaje meziročně narostly jen o šest miliard. Na jedné straně došlo k navýšení výplat důchodů, k vzestupu plateb do státních fondů zemědělského i dopravní infrastruktury či k nárůstu výdajů na obranu.
Avšak současně masivně, o takřka 48 miliard korun, se snížila státní podpora v oblasti energií. Její pokles umožňuje zmíněný výrazný pokles burzovních cen elektřiny a plynu, k němuž v uplynulé době v celé Evropě došlo.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
